Nový studijní řád má především ještě posílit význam kreditového systému pro evidenci a kontrolu studia. Zápis studenta do dalšího semestru má být napříště podmíněn pouze ukončením opakovaných předmětů a získáním stanoveného počtu kreditů (15v předcházejícím semestru nebo 45 v předcházejících dvou semestrech). Pro splnění této podmínky se přitom budou sčítat kredity získané ve všech souběžně studovaných studijních programech i programech celoživotního vzdělávání na MU. Ruší se také institut tzv. postupové zkoušky. Fakulty dosud mohly zkoušku z určitého předmětu prohlásit za natolik zásadní, že její složení podmiňovalo postup do dalšího semestru. Od data účinnosti nového studijního řádu bude kontrola studijních povinností probíhat pouze na základě kreditového systému.
Kompatibilitu kreditového systému MU s Evropským systémem převodu kreditů (ECTS) podpoří nová klasifikační stupnice po vzoru ECTS (A = výborně/excellent, B = velmi dobře/very good, C = dobře/good, D = uspokojivě/satisfactory, E = vyhovující/sufficient, F = nevyhovující/insufficient), která se bude používat pro všechna klasifikovaná hodnocení po dobu studia a v jeho závěru. Tedy i pro státní závěrečné zkoušky. Změnu by měli ocenit zejména studenti, kteří mají v úmyslu aspirovat na studium v zahraničí. MU je k tomu vybaví výpisy studijních výsledků v mezinárodně srozumitelné a bez obtíží přeložitelné podobě. Nový studijní předpis má také posílit svobodu rozhodování – a tím i odpovědnost – studenta. Liberalizuje se přerušení studia. Student na něj má mít nárok už po ukončení jednoho (ne až dvou, jako dosud) semestru studia, pokud splní podmínky pro zápis do semestru dalšího. Přerušovat se bude studium na předem nestanovenou dobu a student sám se rozhodne, ve kterém z dalších semestrů se opět do studia zapíše. Bude však muset dávat pozor, aby nepřekročil celkovou maximální přípustnou dobu přerušení studia (rovná se standardní době studia daného studijního programu).
Studijní a zkušební řád má také zajistit, že studenti budou mít hned při zápisu předmětu dostatečné informace o tom, k čemu ten který předmět vlastně je. Návrh řádu totiž předpokládá povinnost vyučujících zveřejnit v rámci popisu předmětu informace o kompetencích (znalostech a dovednostech), které student absolvováním předmětů získá. Pouhá osnova předmětu a seznam literatury už nebude dostačující. Orientace vzdělávací činnosti na MU na kompetence se projeví i v nové úpravě uznávání předmětů. Dosud je přímo studijním řádem vyloučeno uznat předmět, absolvovaný ve studiu, od jehož ukončení uplynulo více než deset semestrů. Toto omezení se ruší. Napříště se o uznávání předmětů z předchozího studia má rozhodovat pouze na základě posouzení jejich obsahu a kompetencí získaných jejich absolvováním. Specificky v doktorském studiu má pak nový řád vytvořit další příležitosti pro studenty legislativním zakotvením tzv. kotutorátu (studium v doktorském studijním programu pod vedením dvou školitelů, z toho jednoho zahraničního) a doktorandi MU by měli mít možnost získat doktorský diplom se značkou tzv. evropského doktorátu (při splnění určitých podmínek zaručujících srovnatelnost hodnocení daného doktorského studia v evropském měřítku).
Pomineme-li několik dalších drobných úprav (včetně spektakulárního, i když věcně jistě ne právě nejdůležitějšího problému počtu druhých opravných termínů), výčet změn tím ve skutečnosti téměř končí. Přesto však nový Studijní a zkušební řád, bude-li Akademickým senátem přijat, opět posune univerzitu k tomu, aby byla evropštější a liberálnější (ve smyslu důrazu na rozhodování a odpovědnost samotných studentů).
Jiří Nantl,
vedoucí studijního odboru RMU
vedoucí studijního odboru RMU
