Andriy Stetsko přišel do Brna před téměř sedmi lety z Ukrajiny. Doma vystudoval aplikovanou matematiku a informatiku, ale když skončil, měl pocit, že mu znalosti ještě nestačí. „Chtěl jsem zkusit studium v zahraničí, ale aby to nebylo moc daleko a mluvilo se tam slovanským jazykem,“ líčí svoje pohnutky, proč si vybral zrovna Česko.
Dnes už žije v Brně i s manželkou a je doktorandem na fakultě informatiky v laboratoři bezpečnosti a aplikované kryptografie, která se zabývá například analýzou a návrhem bezpečnostních protokolů. Svoje znalosti Stetsko používá v praxi − pomáhá vyvíjet platební systém pro firmu Y Soft. „Navrhli jsme řadu protokolů, podle nichž by měl systém fungovat. Například to, jak bude probíhat placení za jednotlivé operace, stornování a dobíjení peněz,“ popisuje informatik systém, který je povědomý většině lidí na univerzitě, protože podobný se využívá při tisku dokumentů na fakultních nebo kolejních tiskárnách.
Právě blízkost teorie a praxe je důvod, proč Stetsko zatím neuvažuje, že by se vrátil domů na Ukrajinu.
Vždycky podle něj situace tak dobrá nebyla. „Před pěti a půl lety jsem hledal téma pro diplomovou práci. Šel jsem na veletrh a ptal se zástupců firem, jestli by nebyli ochotní poskytnout mi nějaké zadání, ale tehdy ještě nic takového nefungovalo,“ vzpomíná student, který začal v tomto ohledu pozorovat obrat někdy před třemi čtyřmi lety. „Dnes je podobných nabídek spousta, studenti mají ohromné možnosti a je to jen dobře.“
Sám jednu také využil. Před dvěma lety za ním přišel vedoucí jeho laboratoře, jestli by se nechtěl zapojit do projektu pro soukromou firmu, a on kývl. Že by měl problémy s přizpůsobením se práci takové společnosti, toho se nebál.
A potvrdilo se, že neměl proč. „Pocit, že bych se musel přizpůsobovat, jsem nikdy neměl,“ říká Stetsko, který vidí jediný rozdíl v práci pro univerzitu a pro firmu v tom, že zatímco v prvním případě se přemýšlí hodně dopředu, ve druhém se pracuje striktně s aktuální situací. „Moje disertace se zabývá bezpečnostním výzkumem senzorových sítí. Pracuju v ní s předpokladem, že za deset let budou senzorové uzly o hodně levnější než v současnosti, což je v takové práci správné, má se jít o krok dopředu. Pro firmu to dnes ale nemusí být realistické,“ ví informatik, který na projektu pro Y Soft spolupracuje ještě s několika kolegy z fakulty.
A dnes už také tvoří pojítko mezi soukromou a akademickou sférou. „Když se scházíme a řešíme problémy projektu, tak nás často napadne, že bychom mohli nějakou jeho část zadat studentům jako závěrečnou práci, a já nebo někdo z kolegů ji pak vedeme,“ popisuje Stetsko, který by měl doktorát v červnu dokončit a pak působit částečně ve firmě a částečně na univerzitě. „Už jsme se o tom bavili i s lidmi z vedení společnosti, ale žádná konkrétní dohoda zatím neexistuje, tak to nechci zakřiknout,“ odmítá s úsměvem upřesnění svých pracovních plánů.