Příležitost stát se sídlem unikátního klinicko-výzkumného lékařského pracoviště, zaměřeného na kardiologii, kardiochirurgii, vnitřní lékařství a neurovědy, se otevírá před Českou republikou a městem Brnem. Právě zde, v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny, má být totiž v průběhu následujících čtyř let realizován ambiciózní projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu, který je připravován týmem pracovníků fakultní nemocnice ve spolupráci se špičkovou americkou nemocnicí Mayo Clinic a agenturou CzechInvest.
Platforma pro rozvoj výzkumu a vývoje v oblasti lékařských technologií, biomedicínckého inženýrství či farmaceutického průmyslu. Příležitost pro navázání kontaktů s největšími světovými firmami v oboru. Zapojení českých vědců do špičkových výzkumných projektů globálního významu. Urychlení vývoje a testování nových léků i léčebných a diagnostických strategií. Jedno z nejmodernějších zdravotnických zařízení specializovaných na diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Brněnské „Silicon Valley“ v oblasti medicíny. To jsou jen některé z cílů a vizí, které slibuje naplnit projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), multifunkčního technologického parku s potenciálem učinit Brno jedním z hlavních středisek medicínského výzkumu v Evropě. Taková je alespoň představa tvůrců projektu, týmu složeného z předních odborníků brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, americké Mayo Clinic, jedné z nejprestižnějších univerzitních nemocnic na světě a agentury CzechInvest. Zda dostanou příležitost převést tyto vize do reality, závisí v této chvíli na finanční podpoře od české vlády.

Inspirace v kosmu
„Projekt ICRC představuje generačně nový typ vědecké základny, reflektující potřeby lékařského výzkumu ve 21. století, která je založená na principech Mezinárodní kosmické stanice II,“ říká MUDr. Tomáš Kára, Ph.D., jeden z iniciátorů celého projektu a odborný asistent na Klinice kardiovaskulárních chorob Mayo Clinic, kde působí od roku 2001 (viz muni.cz/07). Mezi těmito principy, optimalizovanými pro pozemský výzkum v oblasti lékařských věd a příbuzných oborů, jsou podle něj například zaměření na tzv. pilotní výzkum s cílem objevit základní řešení daného problému a následně provést základní testování, intenzivní charakter výzkumné práce s krátkým intervalem mezi zahájením a dokončením výzkumného projektu, optimalizace vybavení, struktury laboratoří i složení mezinárodního vědeckého týmu pro konkrétní projekt, nebo možnost oddělení procesů získání, záznamu a zpracování dat v rámci jednotlivých projektů. Také díky tomuto modelu organizace výzkumu a mezinárodní vědecké spolupráce bude podle autorů projektu možné zkrátit dobu pilotního testování nových diagnostických a léčebných postupů, technologií a léků přibližně o 50 %, a to při zachování nejvyšší možné kvality a bezpečnosti. „Možnost významného urychlení výzkumu na bázi tohoto modelu potvrdily už tři testovací výzkumné projekty,“ uvádí Kára. Výstupem těchto projektů, které v letech 2003-2005 realizoval tým pracovníků Mayo Clinic, FN u svaté Anny a Ústavu přístrojové techniky AV, jsou kromě publikací i nově vyvinuté technologie chráněné třemi patentovými aplikacemi registrovanými v USA.

Komplex Mezinárodního centra klinického výzkumu by měl být postaven v areálu brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny. Na celkové zastavěné ploše 4128 metrů čtverečních mají vyrůst celkem tři sedmipodlažní, navzájem propojené budovy, ve kterých budou umístěny jednotlivé provozy centra, jmenovitě: divize výzkumu, vývoje a průmyslových aplikací, divize kardiovaskulárních onemocnění a divize kardiovaskulární a transplantační chirurgie.


Globální síť akademických pracovišť i firem
Právě na základě dosavadních výborných zkušeností se spoluprací s brněnskými pracovišti a jejich výzkumníky se představitelé Mayo Clinic rozhodli myšlenku ICRC podpořit a významným způsobem se podílet na personálním i finančním zabezpečení projektů, jež budou v rámci jeho činnosti realizovány (předpokládá se, že to bude až 80 procent projektů). Jakkoli Mayo Clinic nebude financovat samotnou výstavbu a vybavení ICRC, má v úmyslu výrazně napomáhat strategickému plánování a odbornému řízení Centra, zaškolit jeho klíčové pracovníky či poskytnout jim a jejich spolupracovníkům přístup k rozsáhlému vzdělávacímu programu, včetně možností dlouhodobých stáží.

