Dýchánek je jméno pro nejstarší doposud funkční český vysokoškolský roverský kmen, který byl založen v Brně na podzim roku 1996. Jeho hlavním cílem je dát dohromady rovery, tedy starší skauty, a další podobně smýšlející lidi, kteří po přijetí na vysokou školu přestali stíhat práci pro svůj domovský oddíl a mají chuť ve skautské činnosti nějak pokračovat a dále se rozvíjet.Dýchánek, stejně jako jiné vysokoškolské roverské kmeny, navazuje na tradici podobného uskupení, které vzniklo po druhé světové válce. Po Sametové revoluci došlo k obnovení této myšlenky, která střídavě přežívá až dodnes. Právě Dýchánku se snad díky neformálnosti, s jakou kmen funguje, daří nadále zůstávat aktivní a odchod absolventů neznamená jeho zánik. „Počet členů se původně pohyboval kolem dvanácti, ale teď chodí až čtyřicet lidí,“ řekla aktivní členka Dýchánku a jeho bývala koordinátorka Veronika Horová. „Je to také dáno tím, že se nezaměřujeme jenom na skauty, a tak často přicházejí i lidé z jiných organizací nebo prostě jenom jejich kamarádi,“ dodala členka kmene. Do Dýchánku tak může přijít prakticky kdokoliv třeba z hnutí Brontosaurus, od tomíků či pionýrů nebo i z mladých požárníků a křesťanské mládeže, ale v zásadě i kdokoliv další.
Škála aktivit, kterým se Dýchánek věnuje, je opravdu široká. Kromě pravidelných schůzek, na nichž se příchozí zabývají různými aktivitami od rukodělné práce přes cestopisné besedy až po přednášky zajímavých osobností, se koná také řada setkání užšího kruhu členů nebo víkendové výletní akce. „V duchu roverského hesla ,Sloužím‘ se samozřejmě dělají také akce pro veřejnost. Takže se jezdí dělat třeba kulturní besídky pro starší lidi v ústavech sociální péče. Jednu dobu jsme cvičili i divadlo a jezdili s ním po mateřských a základních školách,“ doplnila Horová.
Dýchánek také pomáhá nově příchozím studentům prvního ročníku v orientaci ve městě a na univerzitě a nabízí jim svým způsobem zázemí. „Výhodou Dýchánku je, že díky délce své existence je mezi skauty všeobecně znám a setkala jsem se už i s tím, že si lidé vybírali Brno pro studium právě proto, že tu tato možnost je,“ pochlubila se bývalá koordinátorka Dýchánku.
Mezi aktivitami, kterým se Dýchánek věnuje, jsou i víkendové výjezdové akce. V létě mimo jiné uspořádal výlet do České Kanady na Jindřichohradecku. Foto: Petr Štipčak.
Pro Dýchánek je charakteristické, že funguje jako neformální sdružení, které sice zaštiťuje Junák – svaz skautů a skautek, ale není nijak oficiálně registrováno. „Je to prostě takový náš styl a skvěle to funguje. Nemáme oficiálního vůdce, ale spíše koordinátora, nechceme po nikom, aby se nějak registroval nebo platil příspěvky. V tom se lišíme třeba od Prahy, kde má vysokoškolský roverský kmen svého vůdce a jasně daná pravidla,“ popsala situaci Horová a vysvětlila tento přístup brněnskou atmosférou. „Tady jsou lidé takoví pohodoví, víc se smějí a je to takové neuspěchané. Náš systém by zřejmě nefungoval v Praze a jejich zase tady,“ upřesnila roverka.
Svým členům i těm, co se o činnost kmene zajímají, nabízí Dýchánek kvalitní informační servis na webových stránkách http://www.dychanek.cz/, podle nichž si lze udělat přehled o tom, co všechno Dýchánek v minulosti dělal a jaké akce se kdy a kde přesně chystají. „Jestli někdo uvažuje o tom přidat se k nám, je dobré se podívat třeba na naše stránky a přijít raději i na více schůzek, protože každé setkání je o něčem trochu jiném a ne každému musí všechno sednout – je potřeba si tam najít to své,“ lákala nové členy Veronika Horová.
Svým členům i těm, co se o činnost kmene zajímají, nabízí Dýchánek kvalitní informační servis na webových stránkách http://www.dychanek.cz/, podle nichž si lze udělat přehled o tom, co všechno Dýchánek v minulosti dělal a jaké akce se kdy a kde přesně chystají. „Jestli někdo uvažuje o tom přidat se k nám, je dobré se podívat třeba na naše stránky a přijít raději i na více schůzek, protože každé setkání je o něčem trochu jiném a ne každému musí všechno sednout – je potřeba si tam najít to své,“ lákala nové členy Veronika Horová.
