Tradici brněnských setkávání Genius loci – O lidech a krajině založil v létě 2004 Spolek přírodovědců z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Literární kavárnou Akademia. Od té doby se uskutečnilo dvaadvacet přednášek a debat s rozličnými osobnostmi společenského života a akce úspěšně pokračuje dál.

„V Brně chyběl prostor pro pravidelná posezení s tvůrčími osobnostmi, a tak jsme si jednou s přáteli sedli a vymysleli celou koncepci,“ objasnil vznik projektu předseda Spolku přírodovědců Tomáš Mozga. „Každé místo, ať ulice, vesnice, vrchol hory nebo údolí, má svou jedinečnou atmosféru, nějaký duch místa, a záleží jen na nás, jak jsme ochotni naslouchat a vnímat,“ nastínil Mozga ústřední myšlenku. Pojetí Genius loci má několik rovin. Setkání chtějí přimět lidi, aby si především všímali svého okolí a životního prostoru. Zároveň také představují pozoruhodné osobnosti, které se intenzivně věnují nějaké tvůrčí aktivitě nebo jsou společenskými hybateli. Pořadatelé usilují i o to, aby se přednášející na setkání vraceli a stávali se jejich návštěvníky.

Zatím posledním hostem Genius Loci byl Vít Hrdoušek, který představil fenomén stromu Slovácka - jeřáb oskeruše. Foto: David Povolný.

Hosté jsou velmi různorodí – od literáta Ludvíka Vaculíka přes významného vinaře Marka Špalka až po mistry houslaře Tomáše Skálu a Emila Lupače. Zatím posledním hostem byl Vít Hrdoušek, který na setkání začátkem února představil fenomén stromu Slovácka – jeřáb oskeruše. „Hledání hostů nám nedělá větší problém. Lidí, kteří něco zajímavého tvoří, je kolem nás spousta a my nejsme tematicky výrazně ohraničení,“ vysvětlil Mozga. V prvním ročníku zvali organizátoři hosty, které většinou již osobně znali. V současnosti už jim dávají tipy i návštěvníci sami.

Cyklus má totiž skalní jádro příznivců. „Je to skupina asi patnácti lidí spíše ze starší generace, kteří projekt drží a pořád ho ženou dopředu a vyzývají organizátory k dalšímu pokračování,“ řekl Mozga. Genius loci je sice akce hodně propagovaná mezi studenty MU, při návštěvě vybraného setkání je ale znát, že mladí lidé chodí spíše na vybrané hosty a specifická témata. „Každý z našich hostů je úplně jiný, a proto občas přijdou i dost různí lidé. To je takový rys našich setkávání, který si chceme udržet,“ doplnil Mozga.

Vystupující dostávají od pořadatelů symbolický honorář a proplacené náklady na cestu. To vše platí sám Spolek přírodovědců. „Chtěli bychom brzy podat nějaký projekt, protože je to pro nás poměrně nákladné a shánění financí na studentskou spolkovou činnost je velký problém,“ posteskl si Mozga.

Další setkání se uskuteční 5. března v 17 hodin v kavárně Akademia. Vystoupí Petr a Alena Hadrovi z Akademie věd ČR na téma Tradice astronomie v českých zemích. Více informací na webové adrese http://spolek.sci.muni.cz/.