Kromě Mayo Clinic však ICRC plánuje spolupracovat s celou řadou dalších akademických i průmyslových partnerů, formovaných do podoby globální sítě. Mezi akademická pracoviště, se kterými již klíčoví pracovníci budoucího týmu ICRC spolupracují v oblasti výzkumu nových možností diagnostiky a léčby kardiovaskulárních chorob, patří například kanadský Montreal Heart Institute & Hospital de Sacre Coeur, Univerzitní nemocnice v Miláně, Univerzitní nemocnice v Padově, Národní ústav pro výzkum chorob srdce a plic v Londýně či Univerzitní nemocnice v Bruselu. Z průmyslových koncernů, podnikajících v oblasti medicínských technologií nebo léčiv, již o účast v projektu projevily zájem společnosti jako GE Healthcare (největší výrobce lékařských technologií a biotechnologií na světě), IBM, Johnson & Johnson (jeden z největších poskytovatelů produktů a služeb ve zdravotnictví), Medtronic (výrobce srdečních stimulátorů) či Pfizer.

Přínos pro ČR i Jihomoravský kraj
Podle autorů projektu lze za hlavní domácí přínos Mezinárodního centra klinického výzkumu považovat zapojení České republiky do mezinárodních výzkumných projektů ve stabilním a prestižním odvětví, získání přístupu k mezinárodním grantům a rozvoj průmyslových výrob s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj mezinárodních vzdělávacích programů a zvýšení kvality lékařské péče v oblasti diagnostiky a léčby kardiovaskulárních onemocnění. Bez významu není ani fakt, že Centrum má zaměstnávat 420 stálých zaměstnanců, z čehož bude cca 400 odborných profesí přímo se podílejících na výzkumných, klinických a vzdělávacích aktivitách Centra. „Z hlediska politiky zaměstnanosti spočívá hlavní význam projektu v udržení a rozvoji intelektuálních zdrojů České republiky, tedy v zabránění ,odlivu mozků‘ do zahraničí,“ doplňuje doktor Kára.

Financování: dosud otazník
Jako nejproblematičtější bod projektu se tak v současné době jeví otázka jeho financování. Celkové náklady na projekt činí téměř dvě miliardy Kč, z toho 1,8 miliard Kč tvoří náklady na stavbu a technologické vybavení. Prakticky jedinou možnou formu financování přitom podle autorského týmu představuje účelová dotace, zajišťující jak jistotu realizace, tak i nejvyšší možnou zárukou pro strategické partnery (ať již Mayo Clinic nebo zahraniční průmyslové koncerny). Autoři však upozorňují ještě na další, neméně podstatný aspekt financování projektu z prostředků České republiky. „Jedná se o esenciální předpoklad toho, aby technologický park ICRC mohl primárně sloužit dlouhodobým strategickým cílům České republiky a aby výsledky výzkumů mohly zůstat jejím intelektuálním vlastnictvím,“ říká Kára. „V případě majetkového vstupu privátních investorů by Česká republika tyto klíčové výstupy projektu ztratila a projekt by se stal typickým „outsorcingem“, kdy veškerá přidaná hodnota by směřovala do zahraničí.“ Přestože tedy realizace projektu vyžaduje relativně vysokou finanční podporu ze strany vlády, doktor Kára je spolu s ostatními členy týmu ICRC přesvědčen, že vynaložené prostředky se státu vrátí a v oblastech vědy, výzkumu a vývoje technologií se vytvoří podmínky pro dlouhodobý rozvoj. Odpověď na to, zda bude mít brněnský region opravdu šanci stát se „Silicon Valley“ pro medicínu a přidružené obory, jak slibuje projekt ICRC, přinese tedy s největší pravděpodobností jedno z listopadových zasedání vlády.

Vizualizace ICRC naleznete v naší videogalerii zde. Podrobnější informace o projektu ICRC i o spolupráci s klinikou Mayo přinesl pořad ČT o vědě a technice Popularis, dostupný na internetové adrese www.popularis.cz (Videoarchiv - Lékařství - Město medicíny).