Graf není povinnost, ale výhoda, pokud jej umíme vhodně použít. Používáme ho k vyprávění příběhu, proto vždy musí mít co říct. A čtenářům bychom ho měli nabídnout tak, aby z něj jasně pochopili jeho poselství. Jak na to, aby vizualizace dat a zjištění dávala smysl?
Graf jako nástroj. Ale k čemu?
Graf je silný komunikační nástroj k zobrazování dat a vyplatí se o něm tak uvažovat. Nejčastějším nešvarem grafů v diplomových pracích je jejich okrasnost: diplomant použije graf jen proto, aby zaplnil místo vědecky vypadajícím obrázkem. „Na úvod je dobré se zamyslet, co chceme sdělit, a následně vybrat cestu, kterou k tomu použijeme,“ vysvětluje Tomáš Marek, který se podílí na výuce předmětu Vizualizace dat na filozofické fakultě. „Pokud například chceme sdělit přesná čísla, použijeme raději tabulku a nebudeme ke každému ze sloupců v grafu lepit přesnou hodnotu.“
Koláčový? Sloupcový? Spojnicový?
Ačkoliv nejběžněji používáme sloupcové, spojnicové a koláčové grafy, během staletí se ustálily desítky forem. Každá z nich se hodí na jiná data i cíle a má své limity. „Koláčový graf je velmi omezený prostorem. Není proto vhodné ho vytvářet s více než pěti řezy, jinak je lepší sloupcový graf,“ popisuje Marek. Výběr typu grafu není lehký, pomohou ale online nástroje nebo kamarád, který graf nezávisle posoudí. „Nezáleží moc na zvoleném nástroji – dobrý graf se dá vytvořit ve všech programech od Excelu přes Google Docs, HighCharts až po statistické nástroje jako SPSS,“ dodává vyučující předmětu vizualizace dat a datový novinář Jan Boček.
Analýza vs. prezentace
Týdny ležíme ve výzkumných datech, takže když si nad nimi zkusmo vytvoříme graf, víme, co v něm hledat. Takový graf ale většinou není vhodný k publikaci: čtenář kontext nezná a neví, co má vyčíst. „Zjištění a výsledky analýzy je třeba v grafu zvýraznit a prodat,“ doporučuje Marek. Typicky chybným příkladem jsou neseřazené sloupce sloupcového grafu, které zbytečně čtenáře nutí, aby si data analyzoval sám.
Kontext je taky graf
Cokoliv, co vizuálně rozbije masu textu, přitáhne pozornost čtenáře. To platí pro obrázky, diagramy i grafy. „Pracujte i s kontextem grafu, jako jsou nadpisy, popisky os a vysvětlivky,“ radí Marek. „Nečekejte od čtenáře, že si vysvětlení k použitému měřítku na ose najde v textu o několik stran dříve.“ Možným zdrojem nedorozumění jsou také zapomenuté popisky nebo nicneříkající nadpisy. Jejich místo raději využijte k přípravě čtenáře na hlavní sdělení grafu.
Nemanipulujte grafem
Podobně jako může vědomě či nevědomě manipulovat text, ještě efektivněji to jde s grafem. Jen pouhým podseknutím osy nebo volbou velikosti rozestupů mezi značkami na ose se mohou stejná data jevit úplně jinak. „S technikami manipulace grafů se někdy pracuje v médiích a byznysu, v akademické práci by ale měly zůstat tabu,“ varuje další lektor předmětu vizualizace dat Jan Pospíšil. Pokud už musíte podseknout osu, vždy na to upozorněte, a pokud nemáte vlastní data, uvádějte zdroj. „Od věci taky není přiložit k práci syrová data, aby si mohl kdokoliv vaše vizuální zobrazení ověřit,“ doplňuje Pospíšil.
Myslete na fungování mozku
Efektivní graf musí především operovat s našimi znalostmi o vizuálním vnímání. Je dobré čtenáři napomoct tím, že zvýrazníte podstatné informace z grafu – například jeden zásadní sloupec. Důležité je myslet také na limity mozku. Pokud je v koláčovém grafu mnoho výsečí různých barev a kategorie jsou uvedeny v samostatné legendě, čtenář při luštění grafu narazí na limity své krátkodobé paměti. Přitom by stačilo legendu umístit přímo k výsečím.
Pozor na barvy
Výběr barev by neměl být náhodný, protože mají v různých kulturách odlišný význam. Pokud to dává smysl, například v grafu ukazujeme export ovoce, můžeme jít čtenáři naproti sémanticky rezonantní volbou barev. „Tedy třeba pro banány zvolíme žlutou barvu,“ vysvětluje Marek. „Myslete také na nezanedbatelné procento populace s poruchou barvocitu či čtenáře černobílé verze grafu, kde se barvou přenášená informace vytratí a graf je nečitelný,“ varuje.
Minimalismus a chartjunk
Estetika grafu z výchozího nastavení by nebyla problém, kdybychom k tvorbě nevyužívali Excel. Vzhled grafů je tam totiž podřízen prostředí byznysu a na akademickou efektivitu nemyslí. Je proto dobré nespoléhat se na automaticky generované grafy, s výstupem si dát práci a zbavit se takzvaného chartjunku. Tedy všeho, co vizuálně zahlcuje důležité části grafu: pryč se silnou mřížkou, barevným pozadím nebo ozdobným písmem. „Trendem ve vizualizaci dat je naopak grafický minimalismus. Prezentujete omezený výběr dat, ale z každého grafu ihned vyplývá jasné sdělení,“ dodává Boček.
Vyvarujte se 3D efektů
Nejrozšířenějším typem chartjunku v diplomových pracích jsou 3D efekty. Nejen že jsou esteticky nevhodné do akademického prostředí, v horším případě mohou i data znatelně rozostřovat. „Pokud koláčový graf vytvoříte s 3D efektem, výseč vpředu bude vizuálně působit jako výrazně větší než výseč o stejné hodnotě v odvrácené části grafu,“ zaznívá na přednášce od Tomáše Marka.
Starý dobrý selský rozum
Všechny rady působí jednoduše – a jednoduché opravdu jsou. Důležité je změnit přemýšlení o grafu: od pouhé výplně a natahovače textů směrem k silnému vizuálnímu nástroji komunikace i přesvědčování. Druhým krokem je nedůvěřovat výchozímu nastavení Excelu a s grafy začít aktivně pracovat.