Přijede-li do Brna turista a ptá se na centrum města, pošlou ho místní automaticky směrem k náměstí Svobody nebo na Českou. O dnešním centru města máme zkrátka jasno. Vždycky jím ale tatáž místa nebyla. Mimo jiné to popisuje zevrubně první díl Dějin Brna, který vyšel před několika týdny. Úvodní svazek sedmidílné série mapuje historii jihomoravské metropole od pravěku až k ranému středověku.
První písemná zmínka o Brnu pochází z roku 1091, jeho území však bylo osídleno již mnohem dřív (a pokud chcete vědět, co se tu dělo ještě předtím, zkuste exkurzi do Brna v době ledové). „V pozdní době bronzové bylo významným centrem Hradisko u Obřan a souběžně i v jiných obdobích pravěku až po raný středověk především slovanské hradiště Staré Zámky u Líšně. Jeho význam začal klesat až na konci desátého století,“ vysvětluje archeolog Rudolf Procházka, který působí mimo jiné na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a první svazek brněnských dějin měl na starost jako odpovědný redaktor.
V líšeňské lokalitě, která je dnes chráněná jako archeologická památková rezervace, se prováděly systematické výzkumy v polovině minulého století. „Našlo se tam například velké pohřebiště a spousta železných a jiných předmětů, které dokládaly ekonomiku a tehdejší způsob života,“ popisuje Procházka a jmenuje například nález železné objímky. „Jde o odkaz na tehdejší společenskou diferenciaci, jejich používání zřejmě souviselo s obchodem s otroky.“
Za Starých Zámků se dřívější obyvatelé přesunuli na Staré Brno a do okolí Mendlova náměstí. Co je k tomu vedlo? To historici na základě současných informací přesně říct nemohou. Jedním z důvodů byly významné obchodní trasy přecházející zde Svratku. „Potřebovali bychom ještě nějaká data, která by přechod objasnila. Jisté ovšem je, že Staré Brno mělo centrální funkce někdy od desátého století,“ přibližuje Procházka.
Ještě víc nabrala zmíněná lokalita na důležitosti v průběhu 11. a 12. století. Někdy v 11. století vznikla na území dnešního kláštera na Mendlově náměstí rotunda, v její blízkosti pravděpodobně přemyslovský hrad a kolem se začala vytvářet aglomerace. „O rotundě dokonce víme, ale byla zasypána, takže už se k ní nedostaneme. Je to škoda, mohla být zpřístupněna,“ myslí si archeolog.
Naděje? Neodkryté lokality
Osídlení na území centra, jak ho známe dnes, se objevuje ve 12. století. „Podle jedné z teorií se těžiště přesunulo záměrně spolu s přemístěním sídla knížete k nově založenému kostelu svatého Petra a Pavla,“ podotýká Rudolf Procházka. Právě na kostel pak navázalo budování města kolem dnešní Orlí ulice a směrem k hlavnímu nádraží. „Vznikl tak zárodek, ale hotovo ještě nebylo. O větší budování se zasloužili Němci a Valoni, kteří přišli někdy před rokem 1222,“ doplňuje brněnský historik a dodává, že základní půdorys města s jeho hradbami se dotvořil někdy ve 30. letech 13. století.
Všechny tyto informace mají historici z velkého množství pramenů, s nimiž v průběhu dvou let, kdy kniha vznikala, museli pracovat. Literatura, archivní materiály i depozitáře, na to všechno mimo jiné došlo. „Pokud nám to dovolili, sáhli jsme i do nezpracovaných výzkumů různých kolegů,“ přibližuje Procházka.
I když se na 570 stránkách textu podařilo shromáždit ohromné množství informací, zmapovat celé období není dost dobře možné. Některé lokality, odkud by poznatky bylo možné získat, jsou zničené nebo se k nim nelze dostat. „Velice rádi bychom si prohloubili znalosti o území mezi Mendlovým náměstím, Poříčím a Václavskou a Hybešovou. Jsme si jistí, že ve vnitroblocích domů je dost zachovaných terénů,“ popisuje Procházka. Mezi zničená území naopak patří oblast kolem maloměřického nádraží, která byla poškozena v období protektorátu, když se rozšiřovalo kolejiště železnice.
A ještě něco archeologům a historikům znesnadňuje situaci. Amatérští hledači s detektory, jichž jsou podle Procházky řádově tisíce. Hledáním menších i větších pokladů tráví celé dny, ale o tom, co objeví, se nikdo nemusí dozvědět. A také nedozvídá. „Do rukou odborníků se dostane jen část jejich nálezů, většina se stane předmětem nelegálního obchodu. Výrazně se tak mění mapa nálezů – celé naše poznání se na jedné straně obohacuje, na druhé únikem cenných informací deformuje,“ mrzí odborníka, jemuž tato nelegální praxe sice vadí, ale dělat s ní nic nemůže. Zákony na ni zatím nemyslí.
