TÉMA: Státní maturity

V roce 2010 by poprvé měli všichni čeští středoškoláci skládat jednotnou státní maturitní zkoušku. A právě státní maturita se stala klíčovým tématem výroční konference ředitelů partnerských středních škol a vedení Masarykovy univerzity, která se uskutečnila v prosinci v prostorách Mendelova muzea.

Ředitelé středních škol chtěli především vědět, jakým způsobem na zavedení státní maturity zareaguje Masarykova univerzita. „Systém nové státní maturity má umožnit volbu obtížnosti a výběru nepovinných předmětů. Otázka ale je, co přiměje studenty komplikovat si život a volit těžší cesty. Jedinou možnou motivaci vidím v jejich akceptaci vysokými školami,“ uvedl ředitel Gymnázia Slovanské náměstí v Brně Josef Filouš. Dát maturitě roli kritéria pro přijímací řízení na vysoké školy je právě jedním ze záměrů nového modelu maturitní zkoušky. Zdá se ale, že tento cíl by mohl být ohrožen.

Masarykova univerzita zatím nemá ke státním maturitám jednoznačné stanovisko. Situaci komplikuje i fakt, že podoba přijímacího řízení je v pravomoci děkanů jednotlivých fakult. „Nelze předpokládat, že by Masarykova univerzita s obrovským množstvím oborů, které nabízí, postupovala v nejbližší době jednotně. Musí stále existovat diferenciace, která je daná potřebami jednotlivých oborů a poptávkou. Ani náš přijímací test studijních předpokladů nepoužíváme úplně univerzálně,“ uvedl rektor Petr Fiala. Nicméně cesty, jak zohlednit výsledky maturity, tu podle představitelů univerzity jsou. „Bylo by zajímavé, kdyby obory, kterých se konkrétní maturitní předměty týkají, byly schopné nějakým způsobem výsledek zohlednit,“ navrhl Filouš. Prorektor pro strategii a vnější vztahy Mikuláš Bek takovou možnost vidí jako poměrně reálnou, ale zároveň podotýká, že rok 2010 určitě nebude znamenat konec testu studijních předpokladů. „Nedokážeme předvídat, kde a v jaké podobě to bude, ale Přírodovědecká fakulta nebo Fakulta informatiky by mohly být schopny v přijímacím řízení akceptovat státní maturitu z matematiky a podobně třeba Filozofická fakulta maturitu z českého jazyka,“ řekl Bek. Upozornil ale, že univerzita bude vyžadovat naplnění určité obtížnosti a že s největší pravděpodobností bude pracovat jen s těžší variantou maturit. „Máme svůj standard, a pokud ho státní maturita nesplní, nebudeme s ní moci pracovat.

Potřebujeme systém, který nám dokáže dát relativní výsledky na velkých množinách uchazečů, tedy říct o uchazeči, jestli je například v nejlepších 25 procentech nebo pod nimi. Nejsme si zatím jisti tím, jak zřetelně státní maturita populaci rozdělí,“ řekl prorektor Bek. Jako největší překážka pro práci se státní maturitou v přijímacím řízení se ale v současnosti podle ředitele Filouše i mnohých dalších jeví termín vyhlášení výsledků. Ty mají být známy až v druhé polovině června, tedy dávno po obvyklých termínech přijímacího řízení na vysoké školy. Problém potvrzuje i vedení univerzity. „Nedokážeme příliš posouvat termíny přijímaček směrem do léta. Mít výsledky maturit až koncem června je pro nás dost pozdě a může se stát, že právě toto časování zabrání jejich širšímu využití,“ komentoval problém prorektor Bek. Připustil nicméně, že konkurenční tržní prostředí na poli vysokoškolského vzdělávání se neustále v boji o studenta přiostřuje a může tento problém odstranit. „Umím si představit, že soukromé nebo menší školy díky tomu, že dokáží posunout přijímací řízení do léta, začnou přebírat studenty velkým školám jako jsme my a my na to budeme muset reagovat,“ doplnil Bek.

Role profilové časti maturity v přijímacím řízení
Další část debaty se stočila k otázce profilové části maturitních zkoušek – tedy té, která není jednotná pro všechny, ale kterou si každá škola sestavuje sama. „S řadou kolegů jsme se shodli, že bychom chtěli, aby profilová část maturity byla těžší než státní, a myslím si, že se tak vytváří prostor pro to, aby tato část v systému nezanikla a aby ji vysoké školy vzaly v potaz. Všechna gymnázia budou mít zájem na tom, aby byla jejich zkouška co nejkvalitnější,“ uvedl ředitel Filouš. Prorektor Bek je ale k roli profilové části maturit v přijímacím řízení skeptický. „Jakkoliv rozumíme tomu, že profilová část maturity je pro střední školy otázkou prestiže, nás s největší pravděpodobností nebude zajímat, protože s ní v masovém systému vzdělávání nedokážeme pracovat. Nemůžeme rozlišovat, jestli jsou studenti jednoho gymnázia kvalitnější než studenti jiného,“ vysvětlil Bek a doplnil, že dnešní vysoké školy už nepotřebují na vstupu do bakalářského studia vybírat jednoho nebo dva geniální studenty z několika set. „Bereme tak velké počty studentů, že nemáme v této fázi čas se zabývat jednotlivými případy – výběr nadmíru schopných studentů probíhá až v přestupu na magisterské a především na doktorské studium,“ popsal situaci prorektor Bek.

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které bylo pověřeno přípravou reformované maturitní zkoušky, se redakci muni.cz k tématu nevyjádřilo. V době uzávěrky tohoto čísla také došlo k výměně na pozici ředitele CERMATu. Podle ministra školství Ondřeje Lišky nebude mít tato změna vliv na průběh příprav státní maturity.

Nový maturitní model
Maturitní zkouška se bude skládat ze dvou částí – společné (připravované centrálně státem) a profilové (její podobu si určí každá střední škola). V roce 2010 a 2011 se uskuteční tzv. náběhová fáze, v níž bude společná část sestávat ze dvou povinných zkoušek (český jazyk a literatura; cizí jazyk nebo matematika) a maximálně tři nepovinných zkoušek. V roce 2012 a dále budou tři povinné zkoušky (český jazyk a literatura; cizí jazyk; matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika) a maximálně tři nepovinné.