Čtení ke studiu zkrátka patří, ať už jste nadějný mladý filozof, nebo budoucí sportovní trenérka. Někdy je však stránek k přečtení tolik, že i sebemenší pokus o otevření knížky končí znechucením: Vždyť to se nedá stihnout. Ale dá.
Tady je několik tipů, jak jednoduše zvládat velké množství textu, jak si přečtené věci zapamatovat a navíc mít ze všeho ještě radost.
1. Nečtěte všechno
Zjistěte, co číst musíte, co byste číst měli a co chtěli. Po vypracování seznamu četby (na semestr, k seminární práci nebo k diplomce) je vhodné popřemýšlet i o tom, co ze seznamu nutně číst nepotřebujete. Všechno prostě nestihnete, buďte proto realisté a zaměřte se na to nejdůležitější.
„Základem je mít udělaný to-read list. Doporučuji sociální síť Goodreads. Když narazím na zajímavou knihu, do minuty ji mám uloženou na svém seznamu k přečtení. Knihy si pak třídím dle štítků – od osobního rozvoje až po knihy k diplomové práci. Další výhodou je i sociální aspekt. Do této sítě můžete přidávat přátele a inspirovat se i od nich,“ navrhuje Dušan Vystrčil z projektu mimoškolu.cz. Českými alternativami jsou databazeknih.cz nebo cbdb.cz.
2. Poznejte nepřítele
Až do rukou vezmete konkrétní knížku, obecně se doporučuje nejprve ji prolistovat a seznámit se se strukturou a obsahem jednotlivých kapitol. Podívejte se, o čem knížka pojednává, jakým jazykem je psaná. Je dobré zamyslet se i nad tím, co už o tématu víte.
„Nesnažte se studovat z materiálů, kterým nerozumíte. Pokud má student problém s tím, že je literatura náročná, měl by začít tak, že si o daném tématu něco dohledá v méně náročné podobě. Pojmy a mechanismy, kterým rozumíme, nám slouží jako kostra, na kterou věšíme další poznatky,“ vysvětluje Tatiana Malatincová z Psychologického ústavu Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
3. Najděte si svůj čtecí ráj
Důležité je, aby vás v momentě, kdy už začnete číst, nikdo a nic nerušilo. Odložte notebook a vypněte upozornění na mobilu – i nejmenší pípnutí odvádí vaši pozornost nežádoucím směrem a lehce se tak stane, že místo čtení odborných článků se proberete při čtení receptů.
Někomu vyhovuje číst v knihovně, ale pokud nejste ten typ, vytvořte si doma svůj čtecí koutek. Kupte si například malé křesílko do koutku nebo hezké polštáře na sezení a uvidíte, jak se na čtení najednou budete těšit. Nezapomeňte ale požádat spolubydlící, aby vás za žádnou cenu nerušili.
4. Neztrácejte čas
Problémem často není kde, ale kdy. Využijte techniky time managementu, které vám pomůžou sami sebe zorganizovat, uvědomit si priority a najít čas nejenom na čtení. Zahrňte čtení do svého to-do listu, určete mu prioritu a čas. Naplánujte si například, že číst si budete každý den po večeři nebo před snídaní. Časem si vybudujete návyk a ke čtení už se nebudete muset ani nutit.
Dalším způsobem, jak ušetřit čas, je rychločtení. Jde o techniku, díky které lidé postupně zvládnou přečíst více znaků v textu najednou a současně se pohybovat plynuleji po řádcích. Text by pak měli být schopní také vstřebávat kvalitněji. Cvičením metody se mozek naučí třídit informace, které jsou důležité.
5. Promyslete strategii
Základem kvalitní četby, ze které si zapamatujete podstatné informace, je uvědomit si, že naším cílem je poznání, ne přečtení určeného počtu stran.
„Zkuste si pokládat otázky k základním tématům a odpovědi se snažte dohledat v odborné literatuře. Čtení knihy od začátku do konce bez předchozích očekávání má totiž několik úskalí – například efekt „jedním okem dovnitř, druhým ven“. Při něm se nové informace nenabalují na předem získané poznatky uložené v paměti, a čtení se tak stane pasivní aktivitou podobně jako třeba hraní her na mobilu. Cílem se stane dočtení knihy, ne porozumění problému, kvůli čemuž se nesoustředíme na obsah, protože jakékoliv zdržení a přemýšlení vnímáme jako zpomalení a to nás frustruje,“ vysvětluje Malatincová.
Proto doporučuje nečíst knihy jen tak, ale zajímat se o konkrétní problém. „Pomáhá to odpoutat se od nekritického přebírání struktury učebnice. Tak se nestane, že si nějakou teorii budete pamatovat jenom podle toho, že v knize následovala po jiné. Otázky jsou základem vzdělávání – pokud student nepřistupuje k učení s otázkami, pak asi nestuduje z těch správných důvodů,“ myslí si.
6. Poznámkujte hodně, ale s rozumem
Přečtené informace uchováme díky poznámkám. Ty nemusí být jenom přepisováním pouček. K poznámkování můžete využít myšlenkové mapy a zapisovat si klíčová slova nebo nejdůležitější myšlenky.
Dušan Vystrčil doporučuje vyznačovat si zajímavé pasáže a ty si pak přepsat a ukládat na jednom místě, například v aplikaci EverNote nebo Google Keep. „Tím to samozřejmě nekončí. Z poznámek následně vyberu nejdůležitější myšlenky, které bych si chtěl neustále připomínat,“ přibližuje.
K poznámkám si vytváří připomínky a také poznámky, kdy si je potřeba myšlenky oživit a znovu zopakovat. „Trvá mi to pět minut a krásně si tak myšlenky fixuju. Dobrou formou je i kartičková metoda. Na kartičky si sepíšete důležité body z knihy a ve vámi daném intervalu si myšlenky připomínáte. Digitální alternativou může být například aplikace Studyblue,“ dodává.
7. Učení z knih doplňte dalšími materiály
Poznatky se lépe uchovávají v případě, že už máte nějakou základní kostru znalostí, na které je upevňujete. Kromě přednášek ve škole můžete využít množství dalších materiálů, jakou jsou třeba vzdělávací videa, které vám se strukturováním znalostí pomohou.
„Sama pořád ráda poslouchám popularizační přednášky, jako jsou TED talks nebo Great Courses series, o tématech, kterým se věnuji. Kromě toho používám text-to-speech software a lehčí texty si pouštím v audio podobě například při žehlení. Výhodou je, že se můžete učit a prokrastinovat zároveň,“ dodává s úsměvem Malatincová.