Příběh jedné generace dětí odstartoval na prahu 90. let minulého století. Na jeho začátku stála snaha Světové zdravotnické organizace dlouhodobě sledovat faktory negativně působící na zdravý vývoj dětí v rámci celoevropské studie ELSPAC (European Longitudinal Study on Pregnancy and Childhood). Koordinátorem české větve projektu se stal pediatr Lubomír Kukla, který do něj zapojil přes pět a půl tisíce rodin z Brna a skoro dva tisíce rodin dětí narozených ve Znojmě. Tyto rodiny pak jeho tým sledoval až do dospělosti.
Chvíli se zdálo, že v roce 2011, kdy všechny sledované děti oslavily devatenácté narozeniny, půjde celá studie k ledu. Projekt ELSPAC byl totiž na Lékařské fakultě MU ukončen pro nedostatek financí. Zájem o nasbíraná data ale projevilo centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty. „Před deseti lety jsme v centru diskutovali možnost založit v Brně novou novorozeneckou kohortu umožňující sledovat toxické expozice malých dětí. Při té příležitosti jsme pátrali po osudu předchozí studie ELSPAC a našli jsme jednu zrušenou mateřskou školu od sklepa po půdu naplněnou dotazníky, se kterými si nikdo nevěděl rady. V té chvíli jsme se rozhodli studii převzít,“ vzpomíná Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX.
Projekt CELSPAC jako nový začátek
Na původní studii navázal projekt CELSPAC (Central European Longitudinal Study on Parents and Children) ambiciózním záměrem pokračovat v celoživotním sledování původních „dětí devadesátek“, ale i jejich rodičů a dětí. Nový tým mladých vědců začal pracovat na projektu, který na národní ani středoevropské úrovni nemá obdoby.
Tým profesorky Klánové se vydal na pracovní cestu na University of Bristol, která původní evropskou studii koordinovala a kde v průběhu let kolem její regionální větve vyrostlo prestižní pracoviště s vlastními vyšetřovnami, laboratořemi a biobankou. Britská studie ALSPAC se postupně rozšířila na několik generací a přinesla celou řadu unikátních výsledků. Vzniklo tam ale také výborné zázemí pro komunikaci s účastníky studií, jejich motivaci a předávání výsledků. „Byli jsme úplně nadšení, vždyť sami jsme v té době měli jen hromady dotazníků a snů,“ směje se profesorka Klánová. Od té doby se ale mnohé změnilo. Účastníci české studie se také vrátili do vyšetřoven, s cennými dlouhodobými daty pracují výzkumné týmy celé Evropy a v brněnských porodnicích vstupuje do studie TNG (The Next Generation) další generace dětí. A srovnání brněnských generací už přináší zajímavé výsledky.
Kniha jako dárek k 30. výročí
V letošním roce oslavila studie ELSPAC 30. narozeniny a tuto oslavu pojali v centru RECETOX velkolepě. Během celého roku natáčeli vědci pro své „děti“ vědecké prezentace (https://www.celspac.cz/30-let/poznej-sveho-vedce) a diskutovali s nimi během společných podcastů. Prezentace a diskuse pro ně připravili i na Setkání generací, které proběhlo během druhého zářijového víkendu na brněnském výstavišti v rámci Festivalu vědy. U stánku RECETOX se během víkendu vystřídaly stovky rodin s dětmi. Pro svou knihu si přišli aktivní účastníci studií a mnoho dalších návštěvníků si vyzkoušelo, jak taková vyšetření vypadají, nechali si změřit složení těla nebo kvalitu došlapu chodidel.
Zazněla tam ale i hudba a známé osobnosti pokřtily „Příběh jedné generace“. „Z naší návštěvy v Bristolu jsme si před deseti lety přivezli knihu, která vznikla k plnoletosti studie ALSPAC“, vzpomíná ředitelka Klánová. „Třicáté narozeniny našich dětí nám připomněly, že je ten správný čas sepsat i jejich příběh. Chtěli jsme dát dárek rodičům i dětem, kteří výzkumu věnovali kus svého života. Ukázat jim, že to nebylo zbytečné“, dodává. Publikace je určená nejen pro rodiny sledovaných dětí, ale také pro všechny, které populační výzkum zajímá. Obsahuje krátkou historii projektu, data, která projekt přinesl, a především příběhy lidí, jež se rozhodli pomoci na cestě ke zdravější budoucnosti.
Brno jako živá laboratoř
„Vždycky jsem si přál, aby data neskončila v šuplíku. Vždyť je to jediný projekt, který takto zmapoval období po sametové revoluci,“ uvedl v knize Příběh jedné generace zakladatel české studie ELSPAC Lubomír Kukla. Cesta od získání vědeckých výsledků ke skutečnému zlepšení reálného života konkrétních lidí je ovšem dlouhá a je k ní třeba intenzivní komunikace a spolupráce. Proto také centrum RECETOX na rozvoji konceptu Brna jako živé laboratoře, kde se výzkum promítá do života města, dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem města Brna i Jihomoravským krajem. Studie CELSPAC Masarykovy univerzity se jako srdce brněnské živé laboratoře stala vlajkovým projektem strategie Brno 2050 i Regionální inovační strategie.