Zajišťovat vzdělání svých studentů, to je hlavní úkol univerzit. Hned vedle něj je však na pomyslném žebříčku úloh provádění kvalitního vědeckého výzkumu. České univerzity podle mnohých trpí tím, že své poznatky neumí přenášet do praxe – přístupy rozvinuté v anglosaském světě se v českém prostředí stále vyvíjí.
Univerzity si na jednu stranu kladou otázku, jak dostat své výstupy k soukromým firmám, ale na druhou stranu řeší, jak to udělat, aby se jim takzvaně nezaprodávaly.
„Určitě se nedá říct, že by komercializace měla být nedílnou součástí vědecké práce, ale vědecká práce musí tak dobrá, aby v ní potenciál pro komercializaci byl,“ řekl Petr Dvořák, prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum, podle něhož je pro vědce případný úspěch jeho projektu v komerční sféře dobrou zpětnou vazbou a zdrojem poučení.
Jedním z míst, kde se na Masarykově univerzitě spolupráci se soukromým sektorem přímo věnují, je Centrum pro transfer technologií MU. „Fungujeme jako servisní pracoviště pro ty, kteří chtějí výsledky své vědecké práce komerčně využít, poskytujeme potřebnou podporu a snažíme se vyhledávat firmy, které by s univerzitou mohly spolupracovat,“ nastínila Eva Janouškovcová, ředitelka centra, jehož prostřednictvím se žádá například o udělení patentů.
Společnosti se podle Janouškovcové s tím, že chtějí využívat výsledky práce univerzitních zaměstnanců nebo studentů, hlásí i samy. V takovém případě se ale jedná spíš o firmy, které už mají nějakou vazbu na konkrétního vědce a jeho práci.
Nové spin-off firmy:
INOSYS s.r.o.
Vyvíjí systém inteligentních prodejních automatů, který umožní zaměstnancům v organizacích nebo studentům na univerzitách nákup z prodejních automatů pomocí zaměstnaneckých a studentských karet.
BioPeta s.r.o.
Firma bude nabízet softwarové nástroje pro chemoinformatiku, počítačovou chemii a bioinformatiku, konzultace ohledně těchto softwarových nástrojů, praxe a školení v oblasti profesionálního vývoje vědeckého softwaru a služby v oblasti bioinformatiky.
CaverSoft s.r.o.
Předmětem činnosti této firmy je vývoj softwaru umožňující pokročilou analýzu a vizualizaci proteinových struktur na základě plně automatizovaného výpočtu cest vedoucích z vnitřních dutin proteinové struktury do vnějšího prostředí.
Ekonomičtější a do budoucna přínosnější je podle Janouškovcové cesta, kdy se firma podílí na vývoji nového řešení od jeho počátku. „Každý takový subjekt má totiž nastavené svoje vnitřní procesy, a i když například zjistí, že mu nový patent výrazně ulehčí práci, tak své fungování nemůže ze dne na den s ohledem na finanční náročnost změnit,“ vysvětlila.
Výhody a nevýhody patentování
Pokud se přijde na opravdu převratný vynález, dává si ho univerzita patentovat. Vlastnictví patentu je prestižní záležitostí, ne vždy se ale tato forma ochrany vyplatí. „Patent má relativně krátkou životnost, dvacet let od podání přihlášky včetně doby vyřizování, která se v případě zahraničních patentů pohybuje mezi pěti až šesti lety. Patentování je navíc drahé,“ podotkla Eva Janouškovcová. Co se jeví jako převratné v době podávání žádosti o ochranu, nemusí za pět let odborníky vůbec ohromovat. Proto je někdy lepší začít nový nápad využívat hned. Nejefektivnějším komerčním využitím výsledků výzkumu je jejich transfer ven z univerzity formou přímého prodeje nebo prodeje licence.
Pokud chtějí své výsledky dál rozvíjet sami vědci, nabízí se jim možnost vytvořit si takzvanou spin-off firmu, která pak využívá a rozvíjí duševní vlastnictví univerzity až do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. Duševní vlastnictví (většinou výsledek výzkumu) je firmě poskytnuto prostřednictvím licenční smlouvy nebo prodejem.
Univerzita má možnost získat ve firmě majetkový podíl, společnost může naopak po dohodě využívat například univerzitní laboratoře nebo vstoupit do podnikatelského inkubátoru. „Přitom je však třeba sladit zájmy tak, aby z nich profitovala univerzita i soukromé subjekty,“ dodala Janouškovcová.
Na Masarykově univerzitě dosud vzniklo pět spin-off firem, letos vznikají další tři a v příštím roce se počítá minimálně s jednou firmou zaměřenou na biotechnologie.
Zkušenosti ESF a FI
O to, jak nejlépe sladit zájmy univerzity a firem, usiluje fakulta informatiky, která kvůli tomu v roce 2007 založila Sdružení průmyslových partnerů. „Spolupráce s firmami od začátku budujeme na filozofii, že zásadní je konkrétní společný zájem, a odmítáme neadresné dárcovství,“ sdělil proděkan pro zahraniční a vnější vztahy fakulty Václav Matyáš.
Informatici uzavírají se společnostmi tři druhy smluv podle toho, jak intenzivně chce daná společnost s fakultou spolupracovat. Společnosti mají možnost informovat studenty o pracovních příležitostech, účastnit se pravidelných setkání s posluchači a navrhovat témata závěrečných prací.
Nejtěsnější spolupráce se navazuje s firmami v kategorii Strategický partner, které jsou pro letošní rok čtyři a jež se podílí na konkrétních výzkumných a vývojových projektech.
O budování sítě partnerů z veřejného i soukromého sektoru na fakultní úrovni se od začátku své existence snaží také ekonomicko-správní fakulta. „Díky těmto kontaktům jsme schopni zapojovat externí odborníky z řad partnerů do výuky a nabízet studentům možnost stáží a praxí v partnerských firmách,“ uvedla příklady Simona Škarabelová, proděkanka pro vnější vztahy ESF MU.
Ze spolupráce podle ní profitují studenti, kteří si pak ve firmách mohou najít práci, i společnosti samotné, protože tak získají kvalifikované zaměstnance. Díky podpoře partnerských subjektů, jichž bylo loni dvanáct, může fakulta navíc podporovat publikování výsledků vědecko-výzkumné práce nebo se podílet na operačních programech Evropské unie.
