Na konci května se vydala patnáctičlenná skupina studentů oboru Norský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU na týdenní cestu na sever Evropy za poznáváním tamní kultury. Vzhledem k dlouholeté spolupráci mezi Masarykovou univerzitou a Vysokou školou v Bø (Høyskolen i Sørøst-Norge) byl cílem výpravy právě norský kraj Telemark, ležící asi dvě hodiny jízdy na jih od norského hlavního města Oslo.
Kraj Telemark není znám jen tím, že dal jméno slavnému lyžařskému stylu, ale na jeho území se narodil také nejslavnější norský dramatik Henrik Ibsen, působila a působí zde řada umělců, hudebníků, malířů či spisovatelů. Samotní Norové nazývají kraj dokonalou zmenšeninou celého Norska.
Na jihovýchodě se nacházejí úrodné oblasti, přístavy a městské aglomerace. Se vzrůstající vzdáleností od moře získává krajina divočejší ráz, velká jezera a strmé skály připomínají rozeklané pobřeží západního Norska s majestátními fjordy. Na severozápadních hranicích kraje začíná nejrozsáhlejší náhorní plošina severní Evropy, Hardangervidda, která svojí odlehlostí a opuštěností připomíná krajinu za polárním kruhem. Před studenty se tak postupně rozprostíralo celé Norsko, zmenšené do kraje velikosti Jižní Moravy.
Na jednotlivých tematických exkurzích výpravu provázela profesorka z vysoké školy v Bø, Sigrid Aksnes Stykket. Díky jejím kontaktům se naskytla příležitost seznámit se s mnoha zajímavými osobnostmi. Jedním z nich byl spisovatel a ilustrátor knih o Vikinzích Anders Kvåle Rue, v Norsku známý především pro své ilustrace několikasvazkových Dějin Norska.
Snad nejpamátnějším zážitkem bylo setkání s dětmi slavného spisovatele Terjeie Vesaase, dnes s důchodci Olavem a Guri. Slyšet přímo z jejich úst příběh spisovatele, jehož knihy byly přeloženy i do češtiny a v Polsku dokonce zfilmovány (například kniha Ptáci byla v roce 1967 zfilmována pod názvem Život Matoušův) bylo skutečně unikátní. Spisovatel Vesaas byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, obdržel Literární cenu severské rady, a jeho jménem je dnes předáváno ocenění nejlepšího literárního debutu.
Velmi příjemné bylo posezení nad vaflemi s mladým dramatikem Fredrikem Brattbergem, který je v Brně znám návštěvníkům Divadla Feste, které uvedlo jeho hru Návraty. Autor si Brno oblíbil a má dokonce v plánu napsat hru přímo pro brněnskou scénu. Další zážitkem byla návštěva továrny na těžkou vodu v Rjukanu, kterou nacisté hodlali využít pro stavbu vlastní atomové bomby.
Krom toho jsme se mohli podívat do muzea lyžování, které má svou kolébku právě v Telemarku. Prvním sportovním lyžařem na světě byl totiž Nor Sondre Norheim, pocházející z vesničky Morgedal v samém srdci kraje. Ke koloritu Telemarku patří také tzv. sloupové kostely, dřevěné stavby staré takřka tisíc let, charakteristické vyobrazením dračích hlav, které měly chránit před zlými duchy.
Pro mnohé účastníky cesty, financované z projektu mobility Norských fondů, byl nejzajímavější přímý kontakt s různými umělci, pro jiné to bylo samotné Norsko. Rozeklané hory, hluboká a rozlehlá jezera, nekonečné lesy a rozsáhlé pusté planiny zapůsobili snad stejně silně, jako kulturní bohatství, které Telemark nabízí. Studentům se tak naskytla příležitost poznat Norsko dvojí, jednak turistické, jednak to skryté, které se většinou otevírá jen místním obyvatelům. Nebo znalcům norské kultury…
