Po ukončení studia veřejné politiky a lidských zdrojů Radka Ostřížková do práce nespěchala. Zkusit si život v Londýně byl její dlouholetý sen, tak si ho splnila na absolventské stáži Erasmus+ v největším hotelu v Evropě – v londýnském hotelu Hilton.
Na pozici HR stážistky si čerstvá absolventka Fakulty sociálních studií MU vyzkoušela nejrůznější administrativní práce i nábor zaměstnanců, vypilovala si angličtinu a dokonce bydlela zadarmo v zaměstnaneckém bytě. Díky své zahraniční zkušenosti si ujasnila, jaké práci se do budoucna chce věnovat. Do Londýna by se jednou pracovně určitě chtěla vrátit.
O možnosti vyjet na stáž do hotelu Hilton věděla Radka už delší dobu z e-mailu o zahraničních pobytech rozesílaných školou. Díky kontaktu, který získala od svojí předchůdkyně, poslala svůj životopis přímo potenciální nadřízené. Telefonický pohovor následoval zanedlouho.
„Měla jsem štěstí. V době, kdy jsem se na stáž hlásila, byla manažerka zrovna velmi zaneprázdněná a hledala někoho na léto. Hned v průběhu rozhovoru mi řekla, že se jí líbím a že mě berou,“ vzpomíná Radka na své začátky.
Jakmile měla Radka praxi domluvenou, zažádala si o stipendium. „Místo stipendia na čtyři měsíce jsem ale dostala finance pouze na tři. Bála jsem se, že budu třít bídu s nouzí, a doufala jsem, že budu moct využít dodatečného financování. Londýn je velmi drahý, na bydlení by mi padlo celé stipendium. Byla jsem připravená, že budu po práci po večerech a o víkendech pracovat v hotelu ještě jako servírka, abych vyšla s penězi,“ vzpomíná Radka na své počáteční obavy.
Jako zázrakem nakonec Radčinu tíživou situaci vyřešila možnost bezplatného ubytování v domě pro zaměstnance hotelu, kterou jí nabídla nová kolegyně, která začínala stejně jako Radka na pozici stážistky, a vzpomínala na své těžké začátky. I dodatečné financování z programu Erasmus+ Radce nakonec vyšlo, a tak měla finančně plně pokrytou celou dobu pobytu.
Řekla jsem si o víc práce
První týdny na stáži se Radka věnovala hlavně administrativě. „V hotelu pracují s citlivými informacemi a nepustili mě nejdřív ke všemu, a tak jsem skenovala, třídila složky, chodila na poštu a zorientovávala se v systémech. Když jsem měla pocit, že už je to na mě málo, řekla jsem si o víc práce. Trvalo mi zvyknout si na britskou angličtinu, první měsíc jsem byla nervózní, když zazvonil telefon, a dělala jsem, že ho neslyším,“ směje se Radka.
„Rychle jsem se ale naučila, jak reagovat, a vybrousila si angličtinu. Dostala jsem na starost i předvýběr pracovníků, dělala jsem nábor zaměstnanců, manažerovi jsem posílala vybrané životopisy a domlouvala mu pohovory s vybranými kandidáty. Také jsme organizovali cvičné assessment centrum pro středoškoláky,“ popisuje Radka svou pracovní náplň.
Příjemným překvapením byl pro Radku pracovní kolektiv. „Myslela jsem si, že hotel bude plný Britů, kteří na mě, východoevropanku, budou divně koukat, ale byli velmi milí. Britů tam bylo asi pět, pracují tam lidé z celého světa,“ sděluje Radka své zážitky.
Ujasníte si priority
Rozhodnutí vyjet na stáž Radka rozhodně nelituje. „Zjistila jsem, co obnáší obor lidských zdrojů. Není to lehké, tvrdou personalistiku bych asi do budoucna nechtěla dělat, je to na mě příliš administrativní,“ přemýšlí Radka. „Člověk si také ujasní priority, zjistí, kde chce žít, zda mu vyhovuje menší město a česká povaha, nebo multikulturní prostředí a desetimilionové město. Nebránila bych se do budoucna tomu, nastěhovat do Londýna na rok či dva,“ doplňuje absolventka.
„Přínosem to pro mě bylo také v oblasti měkkých dovedností. Vždycky kolem mě byli lidé podobní jako já, proaktivní vysokoškoláci. V Hiltonu za mnou chodili kuchaři, kteří zapomínali heslo do systému, nebo šedesátiletá kuchařka, která neuměla otevřít výplatní pásku. Nejdřív mě to štvalo, ale pak mi kolegyně řekla, že to je přece moje práce. Úlohou HR pracovníka je být co nejvíce nápomocná. Otevřelo mi to oči,“ vzpomíná Radka.