Po staletí se lidé setkávali se shromážděným věděním v tištěných encyklopediích psaných placenými profesionály. Zakladatelé internetové encyklopedie Wikipedia začali na počátku nového milénia stejně. Postupně ale zjistili, že budoucnost přeje docela jinému konceptu. „Představte si svět, kde má úplně každý přístup k veškerému lidskému poznání. Právě to my děláme,“ řekl o vizi Wikipedie v roce 2004 jeden z otců myšlenky Jimmy Wales.
Společně se skupinou přátel a kolegů založili neziskovou organizaci, která převážně z darů zajišťuje provoz internetové encyklopedie, do níž má každý přístup zcela zdarma, a navíc může relativně volně její obsah doplňovat a upravovat. Idea, která se k překvapení mnohých ukazuje jako funkční, letos slaví desáté výročí vzniku.
Co Wikipedia je a co není
Wikipedia v číslech
10 let
je Wikipedia v provozu, spuštěna byla 15. ledna 2001
80 milionů
unikátních uživatelů měsíčně dělá z wikipedie 7. nejnavštěvovanější stánku internetu
3,5 milionu
hesel obsahuje anglická verze, česká jich má přes 180 tisíc
257
aktivních jazykových edicí
4,3 hodiny
týdně, tolik času stráví průměrný přispěvatel psaním na Wikipedii
„Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.“ S takovým pozdravem se setkají všichni návštěvníci Wikipedie. Jedno souvětí prostě vyjadřuje celý nápad. Udržování obsahu Wikipedie stojí na velké komunitě zcela dobrovolných editorů a přispěvatelů, ale také na obrovské mase běžných uživatelů nebo náhodných návštěvníků, kteří do ní třeba jen občas doplní něco ze svých znalostí. Ti všichni společně dávají dohromady dosud nevídanou sumu informací shromážděných na jednom místě. Přesto nebo snad právě proto má koncept řadu odpůrců či přinejmenším skeptiků.
„Wikipedia bývá nepatřičně zaměňována za encyklopedii, tedy za důsledně odbornou sumu vědění garantovanou odborným týmem. Tím Wikipedia, vystavěná jako více méně deliberativní komunikační struktura, není a nemůže být. Wikipedia je zkrátka komunikační prostor, který se podřizuje jiným pravidlům, a z toho plynou její silné i slabé stránky,“ říká expert na nová média Jakub Macek z fakulty sociálních studií. Wikipedia proto podle něj může selhávat a někdy také selhává jako dle pravidel vědy sestavený zdroj, na druhou stranu je enormně rozsáhlým souborem kolektivně spravovaného vědění.
I přesto průzkum, jehož výsledky vyšly v roce 2005 v časopise Nature, naznačil, že přesnost hesel na Wikipedii je velmi blízko úrovni světově uznávané Encyclopædia Britannica, vytvářené tradičním způsobem, tedy jen placenými profesionály. I tak se ale Wikipedia za dobu své existence nevyhnula kontroverzím. Příkladem za všechny může být mystifikační článek o zcela smyšleném představiteli polské komunistické strany Henryku Batutovi. Heslo o něm zůstalo na polské verzi Wikipedie více než rok, než bylo odstraněno.
