Ze dvou variant, které se nabízely, tedy platit rovnou nebo až po ukončení studia, se lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných shodli na modelu, připomínajícím odložené školné. Školy budou dostávat peníze hned, ale z půjček. „Absolvent vysoké školy začne půjčku na školné splácet až v okamžiku, kdy dosáhne minimálně výše průměrného platu,“ uvedl předseda vlády Petr Nečas. Za studenty, kteří by takového výdělku nedosáhli, by podle něho měl úvěr splatit stát.
Současní studenti platit nebudou
Dnešní posluchači vysokých škol ovšem zatím šetřit nemusí. Platby za studium by se týkaly těch, kteří budou na univerzity nastupovat až v době platnosti zákona, a nebudou se tedy hradit zpětně. Školné by se podle dosud proběhlých jednání mělo začít platit v roce 2012 nebo 2013, takže by se mělo týkat nejdříve těch, kteří letos maturují.
Kolik budou studenti nakonec školám hradit, bude záležet na univerzitách samotných. Stát stanoví pouze horní limit školného, který bude deset tisíc korun za semestr. Poplatky za studium pak budou příjmem škol. „Část z nich by podle mě měla směřovat na stipendia pro vynikající studenty,“ sdělil Nečas, podle něhož by zavedení školného měly předcházet programy grantů, půjček a spoření, které studentům umožní „ekonomickou samostatnost“.
Dnešní posluchači vysokých škol zatím šetřit nemusí. Platby za studium by se týkaly nejdříve těch, kteří budou v tomto školím roce maturovat. Foto: www.sxc.hu
Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala dlouhodobě podporuje zavedení spoluúčasti studentů, a návrh proto vítá. „Jsem přesvědčen, že spoluúčast studentů dříve nebo později nastat musí. Je to průvodní jev toho, že se vysokoškolské vzdělávání stává masovou záležitostí a ztrácí svůj dříve elitní charakter,“ komentoval vládní plány Fiala, podle kterého takové masové vysokoškolské vzdělávání pravděpodobně nelze v celém rozsahu dlouhodobě financovat jen z veřejných rozpočtů. „Takže ani my, stejně jako tomu je v řadě zemí, se nevyhneme debatě o tom, že nějaká finanční spoluúčast studentů je nutná. Abychom dlouhodobě udrželi kvalitu výuky na vysokých školách, nutně se musí ve financování celého systému něco změnit a jednou z možností může být školné.“
Rektor Fiala však rozhodně nesouhlasí, pokud by školné mělo nahradit to, že stát platí málo na studenty na veřejných a státních vysokých školách: „Školné má být tím, co vzdělání vylepšuje, co k veřejným přidává soukromé peníze, ale nemůže být nástrojem, kterým se má kompenzovat neschopnost či neochota státu zaplatit v dostatečné míře studenty, kteří už na vysoké škole studují.“ Fiala ostatně dlouhodobě upozorňuje na to, že částka na jednoho studenta, kterou vysoké školy dostávají formou takzvaného normativu, dlouhodobě klesá, což způsobuje podfinancování vysokých škol. „Peníze vybrané na školném by byly zřejmě i na Masarykově univerzitě použity na dokrytí tohoto deficitu. Bez jeho odstranění nebude možné dlouhodobě udržet současnou kvalitu vzdělávání, natož ji zvyšovat, což by mělo být našim cílem,“ konstatoval rektor.
Školné se bude lišit fakultu od fakulty
Podle rektora Masarykovy univerzity školné nesmí nikomu bránit ve studiu ze sociálních důvodů, a pokud se začne vybírat, pak bude důležité, aby se z něj neplatil nějaký státní úřad nebo aby peníze nemizely v nejasných strukturách. Musí jít do škol a vracet se studentům ve vzdělávací činnosti. „Takové školné pak může být žádoucí a nikomu nebude škodit. A nejspíše změní také chování studentů. Jejich spoluúčast může mít určitou motivační a regulační funkci z hlediska zájmu a doby studia na vysoké škole,“ řekl rektor.
A kolik tedy bude činit školné na Masarykově univerzitě přesně? Stanovení konkrétní částky bude vycházet z nákladů na zajištění studia konkrétních oborů, které se různí. „Přesnou výši částky nyní není možné uvést. Určitě se bude lišit u jednotlivých oborů i fakult. Měla by odrážet rovněž zájem studentů o studium jednotlivých oborů,“ zdůraznil rektor Fiala.