CEITEC a ICRC. Dva velké vědecké projekty, jejichž názvy se v České republice skloňují už mnoho let, se v červnu konečně dočkaly schválení od Evropské komise. Do Brna tak poputuje 7,5 miliardy korun, za něž zde mají vzniknout centra excelentního výzkumu zejména pro oblast biologie a medicíny, jež dokáží držet krok s nejnovějšími světovými trendy. Oba projekty úzce souvisí s Masarykovou univerzitou.
Společným jmenovatelem vznikajících center je zapojení českých vědců do projektů světového výzkumu. Brno a Jihomoravský kraj se díky nim mají stát jakousi evropskou obdobou Silicon Valley.
„Díky úzké spolupráci ICRC s předními zahraničními akademickými institucemi bude snadnější zapojit Česko do mezinárodních projektů akademického i průmyslového výzkumu a získat zkušenosti s nejnovějšími léčebnými a diagnostickými postupy a poskytnout jejich dostupnost s minimálním zpožděním českým pacientům,“ říká vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára a podobně se na situaci dívá i vědecký ředitel CEITECu Masarykovy univerzity Jaroslav Koča. „Česká věda potřebuje být vidět na mapě Evropy a světa. Toho dosáhne kvalitními lidmi, kteří se zabývají řešením aktuálních problémů. Aby to tak mohlo být, neobejdou se tito vědci bez špičkové infrastruktury. Nyní má Česká republika možnost získat obojí vytvořením výzkumných center ve vybraných oblastech,“ vysvětluje Koča.
Rychlost a kvalita výzkumu se navíc podle odborníků stávají jedněmi z hlavních faktorů, které budou rozhodovat o rozvoji ekonomiky a společnosti. „Bez nadsázky lze konstatovat, že bez projektů, jako je CEITEC či ICRC, nelze z dlouhodobého hlediska udržet konkurenceschopnost našeho regionu ani Evropské unie jako celku,“ myslí si Kára.
Středoevropský technologický institut (CEITEC)
Za 5,2 miliardy korun
vznikne do roku 2014 sedm výzkumných programů se zaměřením na nanotechnologie a mikrotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologii, genomiku a proteomiku rostlinných systémů, molekulární medicínu, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicínu v kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích a v kampusu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem.
Koča soudí, že centra typu CEITEC či ICRC se zviditelňováním regionu i celého státu mohou stát užitečnými i pro obory, které nejsou v projektech vůbec zastoupeny. „Kvalitní infrastruktura zvyšuje zájem zahraničních firem o dané místo z pohledu spolupráce ve výzkumu, ty pak do regionu vnášejí nové know-how, jež absorbují zejména studenti a mladí výzkumníci. Ti ho následně mohou zúročit zakládáním vlastních firem. V celé zemi obecně se pak vytváří také nová kultura vědecké spolupráce a soutěžení v tom dobrém slova smyslu,“ říká Koča.
Čím se budou výzkumná centra zabývat?
CEITEC Masarykovy univerzity se zaměří na oblast věd o živé přírodě ve výzkumných programech orientovaných na strukturní biologii, genomiku a proteomiku rostlinných systémů, molekulární medicínu a výzkum mozku a lidské mysli. „Excelence chceme dosáhnout tím, že do už existujícího kvalitního výzkumu ve vybraných oblastech přivedeme špičkovou přístrojovou infrastrukturu a získáme další vynikající odborníky ze zahraničí, aby zde vybudovali své výzkumné týmy,“ doplňuje Koča.
ICRC se bude orientovat zejména na prevenci, včasnou diagnostiku a účinnou léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. V centru se budou vyvíjet například nové technologie kmenových buněk a proteinového inženýrství pro léčbu pokročilých forem srdečního selhání nebo pro srdeční a mozkovou elektrofyziologii. Vědci se budou snažit vytvářet i nové generace biologických srdečních chlopní.
Příklady vědeckých projektů
V CEITECu Masarykovy univerzity vzniklo mimo jiné Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin pod vedením Jiřího Fajkuse. „Centrum představuje jednak syntézu výzkumných aktivit, které v Brně již existují, jednak perspektivu dalšího rozvoje výzkumu v této oblasti, která nemá v našich podmínkách zrovna na růžích ustláno. Je třeba neustále zdůrazňovat, že výzkum rostlin není jen jakousi periferií současné vědy,“ vysvětluje vědec.
K nejvýznamnějším perspektivám výzkumu rostlin řadí Fajkus možnost jejich využití jako obnovitelných materiálů a zdrojů energie nebo využití biologicky účinných látek jako léčiv pro závažná onemocnění. Na základě poznatků molekulární a vývojové biologie rostlin lze také cíleně vytvářet rostliny odolné například proti teplotním výkyvům, nedostatku vláhy nebo vysoké koncentraci solí. „Když zabrousím do své vlastní oblasti výzkumu koncových oblastí chromozomů – telomer, doufáme, že se od rostlin naučíme, jak regulovat aktivitu telomerázy pro účely léčby nádorů nebo pro omlazování buněk a tkání,“ uvádí Fajkus.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC)
Za 2,4 miliardy korun
vznikne do roku 2012 jedenáct výzkumných programů se zaměřením na biomedicínské inženýrství, farmakologii, bio- a nanotechnologie, informační technologie, molekulární zobrazování a preklinický výzkum v nové budově v areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny.
V rámci ICRC pak vzniklo například Centrum biomolekulárního a buněčného inženýrství, jež tvoří mezioborový vědecký tým složený z několika pracovních skupin Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU a Biofyzikálního ústavu AV ČR. „Náš projekt se pokusil dát dohromady biology a chemiky s cílem připravit chemické nástroje k ovlivnění zásadních biologických pochodů v živých buňkách,“ říká vedoucí jedné z výzkumných skupin Petr Dvořák, od září prorektor pro výzkum na Masarykově univerzitě. „Vycházeli jsme z toho, že mezi biology a chemiky existuje tradičně jakási bariéra neporozumění, daná z části absencí diskuse. Tuto bariéru jsme se rozhodli prolomit a docela se nám to zdařilo. Hodně spolu mluvíme a první společné projekty již běží a mají výsledky,“ doplňuje.
Spoluprací chemiků a buněčných biologů vznikl například projekt Aleše Hampla. Výsledkem práce jeho týmu má být systém pro množení a rozlišení buněk, jež by se daly využít v buněčné terapii. Jiný tým kolem Lumíra Krejčího a Kamila Parucha se zase zabývá přípravou malých chemických molekul schopných ovlivnit stabilitu genomu. To může být významné např. pro vývoj terapií založených na kmenových buňkách.
Výzkumných týmů s podobně ambiciózními výzkumnými cíli působí v obou projektech desítky.