Nová série představení takzvaného Divadla utlačovaných se uskutečnila v průběhu dubna na několika vybraných základních a středních školách. Koncept tohoto divadla, které se používá mimo jiné jako forma sociální výchovy, vyučuje několik posledních let na Pedagogické fakultě MU studentka postgraduálního studia Lenka Remsová.
Podstata všech forem Divadla utlačovaných spočívá v tom, že otevírají otázku k diskuzi, pomáhají divákům nahlížet z různých úhlů na události, které obsahují jakoukoli formu útlaku, pochopit je a utvořit si na ně vlastní názor. Představení vypadá tak, že skupina herců připraví příběh, ve kterém je přítomen tzv. antimodel – hlavní hrdina dělá rozhodnutí, která ho vedou k tragickému konci. Příběh se publiku přehraje dvakrát. Poprvé bez přerušení, při druhém hraní je úkolem diváků zasahovat do příběhu a nabízet jiná řešení klíčových situací. Důležité přitom je, jak se pořadatelům daří vtahovat diváky do děje, povzbuzovat vzájemnou diskuzi a navádět je, aby hledali momenty, ve kterých by mohli jednat jinak, než hlavní postava. „Je několik způsobů, jak můžou diváci zasahovat, ale úplně nejvýživnější pro nás je, když sami jdou, vezmou si zástupnou rekvizitu hlavní postavy a sami svůj návrh sehrají,“ uvádí Remsová.
„Koncept se k nám dostal ve formě Divadla fórum, které zde převážně používáme a které je takovou podkategorií Divadla utlačovaných,“ vysvětluje Remsová. „Na katedře pedagogiky a sociální pedagogiky se s ním mají možnost seznámit studenti se specializací dramatická výchova. Hrají většinou na školách, kde mohou být představení zařazena například jako forma prevence – zaměřujeme se na drogy, šikanu, alkohol a další,“ doplňuje Remsová.
Otázkou je, jak tento koncept skutečně funguje. „Myslím, že je to geniální věc, ale je důležité, jak téma skupinu osloví. Podle toho se také dostavují účinky. V současné době máme vytvořeno několik scénářů na témata aktuální pro žáky základních a středních škol,“ vysvětluje Remsová a dodává, že není výjimečné, že se některá představení nepovedou. „Jedním z dubnových představení jsme se dost netrefili žákům do noty. Od školy jsme dostali informaci, že se zde objevuje šikana, ale bylo patrné, že se toto téma vybrané skupiny vůbec nedotklo,“ připouští Remsová.
Do škol se podle Remsové chodí, protože je to nejsnadněji dostupná skupina. Užší skupina studentů sociální pedagogiky však realizovala i několik představení pro jiné cílové skupiny. Jde například o spolupráci s Centrem pro lidi sociálně znevýhodněné Diecézní charitou – CELSUZ v Brně. „Do budoucna bychom se na podobné cílové skupiny chtěli ještě více zaměřovat,“ nastiňuje Remsová. Minulý rok se do tohoto projektu mohli zapojit studenti z celé Masarykovy univerzity v rámci grantu Řešení problémových situací pomocí Divadla fórum, jehož řešiteli byli PaedDr. Marie Pavlovská, Ph.D. a Lenka Remsová. „Zúčastnili se lidé z velmi různých fakult a vznikla spousta zajímavých představení s rozličnými tématy,“ komentuje Remsová.
Celý koncept má původ v Brazílii a jeho autorem je divadelní režisér a pedagog Augusto Boal, který začal Divadlo utlačovaných rozvíjet v 50. letech 20. století jako reakci na vojenskou diktaturu v Brazílii. Původně touto formou rozvíjel debatu o politických problémech. V ideálním případě to měl být nástroj pro změnu v chování účastníků.