Čerstvého absolventa fakulty informatiky Miroslava Klimoše čeká spousta změn. Díky loňské stáži v americké centrále Facebooku, kde pomáhal zrychlit dynamické generování stránek světoznámé sociální sítě, nastupuje od října na plný úvazek v londýnské kanceláři společnosti. „Místo mi nabídli hned na konci stáže, já jsem ale chtěl nejdřív dodělat školu. Bylo milé, že mi vyšli vstříc,“ líčí Klimoš.
Zkušenost s Facebookem nebyla vaše první, byl jste i půl roku v Microsoftu. Jak se student k takovým příležitostem dostane?
Když jsem dokončil bakalářské studium, chtěl jsem vyrazit na nějakou stáž. Měl jsem pár předmětů nastudovaných dopředu, takže jsem úplně nepotřeboval být na první semestr magistra v Brně a začal jsem si na podzim něco shánět. Měl jsem kamaráda, který byl v Microsoftu asi rok nebo dva předtím. Dal mi kontakt, doporučil mě, proběhl nějaký přijímací pohovor a oni se rozhodli, že mě chtějí. Tak jsem nakonec strávil půl roku v Microsoftu v Dublinu.
Co jste tam dostal za úkoly?
Vzali mě spíš jako sílu navíc. Nemělo to moc souvislost s bakalářkou nebo tím, co jsem předtím dělal. Bylo to ale poprvé, co jsem pracoval v tak velké společnosti, navíc na celý úvazek. Najednou jsem si zvykal na úplně jiný styl života – škola je někdy rozkouskovaná, ale tady člověk pracoval osm hodin denně a pak měl volno. Ale příliš mě to nenaplňovalo. Práce, kterou jsem tam měl, nebyla úplně zajímavá.
Možnost jít do Facebooku pak přišla na základě této zkušenosti?
Úplně ne. Zase to bylo díky kamarádovi, který tam stážoval rok předtím, ten mě doporučil. Znovu jsem absolvoval pohovory, ale pak to s Microsoftem trochu souviselo. Ve Facebooku to funguje tak, že když se rozhodnou, že vás chtějí, tak si vás ještě musí vybrat nějaký tým. A ten tým, který si vzal mě, se hodně rozhodoval podle mého životopisu.
Pracoval jste na zrychlení načítání stránek Facebooku. Co si pod tím mám představit?
Facebook je napsaný v programovacím jazyku PHP, který je docela známý, ale není moc dobře nadesignovaný a je relativně starý. V některých věcech jsou s ním problémy, dnes už jsou i lepší jazyky. Ale když už Facebook začali dělat v tomto jazyku, je těžké ho přepisovat, takže se rozhodli, že to dělat nebudou, a postupně ho vylepšují. Napsali si svůj vlastní překladač, díky kterému všechno běží výrazně rychleji, takže pak potřebují míň serverů a ušetří hodně peněz. Na tom překladači jsem pracoval i já. Koncový uživatel to ale asi příliš nezaznamená.
Jaké byly tři měsíce ve Spojených státech? Podle vašeho blogu to vypadá, že se firma o stážisty dobře stará i po pracovní době.
Ano, starají se hezky. Důvod, proč stážisty berou, je ten, že hledají nové zaměstnance a je pro ně ideální, když si takhle lidi nejdřív vyzkouší, aby zjistili, jak jsou dobří. Probíhá to tak, že naberou dejme tomu 600 lidí a pak třeba třetině, ale přesné číslo neznám, dají nabídku na trvalé místo. Snaží se zanechat co nejlepší dojem, takže nám kromě práce organizovali různé aktivity a výlety. Zkušenost to rozhodně byla zajímavá, trochu jsem poznal, jak to v Americe chodí, podíval jsem se po okolí. Co se týče přímo práce, líbilo se mi tam opravdu hodně. Dělal jsem na zajímavém projektu, což mohla být náhoda, ale i firemní kultura Facebooku mi přijde hodně sympatická. Oni se opravdu snaží klást důraz na to, aby se dělaly věci, které mají skutečná přínos a jsou užitečné rovnou.
A jak to bylo s nabídkou na stálé místo?
Rovnou na konci stáže mi řekli, že by mě chtěli, a já jsem se pak dva měsíce rozmýšlel, jestli to vezmu, nebo jestli chci dělat něco jiného. Nakonec jsem souhlasil, tak jsme se domluvili, že bych pracoval od října 2014. Původně jsem chtěl nastoupit do Ameriky, ale tam je problém s vízy – mají limit, ale ten už byl pro letošek vyčerpaný, takže jsem vízum nedostal. Proto mi nabídli, že bych mohl pracovat z Londýna, a i když ten mi nepřijde tak sympatický, tak jsem to vzal. Minimálně rok budu tam, a pokud budu chtít, tak mě pak budou umět přesunout do Ameriky.
Budete ve stejném týmu a pracovat na těch samých úkolech?
Ne, nebudu. Oni když nějakého stážistu skutečně přijmou, tak dopředu neví, na jaké pozici a v jakém týmu přesně bude. Až nastoupím, tak budu prvních sedm osm týdnů ve speciálním programu, kde budu dělat úkoly pro různé týmy, a pak se domluví, kam bych přesně chtěl jít. Beru to tak, že se vážně snaží, aby lidi skončili u toho, co je baví, protože jinak člověk nemá motivaci. Podobné to bylo, i když jsem si vybíral stáž. Ta trvá 12 týdnů, přes léto vypisují hromadu termínů, kdy na ni můžete nastoupit, a dostanete dotazník, kde si řeknete, co byste rád řešil. Přišlo mi to ohromně sympatické, protože jsem si mohl říct, že chci pracovat na infrastruktuře a nechci dělat v PHP.
Vím, že je to předčasné, ale dovedete si představit, že celý život pracujete v zahraničí?
Já jsem si vždycky dovedl představit, že se někam natrvalo přestěhuju. Jestli do Ameriky, to si jistý nejsem, protože ta je v některých ohledech trochu divná, a nevím, jestli bych tam mohl žít dlouhodobě. Rád cestuju, baví mě poznávat nová místa, proto jsem se snažil hledat zkušenosti někde venku. Jet někam na měsíc pracovat je zkrátka něco jiného, než tam jet na měsíc na výlet. Navíc moje sestra si teď dělá doktorát v Coventry, asi to máme v rodině.
