Pirátem je prakticky každý

S tím, jak se velká část života společnosti přesouvá na internet, je kyberkriminalita nejen v oblasti práva stále skloňovanějším termínem. Vyvolává totiž řadu otázek, na které nejsou jasné odpovědi. Jedním z velkých problémů, je fakt, že rozšířený způsob užívání informačních technologií dělá dle zavedených měřítek zločince z velké části jejich uživatelů. Myslí si to aspoň Aleš Završnik z kriminologického institutu v Lublani, který se v listopadu na Právnické fakultě zúčastnil mezinárodní konference Cyberspace.

Domníváte se, že má policie a další orgány činné v trestním řízení k dispozici dost nástrojů, aby mohly efektivně postihovat kyberkriminalitu?
Z pozice právníka zaměřujícího se na trestní právo se opravdu nebojím o stát, že by neměl dost nástrojů. Obvykle jich má více než dost. Víc se bojím o jednotlivé uživatele. Na základě současné definice kyberzločinů je možné poslat do vězení za to, co má v počítači, prakticky kohokoliv. Samozřejmě trochu přeháním, ale tohle je velký problém, který nemůžeme řešit tím, že dáme policii více nástrojů, aby nás mohla všechny zavřít.

Ve své prezentaci na konferenci Cyberspace jste řekl, že když budeme příliš silně reagovat na kyberkriminalitu, můžeme způsobit více škody než tato kriminalita samotná. Co jste tím myslel?
Mluvil jsem o situaci, kdy by stát mohl kvůli tomu, aby vyšetřil nějaké zločiny, kriminalizovat drtivou většinu uživatelů a systematicky porušovat jejich lidská práva.
Pokud bychom mluvili o kontextu sdílení nelegálního obsahu prostřednictvím internetu, majitelé autorských práv se ale brání, že i jejich právo patří mezi základní lidská práva.
To je jistě pravda. Na druhou stranu, pokud jde o P2P sítě, do kterých se většinou v souvislosti s nelegálním sdílením dat majitelé autorských práv opírají, nelze říct, že jsou samy o sobě nelegální a nebezpečný nástroj. Podobně je nebezpečný nůž, protože s ním můžete někoho zabít. Jenže ho taky potřebujete, abyste si nakrájel chleba. Stejně tak P2P sítě jsou používány pro sdílení zcela legálních dat. A co teď dělají majitelé autorských práv? Snaží se tvrdit, že nože jsou nebezpečné a že policie a státní aparát by měly vynaložit maximální možné úsilí, aby dohlížely na to, co lidé s noži dělají. Místo aby se přizpůsobily nové situaci a společně s uživateli hledaly nějakou rozumnou rovnováhu, chtějí lidi trestat za něco, co se díky vývoji technologií a rozšíření internetu stalo běžnou součástí života.

Udrží si internet svoji volnou podobu nebo projde v budoucnosti výraznými omezujícími změnami?
Myslím, že průmysl se do jisté míry přizpůsobí a přestane tolik tlačit na regulaci a kontrolu. Už se to děje. Další tendence, kterou můžeme pozorovat, je posun technologií s omezenými možnostmi. To, jak je internet svobodný, umožnil hardware a software, který dává uživateli velkou volnost. Dobrý příklad jsou auta. Ta bývala jako dnešní IT technologie, mohl jste prostě dupnout na plyn a jet rychle, jak chcete. Výrobci změnili tuto technologii a do aut začali instalovat omezovače rychlosti, které vás nepustí přes maximální povolenou rychlost. Podobně výrobci IT technologií: začali zavírat své výrobky. Na iPhone dnes můžete instalovat jen aplikace schválené výrobcem. Je to velmi nebezpečná tendence, která nemá daleko k tomu, že vám technologie umožní třeba ve jménu boje proti dětské pornografii přístup jen k určitým informacím.