Přesně čtyři sta let letos uplynulo od okamžiku, kdy prvního člověka napadlo obrátit dalekohled směrem k noční obloze. Italský astronom Galileo Galilei tak zjistil, že existují věci, které nejsou pouhým okem vidět, a přitom existují všude kolem nás. Byl to krok tak převratný, že mu umožnil během několika měsíců sepsat zásadní astronomický spis, ze kterého vycházel Johannes Kepler, když psal své zákony pohybu nebeských těles, jimiž se řídíme dodnes.
Kam se astronomie za těch 400 let posunula? Zejména v posledních desetiletích se jí podařilo doslova otevřít okna vesmíru dokořán, ale lidskou civilizaci provázela už od jejích počátků. „V minulosti astronomie sehrála velkou roli v přežití člověka. Lidé s její pomocí měřili čas nebo předpovídali příchod ročních období. Dnes umožňuje, aby fungovaly tak rozšířené GPS navigace, na kterých, ač si to mnohdy neuvědomujeme, už stojí celá naše civilizace,“ vysvětluje ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka Jiří Dušek.
Pokrok a poznání s sebou ale přináší i odpovědnost. „Zrodili jsme se v epoše, kdy má člověk poprvé ve své historii technické prostředky k tomu, aby další vývoj výrazně ovlivnil, anebo dokonce zkazil,“ uvedl na zahájení Mezinárodního roku astronomie proslulý astrofyzik Martin Rees z University of Cambridge. „Jsme fakticky první generace, která vinou světelného znečištění nevidí na obloze hvězdy a Mléčnou dráhu. Podobně se dramaticky zvýšilo rádiové znečištění zejména vinou rozvoje bezdrátové komunikace a současně předtím nikdy nevídaným tempem přibývá oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů v atmosféře. Měli bychom se všichni snažit rozšířit povědomí o vesmíru tak, aby si většina lidí uvědomila svou doslova kosmickou zodpovědnost, jelikož se zdá, že jsme jediná obydlená planeta široko daleko,“ dodal Rees.
Nové záhady vesmíru
I když astronomie fascinuje asi každého, kdo se aspoň jednou podíval na noční oblohu, můžeme si dnes klást otázku, jestli je tato věda schopná přinést nám ještě takovou revoluci, jakou způsobil svým bádáním Galileo Galilei.
Jiří Dušek z brněnské hvězdárny říká, že objevy se dají těžko předpovídat, nicméně připouští, že jeden velký trumf už možná astronomie v rukávu má. „Ukazuje se, že podobu vesmíru charakterizuje šest zásadních fyzikálních konstant, které byly při vzniku vesmíru nastaveny tak akorát, že kdyby se jen jedna z nich trochu změnila třeba o desetinu, vesmír by nemohl fungovat,“ říká tajemně Dušek a dodává, že je tedy otázka, kdo nebo co tato čísla tak přesně nastavil. „Kdyby to bylo jedno číslo, tak to může být náhoda, ale šest čísel už jako náhoda nevypadá,“ usmívá se Dušek. Jestli jde o vědecký důkaz existence Stvořitele, anebo je to nějaký nevyhnutelný princip zřejmě ukáže až další bádání, Dušek však doplňuje, že by šlo o vtipný paradox, kdyby ti největší ateisté dodali důkaz existence Boha.
Návrat na Měsíc
I za dobýváním vesmíru stojí astronomové. Byly to jejich výzkumy, které vyvolaly touhu člověka podívat se ke hvězdám, a daly tak základ rozvoji kosmonautiky. Shodou okolností letos uplynulo také 40 let od přistání prvního člověka na Měsíci. 20. července 1969 zanechal astronaut Apolla 11 Neil Armstrong první lidskou stopu na povrchu této přirozené družice Země. Stalo se tak ale jen tři a půl roku před tím, než se na Měsíc podívali zatím poslední výzkumníci.
Od roku 1972 se kosmonauti nedostali dále než na oběžnou dráhu Země a naplnění snů o dobývání Marsu se zdá být stále v nedohlednu. I když bývalý americký prezident Bush vyhlásil konečné datum pro návrat na Měsíc na rok 2020, není jisté, jestli tento cíl bude sledovat i prezident Obama. Hospodářská krize tomu příliš nenahrává.
Ale proč se vlastně vracet na Měsíc, když byla tato meta už překonána? Odpověď dává astronaut Andrew Feustel. Ten se v květnu účastnil opravy Hubbleova teleskopu na orbitu Země a do vesmíru vzal i sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické. Měsíc se podle něj stane přestupní stanicí, která má lidem umožnit naučit se žít dále ve vesmíru. „Měsíc musí být náš příští krok, abychom mohli vyvinout technologie, které nám umožní dlouhodobě přežívat jinde než na Zemi a posléze se dostat třeba až na Mars,“ uvedl Feustel při své srpnové návštěvě Brna.
Článek o světelném znečištění ZDE.
Zajímavosti k roku astronomie ZDE.
