Názory se různí, čtyři z děkanů se k zavedení školného spíše přiklánějí, nebo ho dokonce vítají. Tři z šéfů fakult k němu přistupují s jistou zdrženlivostí a výhradami, bez jednoznačného příklonu na jednu stranu. A zbylí dva jsou spíše proti.
Školné může mít řadu pozitivních funkcí, rád bych ale upozornil na jeho rozměr sociální. Dle mého odhadu dnes asi čtvrtina studentů PřF musí vedle studia pracovat, aby si zajistila jeho financování. V případě, že k nákladům na studium přibude školné, dostanou se do kategorie pracujících studentů další a kvalita vzdělání poklesne, protože svůj čas budou muset dělit mezi studium a zaměstnání. Je také pravděpodobné, že si část studentů nebude moci studium finančně vůbec dovolit, což by mohlo vést k tomu, že se vysoké školy stanou uzavřenými komunitami pro děti bohatých a společnost ztratí velké množství talentů. Tento rozměr je třeba zvážit. Vysoké školství by mělo být výběrové, ale kritériem výběrovosti musí byt schopnosti intelektuální, nikoliv ekonomické.
Nevyjádřím se jednoznačně, zda školné vítám, nebo nikoli. A zdrženlivý postoj nezměním, dokud nebude jasné, za jakých podmínek se školné bude realizovat a zejména (to z hlediska vedení fakulty), jakým způsobem budou prostředky získané výběrem školného použitelné a jak vůbec bude probíhat samotné vybírání školného. Školné by ale mohlo výrazně vylepšit poměr prostředků určených na vzdělávací činnost a prostředků více či méně přísně účelových. Pokud by totiž bylo možné bezproblémově přenášet prostředky získané ze školného do dalších let, mohla by škola mnohem lépe plánovat jejich využití, šetřit je na větší akce a vyhýbat se tak mnohdy nucenému a málo efektivnímu utrácení na konci roku. VÍCE.
Preferuji významnou odpovědnost každého z nás za sebe samého, na druhou stranu je potřeba, aby společnost zabezpečila kvalitní podmínky. Domnívám se, že školné v inteligentní výši, jež povede k tomu, že si student uvědomí, že si něco platí, a tudíž něco dělá pro sebe, je pozitivní. Na druhou stranu by to také mělo vést ke zkvalitnění studia. Opakovaně jsem říkal (ne vždy se to setkalo s pochopením), že i vysoká škola se musí snažit chovat jako firma, jejíž zákazníci jsou studenti. Školné v inteligentní výši by tedy mohlo mít pozitivní efekt, jak na přístup studentů k vlastnímu vzdělávání, tak na přístup škol ke studentům.
Nejsem příznivcem školného. Sdílím názor, že vzdělání a poznání obohacuje nejen člověka samotného, ale je bohatstvím i pro společnost. Peníze nesmí být zábranou pro získání vzdělání. Souhlasím však s tím, že musí být zastaveno zneužívání systému bezplatného vysokého školství. I pokud bych se přiklonila ke školnému, tak určitě ne v současně navrhované podobě. Ta pro mne představuje další bankovní produkt, nepředstavitelnou práci s vymáháním pro vysoké školy, ekonomickou bariéru pro řadu studentů atd., a nejasnou odpověď na to, jakou funkci má školné hrát ve financování veřejného školství.
Důvodem zavedení školného je propad ve státním rozpočtu. Argumenty uváděné obhájci školného (motivace studentů a učitelů, zodpovědnost studentů, zkvalitnění výuky aj.) nejsou dostatečně podloženy, některé deformují tržní principy. Chybí odborné analýzy a modely. Školné jako poplatek za úspěšnou investici do vzdělání je realizováno jednoduše vyšším zdaněním nejúspěšnějších absolventů. Školné za naše absolventy s nízkými platy bude muset stejně hradit stát.
Přikláním se spíše k zavedení školného. Všechny možné důvody proti němu totiž pro mne blednou tváří v tvář principu, že platit má ten, kdo má prospěch. Na podrobnější rozklad pro a proti zde není prostor. Snad jen jeden pomocný argument – věřím, že s platícími studenty vzroste profesionalita fungování univerzit. Nicméně, ďábel je skryt v detailu, a tak bude velice mnoho záležet na tom, jak bude školné konkrétně vypadat.
Přínosem by bylo školné koncipované jako motivační a regulační nástroj, nejblíže tomu je poplatek za zápis z návrhu Univerzity Karlovy. Odložené školné podle střihu Bílé knihy má zásadní problémy v režii potřebné na jeho chod i v tom, že motivační roli hrát nebude. Pobloudilým dojmem působí vyjádření politiků – např. odpouštění školného u oborů, o které není zájem nebo kde si v dalších kolech přijímacích řízení kupují uchazeče nabídkou stipendií. Problematické je zavádění školného v době krize – svým způsobem se mají studenti zadlužit kvůli tomu, aby si jejich učitelé vydělali na lepší penze.
Zavedení školného vítám. Jednak to bude další silný signál české veřejnosti, že „there is no such thing as a free lunch“ (nic není na tomto světě zadarmo), jak hlásal držitel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman, jednak to bude akt sociálně spravedlivý, neboť náklady na tzv. bezplatné vysoké školství jsou čerpány z daní občanů, takže jej financují i ti, jejichž děti studovat VŠ nikdy nepůjdou.
Pokud jde o placení školného, je situace v řadě členských zemí Evropské unie rozdílná. Jednotný model neexistuje. Já osobně jsem pro zavedení školného. Vysoké školství v České republice potřebuje nový impuls. Školné by jím bezesporu mohlo být, ale rozhodně je nutné danou problematiku detailně zpracovat. Důležité je nastavit parametry, stipendia a další možnosti, aby bylo vysokoškolské vzdělání stále dobře přístupné, avšak pouze těm, kteří o něj mají skutečný zájem. Zodpovědné studium ze strany studentů, opřené o nutnost platby, by rozhodně přineslo více efektivity a zájmu z obou stran. VÍCE.
