Způsobů, jak se dnes dostat ven, je celá řada a zejména díky nejrozšířenějšímu programu Erasmus se otevírá šance s poměrně malými náklady vyjet do zahraničí prakticky každému studentovi. Všechno, co je potřeba pro úspěšné zařazení do některého programu udělat, je sledovat termíny, ať už na stránkách své vlastní fakulty či katedry, číst hromadné e-maily nebo navštívit přímo internetové stránky Centra zahraničních studií MU http://czs.muni.cz/.
Pro všechny programy je základní podmínkou ukončený první ročník bakalářského studia, některé programy však mohou mít podmínky náročnější. Pobyty jsou většinou nabízeny v délce od několika týdnů až po dvanáct měsíců. Nejčastěji studenti vyjíždějí na jeden semestr. Systém kreditů získaných za studium většinou umožňuje po návratu plynule pokračovat ve studiu bez nutnosti prodlužovat svůj pobyt na škole. Student totiž stále zůstává studentem Masarykovy univerzity a v zahraničí získané kredity se mu započítávají do celkového počtu. Ne na všech fakultách má ovšem takový scénář zcela hladký průběh.
Velmi konkrétní informace přímo od lidí, kteří už se nějakého zahraničního pobytu zúčastnili, lze najít na webových stránkách http://czs.muni.cz/studenti/zkusenosti. Jde o on-line databázi závěrečných zpráv ze studijních pobytů, které odevzdávají všichni studenti. Tím pádem se každý může dopředu podívat na vybraný program, zemi či přímo univerzitu a zjistit, jaké to v konkrétním místě bylo například s ubytováním a dopravou, s uznáním studijních povinností nebo s finančními náklady a dalšími podstatnými věcmi.
Na Masarykově univerzitě spravuje tento program Centrum zahraničních studií MU. Fakulty a jejich katedry jsou odpovědné za uzavírání smluv a nominace studujících i vyučujících. Kritériem pro výběr je zpravidla studijní prospěch, prokázání znalosti cizího jazyka a sepsání motivačního dopisu.
S tímto programem může každý vycestovat maximálně jednou za celou dobu svého studia na všech vysokých školách, kterými případně prošel, dohromady. Výše stipendia je určena na základě výše životních nákladů v jednotlivých zemích. Částku vyplácí Centrum zahraničních studií studentům přímo na bankovní konto. Spoluúčast studenta na financování pobytu je nutná. Teoreticky by neměla přesáhnout životní náklady z domovské země, v některých zemích se však stává, že stipendium padne jen na ubytování. Nicméně někteří studenti volí cestu brigády přímo na místě a snadno náklady dorovnají. Málo se ví o možnosti požádat děkana fakulty o další finanční podporu.
Způsob vycestování jako freemover je poměrně běžný u studentů, kteří již například vyjeli s programem Erasmus a chtějí jet ještě jednou nebo se rozhodli vyjet do země, která není v nabídce jiného programu. Motivací je často, že právě tato univerzita nabízí specializaci či obor, které student přímo vyžaduje. Získat takovým způsobem stipendium je ovšem náročnější. Podmínkou žádosti o stipendium je získání akceptačního dopisu zahraniční univerzity. Peníze se pak vyplácejí ze zvláštního fondu ministerstva školství.
Co vám přinese studijní pobyt v zahraničí?
• Zlepšíte si své jazykové schopnosti.
• Získáte nové odborné znalosti.
• Budete moci srovnávat, jak fungují jiné univerzity.
• Poznáte jiné kulturní prostředí a rozšíříte si obzory.
• Otestujete vlastní schopnost obstát v cizí zemi.
• Získáte spoustu nových přátel z celého světa.
• Vylepšíte si životopis.
Kde jste byl na studijním pobytu?
Byl jsem v Norsku v Lillehammeru s Erasmem na jeden semestr přes podzim až do Vánoc, ale předtím jsem si zařídil ještě jazykový kurz od července do srpna v Trondheimu.
Proč jste tam jel?
Důvodů je hromada. Poznat novou zemi, nové lidi, něco se naučit – hlavně jazyk. Navíc Norsko jsem si vybíral s tím, že už jsem tam byl a že se mi moc líbilo, takže jsem k němu měl už nějaký vztah a věděl jsem, do čeho jdu. Taky se nám to sešlo s přítelkyní, že jsme mohli jet spolu. Trošku jsme ale podcenili přípravu, co se týče zjištění si předmětů, které se tam vyučují, a nakonec se tam neučilo nic, co by se týkalo našeho oboru.
Co vám to dalo?
Odborně sice nic, ale umím trochu norsky, navázal jsem spoustu kontaktů, rozšířil jsem si povědomí o tom, jak jinak se dá učit a vůbec žít.
Chystáte se ještě někam vyjet?
Rád bych, ale přesnou představu ještě nemám, protože mě teď čekají bakalářské státnice. Takže se budu rozhodovat až podle navazujícího studia. Nicméně mě ta zkušenost utvrdila v tom, že je super vyjíždět a cestovat a studovat jinde.
Kde jste byla na studijním pobytu?
Vyjela jsem s Erasmem do Bulharska a strávila jsem asi pět měsíců v Plovdivu.
Proč jste tam jela?
Ráda cestuju a poznávám nové země, ale ještě jsem nikde vyloženě nežila a chtěla jsem si to zkusit. Bulharsko jsem vybrala, protože mě celkově víc lákají východní země, a taky jsem věděla, že zdravotnictví tam bude na nižší úrovni než v Česku, takže jsem očekávala, že nás pustí k více věcem než tady.
Co vám to dalo?
Oproti Česku jsme často byli třeba jen dva na jednoho lékaře namísto dvaceti, jak je tomu tady, takže jsme si opravdu mohli osahat daleko víc věcí. Donutilo mě to taky nejen mluvit, ale hlavně myslet anglicky. Navíc jsem toho spoustu procestovala a našla si nové přátele.
Chystáte se ještě někam vyjet?
Určitě bych ráda, ale na Erasmus už nemůžu a teď se mi blíží poslední šestý ročník, takže to nestíhám. Ale ráda bych ještě zkusila třeba pracovní Erasmus nebo možná nějaké jiné postgraduální programy.
Byla jste na nějakém studijním pobytu?
Na žádném zahraničním pobytu jsem dosud nebyla. Zatím jsem na to nenašla dost času a ani nic, co by mě vyloženě zaujalo. Vždycky když je termín, tak to prošvihnu, protože nestihnu poslat přihlášku, a dojde mi to až několik dní potom. Teď plánuju vyjet až v magisterském studiu.
Máte představu kam a s jakým programem?
Zřejmě bych chtěla zkusit Německo s Erasmem, ale nechávám to ještě otevřené.
Hlavně prohloubení znalostí jazyka. Taky chci pořádně poznat nějakou jinou zemi a nové lidi. Když si rozšířím i odborné znalosti, tak to bude taky dobré, ale nevidím v tom ten hlavní důvod proč vyjet.