Na Moravském náměstí se pod tmavou oblohou tiše schází dav a rozsvěcuje lampióny. Je 17. listopadu, 18 hodin a průvod vychází do brněnských ulic. Připomíná si nejen události roku 1989, ale hlavně pětasedmdesáté výročí od 17. listopadu 1939, kdy nechali nacisté kvůli protestům proti okupaci zavřít všechny české vysoké školy. Gestapo zatklo přes 1200 studentů, kteří skončili v německém koncentračním táboře Sachsenhausen.
„Sedmnáctý listopad si každý rok připomínáme jako Mezinárodní den studentstva, jediný mezinárodní den, který má český původ,“ shrnuje Vojtěch Bořek, člen klubu Masarykových historiků, jenž doplňuje dějinným výkladem celou akci pořádanou Nadačním fondem studentů filozofické fakulty.
Několik stovek lidí mlčky prochází Brnem. Zastavuje u bývalé lékařské fakulty na Komenského náměstí, kterou za protektorátu převzala Hitlerova mládež, a poté se přesunuje k filozofické fakultě. „Tady jsem kdysi studovala, končila jsem v roce 1983,“ vzpomíná Eva Vlčková, jedna z účastnic průvodu, která přišla na lampionový průvod poprvé. „Chtěli jsme si připomenout historii. Dřív jsme chodili do lampionových průvodů povinně, teď jsem šla poprvé dobrovolně,“ dodává Vlčková.
Dopravu řídí policie, zastavuje auta a nechává projít dav. Někteří studenti už mají ohořelé lampiony, jiným shořel celý, další zapalují svíčku, která právě dohořela. Děti fascinuje záře světel. Průvod směruje k právnické fakultě, kde od roku 1940 sídlilo gestapo. „Nacisté přestavěli vnitřní prostory budovy na kanceláře, místnosti pro výslechy, mučírny a cely. Kapacita však nestačila potřebám, plánovali vybudovat přilehlou věznici pro 400 osob,“ popisuje Vojtěch Bořek.
Masarykovi historici dělají pravidelně u právnické fakulty anketu. Na lampionový průvod nepřišli jen rodiče s dětmi, ale hlavně studenti. Nejpočetnější skupiny tvoří ti z filozofické fakulty, hned po nich ti z přírodovědecké. Nechyběla však ani jedna z fakult Masarykovy univerzity. K průvodu se připojili i studenti z VUT, Mendelovy univerzity nebo středních škol.
Dav zastavuje u Kounicových kolejí pod Kraví horou. „Od července 1940 tu byl koncentrační tábor, kde zároveň popravovali vězně. Zemřelo tam přes 700 osob, většina z nich byla zastřelena nebo oběšena,“ dodává další z mladých historiků Lukáš Lexa. U pamětní desky lidé pietně zapalují svíčku obětem nacismu a vydávají se na Kraví horu, k poslední zastávce u Sušilových kolejí.
„Asi čtvrtina tehdy zatčených studentů byla z Brna. Pětatřicet z celkem dvanácti stovek se nikdy nevrátilo domů. Letos si připomínáme 75 let od doby, kdy se české školy uzavřely na tři roky. A čtvrt století od doby, kdy právě studenti, inspirovaní svými předchůdci, začali bojovat za svobodu. Proto bychom měli i my hájit ideály svobody a demokracie,“ říká Lexa studentům.
Průvod si ještě zazpívá českou, slovenskou a studentskou hymnu Gaudeamus igitur, zhasíná lampiony a tiše se odchází.