Národní finále Science slamu vyhrála brněnská botanička Barbora Chattová

Ve středu večer zaplnili diváci do posledního místa brněnské Sono centrum, aby zhlédli historicky první celorepublikové finále Science slamu, soutěže v popularizačním výkladu vědeckého bádání. Ze souboje šesti vědců Masarykovy a Karlovy univerzity vyšla vítězně Barbora Chattová z brněnského ústavu botaniky a zoologie. Postoupila tak do evropského finále, které bude 4. prosince hostit opět Brno.

Těsně před sedmou hodinou večer bylo jasné, že v Sono centru nebude k hnutí. Organizátoři museli na poslední chvíli otevřít i druhý balkón a o několik minut později už hlásili účast více než osmi stovek diváků. Na pódiu se objevili moderátoři celorepublikového finále Petr Sucháček a Matěj Klusáček, kteří s publikem nejprve natrénovali správné reakce a pak už pozvali předskokanku večera, vítězku rakouského Science slamu Martynu Grydlik.

Po jejím krátkém výstupu na téma polovodičů přišel na řadu první soutěžící Jakub Kubečka, absolvent Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a nynější student univerzity v Helsinkách. Ten skoro celým svým představením provázel prostřednictvím veršů Karla Jaromíra Erbena, které upravil pro téma svého výzkumu. Tím jsou makromolekuly plastů a jejich využití.

„O pohybu makromolekul toho moc nevíme. Lze to připodobnit pohybu muže přes nákupní centrum, kdy o něm při sledování jeho platební karty víme jen to, že zaplatil v několika málo obchodech a šel domů,“ ilustroval Jakub problematiku svého výzkumu.

i

Jakmile publikum zodpovědělo dvě kontrolní otázky a moderátoři Jakuba vyzpovídali, dostala prostor Lenka Zychová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. Ve vtipném výkladu za pomocí ručně vyrobeného modelu vysvětlila, že studená a hustá mezihvězdná látka je nutným předpokladem k tomu, aby mohla vzniknout nová hvězda. Je k tomu ale také nutné, aby se molekularizovaly atomy, k čemuž dochází pouze v případě, že se srazí dvě mezihvězdné bubliny.

V průběhu vystoupení Lenka zabrousila i do svého osobního života a přiznala, že její doktorát trval o něco déle než běžné čtyři roky, na druhé straně byl ale korunován úspěšným objevem principu vzniku nových hvězd.

Jakub Drápal z pražské právnické fakulty se na pódiu objevil v soudcovském taláru. Nechodil dlouho kolem horké kaše a hned začal vysvětlovat, co mu nedalo spát a čemu zasvětil svůj výzkum.

„O tom, na základě čeho ukládají soudci tresty, vůbec nic nevíme. Neexistuje totiž instituce, která by výše trestů sjednocovala,“ vysvětloval Jakub. Ve svém výzkumu porovnával parametry udělených trestů za opakovanou krádež, neplacení alimentů a řízení bez řidičského průkazu. „Mezi jednotlivými okresními soudy jsou velké rozdíly. Krást se tak vyplatí spíše ve Svitavách, než v Brně, bude vás tam totiž nejspíš čekat mírnější trest,“ radil Jakub.

Za smíchu všech diváků rovnou předpovídal, že někdo z přítomných dost pravděpodobně jednou bude k něčemu odsouzen. Na závěr se pak diváků zeptal, jestli věří českým soudcům. Většina přítomných přisvědčila a Jakub své vystoupení uzavřel tím, že český soudní systém není zas tak špatný, i když by jistá zlepšení potřeboval.

Po přestávce uvedli moderátoři na pódium Ondřeje Kovandu z Přírodovědecké fakulty MU. Ten se zabývá kvantovou teorií pole a pro příklad takového pole nemusel vůbec hledat v oblasti fyziky.

„Bramborové pole se dost podobá tomu fyzikálnímu poli, které zkoumám. Zatímco z bramborového pole vyrůstají brambory, z fyzikálního pole vyrůstají částice. Ty jsou přitom jen dvou druhů – bosony a fermiony. Každá hodná bosonická částice by měla mít své alter ego, tedy zlou termionickou částici,“ vysvětlil Ondřej s tím, že celé této teorii se říká supersymetrie.

i

Předposledním doslova třeskutým vystupujícím večera byl Tomáš Herma z 3. lékařské fakulty UK. V bílém plášti se začal procházet po pódiu a popisovat, jak ho jednou v hospodě jakási slečna kousla do ruky.

„Druhý den jsem nemohl hýbat dvěma prsty a uvědomil si, jaké problémy musí mít chirurgové, když operují cokoliv v ruce. Nervy, které ve hřbetu ruky vedou, vedou u každého člověka trochu jinudy a často tak dochází k jejich poškození,“ popsal Tomáš a názorně upustil na zem sklenici, aby demonstroval, jaké praktické důsledky takové chyby mají.

Sám proto strávil 150 hodin v pitevně a sesbíral záznamy o drahách nervů v ruce u desítek mrtvých. Ze získaných údajů pak sestavil počítačový model a došel k překvapivým závěrům.

„Zjistil jsem, že nervy vedou u většiny lidí dost podobně, upravil jsem tedy o půl centimetru místo pro operace a díky tomu nyní dochází k poškození nervů o 70 procent méně,“ uzavřel student. Názor diváků o tom, že plastičtí chirurgové napravují hlavně lidské vztahy, pak poupravil s tím, že nejvíce operací provádějí tito lékaři právě na opravách rukou a dalších zraněních, čímž zachraňují zdraví.

i

Poslední vědkyní, která představila svůj výzkum, byla Barbora Chattová z Přírodovědecké fakulty MU. Ta se na pódiu objevila s bundou, batohem na zádech a plyšovým tučňákem. S publikem začala komunikovat jako se zvířaty na jižním pólu, kde probíhá její výzkum.

„Zkoumám rozsivky, které jsou významným producentem kyslíku. V těžkých podmínkách mrazu a sněhu jim pomáhají výkaly zvířat a také mrtvoly tuleňů, které pak rozsivky postmortálně kolonizují,“ popisovala Barbora.

Protože část svého výzkumu provádí výtěrem vyměšovacích dutin zvířat, přinesla si v batohu nástroj i na zvířata, přítomná v sále. Sousloví postmortální kolonizace se stalo ve zbytku večera velice oblíbeným, figurovalo mimo jiné v několika scénkách skupiny Impro džow, která zabavila diváky během sčítání jejich hlasů.

Vítězkou se nakonec stala Barbora Chattová, která svým polárním výzkumem publikum zaujala nejvíc. Právě ona tak bude reprezentovat Českou republiku na evropském finále Science slamu, které se uskuteční 4. prosince v Univerzitním kině Scala.

Videoreportáž

Podívejte se na videa o vystupujících z Muni