Volby do Akademického senátu MU (AS MU) jsou za námi a nový senát sestaven. Jak zvolení senátoři hodnotí předchozí funkční období a s čím vstupují do toho nového, se svěřili Jeffrey Vanderziel zvolený do Komory akademických pracovníků za Filozofickou fakultu a Veronika Kudrová, v minulém období předsedkyně Studentské komory AS MU, zvolená za Právnickou fakultu.

1. Jak zhodnotíte uplynulé funkční období AS MU?
2. Proč jste se rozhodl/a opakovaně kandidovat a s čím vstupujete do nového funkčního období?
3. Jak vnímáte roli AS MU a poslání senátora?

Jeffrey Vanderziel

1. Lze říct, že poslední tři roky v AS MU byly dobré. Za hlavní úspěchy považuji přijetí Studijního a zkušebního řádu MU, který pomohl studentům i učitelům vytvořit takové studijní prostředí, které je vůči všem na univerzitě vstřícnější. Také mám za to, že univerzitní rozpočty schválené senátem přispěly k dalšímu rozvoji univerzity. Velmi pozitivní byla i kontinuita kritérií pro stanovování rozpočtu MU.

2. Nejdůležitějším úkolem každého AS MU je volba rektora. Tak tomu bude i v případě nového senátu, který bude volit rektora na jaře 2011. Právě tato volba byla hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl kandidovat ve volbách do senátu. Tato volba bude představovat kritický okamžik ohledně budoucího směřování univerzity, protože rektor Fiala v roce 2011 dokončí své druhé volební období a potřetí se o tuto funkci nebude moci ucházet. Jako člen Ekonomické komise AS MU věřím, že je velmi důležité udržovat dohled na rozpočtem univerzity. Následující tři roky budou v tomto směru zásadní, protože po dostavbě univerzitního kampusu v Bohunicích se začíná splácet půjčka. Vzhledem k celosvětové ekonomické situaci a nejistotě, která je s ní spojena, jsem přesvědčen, že je zásadní, aby senát pokračoval ve své práci a hledal způsoby, jak udržet dosavadní rozpočtovou stabilitu. Třetím důvodem, proč se ucházím o znovuzvolení, je snaha postarat se o to, aby dlouho zanedbávané potřeby Filozofické fakulty týkající se výukových prostor byly v senátu vyslyšeny a aby vedení MU dostálo svým dřívějším ústním slibům vůči této fakultě.

3. Role senátu je dvojí – jednak spolupracovat s vedením univerzity s cílem zajistit její rozvoj a prosperitu, jednak fungovat jako kontrolní mechanismus, který zajistí, že vedení univerzity bude za svou hlavní prioritu i nadále mít prosazování zájmů naší alma mater. Tato role by neměla být konfrontační, ale měla by být založena na vzájemném respektu a pochopení. V tomto duchu je pak povinností každého senátora reprezentovat svoji fakultu a její zájmy a zároveň dbát na celkové potřeby univerzity jako celku. Za současné situace nevidím možnost, jak by tyto klíčové role mohl efektivně plnit nějaký jiný orgán než AS MU.

Veronika Kudrová

1. Senát vykonával v podstatě běžnou agendu. Výjimkou bylo snad počáteční „bouřlivější“ období, které souviselo se schvalováním nového celouniverzitního studijního a zkušebního řádu. Jsem přesvědčená, že studentská komora dělala, co mohla, aby jej ovlivnila směrem, který považovala za nejvhodnější pro studenty MU, a dokonce i komora akademických pracovníků se mimořádně sešla. Na toto období vzpomínám ráda – byl v něm cítit opravdový zájem členů o projednávanou agendu. Bohužel však takto nesmýšlím o celých uplynulých třech letech. Naopak – můj celkový dojem z proběhlých zasedání byl spíše takový, že řadu senátorů většina projednávané agendy ani moc nezajímala, a byla bych i příjemně překvapena, kdyby alespoň polovina členů přítomných na zasedáních četla podklady, o nichž vzápětí hlasovala. Samozřejmě si uvědomuji, že čtení podkladů pro jedno zasedání je záležitostí i několika dní, za které člověka většinou nikdo neocení. Je otázkou, zda tento systém nemá být v zájmu všeobecné užitečnosti pozměněn tak, aby práce v AS MU byla za práci opravdu považována – se všemi negativy i pozitivy.

2. Chtěla jsem zejména zabránit věčné diskontinuitě, kterou po sobě dědí jedna studentská komora za druhou, protože neví, co rozpracovali její členové v minulém funkčním období, a k tomu se učí úplně od začátku, jak fungovat. Druhým mým velkým cílem a také podstatným bodem volebního programu je snaha o kvalifikované předání předsednictví studentské komory. Sama jsem ho de facto vykonávala po celé tři roky, a to jako samouk, který nemá, kdo by ho naučil například, jak „řídit“ studenty z devíti různých fakult. Jistě jsem během svého vedení udělala řadu chyb, kterých by nemuselo být tolik, kdybych měla nablízku člověka, o jehož rady a zkušenosti bych se mohla opřít. Ráda bych proto nyní dovedla komoru ke zvolení kvalitního budoucího předsedy a byla mu po dobu jeho snažení oporou, která mně chyběla.

3. Domnívám se, že většina akademické obce a řada senátorů netuší, že AS je legislativním kolektivním tělesem, jehož hlavní funkcí je kooperace s orgány univerzity za účelem výkonu svěřených samosprávných působností. Ve vztahu k rektorovi, kterého volí, je potom zejména orgánem kontroly, neboť v případě pochybností o kvalitě výkonu jeho funkce má pravomoc osobu takto nekompetentní odvolat. Faktické vnímání AS jeho okolím se však spíše bude blížit představě o odborovém orgánu, který kope za práva svých voličů. Je to jistě tím, že akademický senát představuje pro většinu členů akademické obce velkou neznámou, o níž mají jen neurčité představy. I to je ovšem pochopitelné, minimálně na Masarykově univerzitě. Vše je zde totiž v poměrně velkém pořádku. Většinu lidí nenapadne, že něco, co funguje dobře, by mohlo fungovat ještě lépe. Někdo to ovšem „řídit“ musí a já se přes vyjádřené zklamání domnívám, že to mají být právě lidé, kteří tvoří akademickou obec univerzity. Ti totiž mají ty pravé zkušenosti a jich se směřování a fungování univerzity dotýká.