Nadání a talent jsou často skloňovaná slova, když se mluví o předpokladech úspěchu. Ale jak to vlastně s takovým nadáním je? A je opravdu zárukou úspěchu? Původně byli za mimořádně nadané považováni ti, kdo měli vysoce nadprůměrnou inteligenci, která byla chápana jako souhrn rozumových schopností. V současnosti se sleduje též struktura nadání, která určuje, pro které činnosti je určitý člověk mimořádně nadaný a ve kterých bude zřejmě dosahovat jen průměrných či podprůměrných výkonů. 

To je dáno tím, že abnormní rozvinutí jedné schopnosti může být doprovázeno běžným nebo nedostatečným rozvinutím jiné schopnosti. Mimořádných výkonů ve vědě může dosáhnout i člověk s dílčími defekty ve struktuře nadání. Například geniální matematik může trpět dyslexií. Také je možné, že nadprůměrně inteligentní člověk, který není dostatečně motivovaný a cílevědomý, nedosáhne ani zdaleka tak dobrých výsledků jako průměrně inteligentní člověk. Proto se dnes při určování nadání zohledňují zvláštnosti průběhu psychických funkcí, přihlíží se k mimointelektovým faktorům a faktorům prostředí.

„Vysoké nadání se projevuje v oblasti intelektuální, v oblasti tvořivosti, sociální a hudební oblasti a v psychomotorice. Jednotlivým dimenzím nadání jsou tudíž přiřazeny určité oblasti výkonu. V tomto smyslu se hovoří o talentu v matematice, hudebním, výtvarném talentu a podobně,“ říká docent Jiří Dan z Akademického psychodiagnostického centra Rektorátu Masarykovy univerzity. V průměru se v populaci vyskytují dvě až tři procenta osob mimořádně talentovaných, podle některých odborníků by ale nadprůměrného výkonu v nějakém oboru lidské činnosti mohlo dosáhnout dvacet až třicet procent populace. Je proto na místě snažit se nadání a talent podporovat a rozvíjet.

Podpora talentů na Masarykově univerzitě probíhá ve dvou rovinách. První je přímá či nepřímá podpora vynikajících studentů, kterým může být přiznáno stipendium prostřednictvím Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, jehož zakládajícím členem je také Masarykova univerzita. Nepřímou podporou je pak myšleno vytvoření dobrých základních materiálních podmínek. „V dnešní době to je zejména osobní počítač a přístup k internetu, možnost nakupovat odbornou literaturu, možnost věnovat se zájmům a koníčkům, kterými se nadání rozvíjí,“ vysvětluje Dan a dodává, že důležitá je také vysoká úroveň přednášek, seminářů, vytváření prostředí, které studentům umožní zapojit se do odborné činnosti kateder, nebo třeba možnost získat zkušenosti ze zahraničí.

Mimořádných výkonů ve vědě může dosáhnout i člověk s dílčími defekty ve struktuře nadání. Například geniální matematik může trpět dyslexií. Foto: Archiv MU.

Dalším způsobem rozvoje talentů je přímá práce s talentovanou mládeží již na střední škole, čímž se zabývají učitelé Přírodovědecké fakulty a Fakulta informatiky MU nebo rozvoj metodiky a techniky práce s talentovanou mládeží, kterým se systematicky věnuje Pedagogická fakulta MU. V prvním případě se jedná především o olympiády nebo o korespondenční kurzy zaměřené na přírodní obory jako je matematika, fyzika, chemie, informatika, geografie a podobně. Vyústěním takových kurzů jsou pak soustředění pro úspěšné řešitele, kde se studenti zábavnou formou dozvídají něco nového. Program setkání a korespondenčních kurzů je připravován především vysokoškolskými studenty. To pomáhá překlenout věkovou propast.

K motivaci rozvoje metodiky v rámci výzkumu MU Jan Šťáva z Pedagogické fakulty říká: „Současné školské dokumenty České republiky vytvářejí legislativní podmínky pro práci s nadanými žáky. Realizace těchto podmínek ale není v současné školní praxi v mnohých školách na žádoucí úrovni.“ Dodává, že důvodem je zejména nedostatečná odborná připravenost učitelů. Učitel musí brát v úvahu specifika skupiny nadaných studentů, což na něj klade vyšší nároky. Musí prokázat velkou dávku tolerance, měl by se snažit používat co nejvíce různých metod výuky a navíc by měl být nejenom odborníkem ve svém předmětu, ale především v oblasti učitelské způsobilosti.

Podpora talentovaných studentů na Masarykově univerzitě probíhá ve spolupráci s již zmíněným Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu, jehož cílem je mimo jiné právě podpora nadaných studentů a žáků, motivace talentovaných k vědecké činnosti a finanční podpora na čerpání aktivit souvisejících s doplňkovou studijní činností a materiální pomoc rozvoji středoškolské odborné činnosti. Každoročně také MU uděluje vynikajícím studentům Cenu rektora, která se předává mj. za vynikající disertační práci a nejlepším studentům doktorských či magisterských studijních programů. Prostřednictvím Odboru pro vědu a výzkum také podává ministerstvu školství návrhy na Cenu ministra pro vynikající studenty a absolventy ve studijním programu.

Vědci MU na konferenci o talentované mládeži
Mezinárodní konference na téma práce s talentovanou mládeží se uskutečnila na konci září v Brně. Masarykovu univerzitu zde reprezentovali zástupci Akademického psychodiagnostického centra, Přírodovědecké fakulty, Pedagogické fakulty a Fakulty sociálních studií. V rámci konference byly vyhlášeny výsledky žákovské vědomostní soutěže ŽIRAFA, kterou uspořádala Masarykova univerzita a Brněnské kulturní centrum. Účastníci si mohli vyzkoušet soutěžní žákovský test nanečisto, aby dokázali posoudit jeho obtížnost. Hlavním motivem uspořádání konference bylo demonstrovat, jak se v Jihomoravském kraji pracuje s talentovanou mládeží, a zároveň poukázat na nové trendy v této tématice.