Pro studenty ani pracovníky Masarykovy univerzity v Brně jistě není novinkou, že její vedení dokončuje ve spolupráci s proděkany a děkany fakult a nyní již i s legislativní komisí Akademického senátu MU přípravu nového Studijního a zkušebního řádu MU. Hybnou silou pro tvorbu nového návrhu byl především záměr dosáhnout evropských standardů při evidenci studia, zjednodušení administrativních procesů a zvýšení podílu studenta na rozhodování o profilu dosaženého vzdělání a konkrétní cestě k němu.
Nový řád, bude-li přijat, bude na rozdíl od dosavadní situace společným dokumentem pro všechny typy studijních programů. Zahrne tedy i problematiku studia v doktorských studijních programech. Zatímco studentů bakalářských a magisterských programů se nová úprava, až na několik praktických změn provedených na základě vzácně shodného stanoviska fakult ve prospěch věci, prakticky nedotkne, přináší pro doktorandy novinek hned několik.
Kdo se zajímal o vývoj názorů na slučitelnost doktorského studia s kreditovým systémem nejen na MU, ale i v evropském univerzitním prostředí, mohl sledovat postupné přelévání sil mezi oběma vzniklými tábory – opatrnějším, v nejlepším smyslu tohoto slova, jehož příslušníkům se zavedení kreditů v doktorském studiu jevilo jako věcně i historicky neopodstatněné (viz obvyklé klišé „…nikde v Evropě to tak není…“), násilné a formalistické, a průbojnějším, přesvědčeném o smyslu tohoto způsobu evidence postupu studia a věřícím v překonání rizika nového experimentu i dobrý výsledek.
Celková tendence je však neodvratná. Závěrečná zpráva Evropské univerzitní asociace z října 2005 o projektu Doctoral Programmes for the European Knowledge Society, řešeném v rámci programu Socrates, naplňuje závěry Boloňského procesu v dané oblasti tak, že obecně shledává ECTS (Evropský systém převodu kreditů) „…účinným nástrojem ve strukturované (rozuměj studijní) fázi programu a při vytváření modulů pro posílení mezinárodní mobility, nikoli však prostředkem pro měření výsledků výzkumu v rámci disertační práce.“ Také názor MU se postupně, i když ne snadno, ustálil na jasném „ano“ ve prospěch ECTS.
Evidence studia prostřednictvím ECTS
Pro kreditové ohodnocení předmětů budou platit univerzální pravidla, jejichž příprava je rovněž prakticky dokončena. Není třeba se obávat, že úsilí vynaložené při tvůrčí činnosti v laboratoři, v archivech, v knihovnách či u počítačů vyjde naprázdno. Naopak, průměrná zátěž studenta při absolvování předmětu Příprava disertační práce, ukončovaného semestrálně kolokviem, bude v souhrnu ohodnocena polovinou až dvěma třetinami minimální kreditové hodnoty celého studia, podle uvážení odborně kompetentního grémia – oborové rady programu. Zhodnocení výsledků této tvůrčí činnosti přinesou na závěr oponentské posudky a obhajoba disertační práce. A jak to bude s kredity u studentů, kteří již studují podle starého řádu? Věc je jednoduchá. Na základě dosavadního plnění individuálního studijního plánu jim budou přiznány kredity v plné (30 kreditů semestrálně) nebo v částečné výši.Specifika studia v doktorských programech, vyplývající jak z axiomu, že těžištěm doktorského studia je vlastní tvůrčí činnost, tak z legislativy, jsou samozřejmě v řádu i nadále respektována.
Namísto jazykové zkoušky možnost prezentace na konferenci
V souladu s koncepcí MU v oblasti získávání jazykových kompetencí zavádí navrhovaný řád pro doktorandy povinnost získání jazykové kompetence C1 podle Společného evropského referenčního rámce v angličtině nebo jiném světovém jazyce obvyklém pro program či obor. Kompetenci prokáže student buď u klasického ukončení předmětu nebo způsobem podstatně zajímavějším – napsáním cizojazyčné publikace a přednesením referátu na konferenci či semináři.
Nově i závěr studia
Bezesporu atraktivní novinkou je „uzákonění“ možnosti získání společného doktorátu v meziuniverzitním studiu uskutečňovaném ve spolupráci se zahraniční vysokou školou. Odpadne doposud nezbytná nostrifikace dokladů o vzdělání. V tomto ustanovení nový návrh poněkud „předvídal“ novelizaci zákona o vysokých školách. Na žádost studenta může ukončení studia proběhnout způsobem vyhovujícím podmínkám tzv. Evropského doktorátu. Upravena jsou ustanovení týkající se ukončení jednotlivých předmětů i celého studia. Zkušební termíny mohou být vypisovány nezávisle na harmonogramu akademického roku. Školiteli náleží rovnocenné postavení v komisích pro státní doktorskou zkoušku a obhajobu disertační práce, spočívající v přiznání hlasovacího práva (doktorandi, neradujte se předčasně, může to být i vaše nevýhoda). Průběh procedur týkajících se státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce od podání přihlášky až po ukončení studia stejně jako pravidla pro jednání komisí jsou upraveny přesněji než dosud, aby nemohlo dojít k poškození studenta vinou nedostatků při administrativním postupu. Poprvé je ve studijním řádu řešena problematika zveřejňování závěrečných, a tedy i disertačních prací, a to v souladu s návrhem novely zákona o vysokých školách.
Malý doktorát“ za teze disertační práce
Návrh řádu zcela nově obsahuje problematiku rigorózního řízení. Námitka, že rigorózní řízení nesouvisí se studiem, je relevantní jen zpola. Řád je nejen studijní, ale také zkušební. Navíc i zde je pro doktorandy možná výhoda: Mohou požádat o uznání tezí disertační práce jako práce rigorózní a v průběhu studia tak přirozeným způsobem získat titul RNDr., PhDr. či JUDr. Tak snadné to ale zase přece jen není – pro vyhovění žádosti je podstatné odborné dobrozdání oborové rady. V případě jejího souhlasu budou teze standardně oponovány a obhajovány v rámci rigorózního řízení.
A kdy začne nový řád platit? Zatím proběhla první část standardního postupu při vytváření vnitřních předpisů MU. Návrh vypracovaný v pracovních skupinách vedených prorektorkami pro studium a pro vědu a výzkum a složených z proděkanů i některých děkanů byl schválen vedením MU. Po připomínkovém řízení u děkanů fakult a zpracování připomínek byl upravený dokument projednán v kolegiu rektora a poté prošel diskusí v legislativní komisi Akademického senátu. Senátu bude předložen v předepsaném předstihu před jeho jednáním naplánovaným na 12. prosinec 2005. Po schválení, v něž doufáme, zbývá předložit jej k registraci na ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Platit začne od akademického roku 2006/2007.
Jana Musilová,
prorektorka pro vědu a výzkum