Co přinese nový stipendijní řád?

Masarykova univerzita by od příštího akademického roku měla mít nový stipendijní řád. Ten má nahradit současný univerzitní předpis o stipendiích, který byl přijat v roce 1999 a s nevelkými změnami (nejdůležitější z nich bylo zavedení ubytovacích stipendií v roce 2005) platí dosud, a také navazující fakultní stipendijní řády. Tato zamýšlená změna je vyvolána jednak změnou zákona o vysokých školách, který od 1. ledna 2006 stanoví, že každá vysoká škola má mít jediný stipendijní řád (podobně jako jediný studijní a zkušební řád), především ale také koncepční snahou o modernizaci a vylepšení stipendijní politiky MU.

Nejpodstatnější inovací, kterou návrh nového stipendijního řádu přináší, je zavedení institutu stipendijního programu (po vzoru stipendijních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 91 odst. 6 zákona o vysokých školách). Stipendijní programy mají být obecným nástrojem na poskytování stipendií studentům. Podstatou stipendijního programu je vymezení disponibilních prostředků a stanovení pravidel jejich rozdělení cestou stipendií mezi studenty. Vyhlašovateli stipendijních programů budou moci být rektor, děkani fakult, ředitelé vysokoškolských ústavů a jiných univerzitních pracovišť.

Od stipendijních programů se očekává především flexibilita, s jakou by měly umožnit přiznávání stipendií studentům. Dosud byly podmínky nároku na stipendia složitě vymezeny v soustavě stipendijních řádů na univerzitní a fakultní úrovni a často i v řadě prováděcích interních opatření fakult. Stipendijní programy mají poskytnout všem součástem univerzity, které na stipendia mají prostředky, možnost udělovat studentům stipendia cíleně podle toho, jaké činnosti či výkony chtějí součásti MU podporovat. Ti, kdo chtějí mít přesnější představu o praktickém fungování stipendijních programů, mohou najít vzor v novém Programu rektora MU na podporu tvůrčí činnosti studentů, jehož vyhlášení se nyní připravuje. V rámci tohoto programu má být z rezervy rektora poskytována podpora na vynikající diplomové a disertační práce a výzkumnou činnost studentů. O poskytnutí podpory z programu bude probíhat soutěž. Stipendijní programy budou ale samozřejmě moci být postaveny i na nesoutěžním principu, například na automatickém vyhodnocování splnění podmínek (prospěchová stipendia).

Ze stipendií přímo upravených stipendijních řádem, k jejichž poskytování se tedy nebudou vypisovat stipendijní programy, uvádí řád (včetně podmínek nároku) ta stipendia, která jsou typicky poskytována z prostředků státního rozpočtu. Jde tedy o stipendia studentů doktorských studijních programů, stipendia ubytovací, stipendia na podporu mobility. Z praktických důvodů jsou řádem přímo upravena také stipendia mimořádná ­– jednorázové vyhlašování stipendijního programu by samozřejmě bylo nesmyslné – a stipendia na podporu tvůrčí činnosti. Pro tento účel sice bude pravděpodobně vypsána řada stipendijních programů, návrh řádu však počítá s tím, že tato stipendia mohou být například z různých grantů poskytována i jednorázově, kdy by vyhlášení zvláštního stipendijního programu bylo příliš administrativně náročně a zbytečné.

Návrh nového stipendijního řádu také sjednocuje procesní pravidla pro přiznávání stipendií na Masarykově univerzitě. Zajímavým bodem zde může být preference bezhotovostní výplaty stipendií. Nový stipendijní řád by tak měl zpřehlednit systém stipendií pro studenty Masarykovy univerzity a vyjasnit podmínky, za nichž mohou studenti stipendia získat. Zjednodušením procesů týkajících se stipendií by měl nový řád také přispět k tomu, aby bylo fakticky vypláceno více stipendií ze stipendijního fondu i z dalších zdrojů, než tomu je dosud.