O studium na Masarykově univerzitě v Brně je největší zájem ze všech českých vysokých škol. Podobně jako loni i letos obdržela naše škola největší počet přihlášek z celé republiky, a to bezmála 54 tisíc, což je dokonce o několik tisíc více než Univerzita Karlova v Praze. To je jistě potěšující skutečnost. Zároveň ale nepoměr celkového počtu uchazečů a těch, které kapacita školy umožňuje přijmout, klade na fakulty a obory, o které je největší zájem, obrovské nároky, co se týká kvality a organizace přijímacího řízení.
Při rozhodování o přijetí je nutné uplatnit princip spravedlnosti, v našem případě výběrem podle odhadu studijního výkonu při studiu – ke studiu jsou přijímáni ti uchazeči, kteří vykazují nejvyšší míru studijních předpokladů. Pedagogicko-psychologickým cílem přijímacího řízení je jednak vyhledat uchazeče, jejichž předpoklady nejlépe odpovídají nárokům studijního oboru, jednak také prevence jejich studijního selhání s důsledky pro další osobnostní a sociální vývoj.
V situaci, kdy není k dispozici objektivní kritérium pro výběr uchazečů v podobě například státem garantovaných maturit, je nutné suplovat tento stav vývojem vlastních výběrových nástrojů. Výběr ke studiu na osm fakult Masarykovy univerzity podle odhadu budoucího studijního výkonu je založen na několika předpokladech:
- V akademickém výkonu, tj. ve studijních výsledcích, se posluchači navzájem liší. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by výběr podle odhadu výkonnosti smysl.
- Existují takové znaky osobnosti, které mají vztah k rozdílům ve studijních výsledcích, a posluchači se v těchto znacích liší.
- Relevantní osobnostní znaky jsou do značné míry konstantní a existují nástroje (testy), kterými je možno je objektivně a spolehlivě zjistit.
- Nároky vysoké školy na studijní výkon jsou relativně konstantní v čase, takže je možno predikovat výkon jednotlivého uchazeče.
- Hodnocení posluchače během studia je objektivní, spolehlivé a validní.
I když jsou mezi jednotlivými studijními programy a obory rozdíly v nárocích na celkovou kapacitu, strukturu nadání, úroveň dílčích schopností a dovedností posluchače, mentální kapacita představuje průnik nezastupitelných předpokladů úspěšného zvládnutí studia na všech fakultách Masarykovy univerzity v Brně. Pokud studijní předpoklady ztotožníme s kognitivními předpoklady, máme možnost konstrukce objektivních a spolehlivých měrných nástrojů. Kritérium pro přijetí je možno jednoznačně a nezpochybnitelně definovat a rozhodnutí o přijetí či nepřijetí je potom snadno přezkoumatelné ve smyslu Zákona o vysokých školách. Naopak individuální diagnostika osobnostních rysů, z nichž by bylo možno spolehlivě odvodit osobnostní mimointelektové předpoklady ke studiu, by vyžadovala početné týmy specialistů a je v počtu 30 tisíců uchazečů (fyzických osob) nereálná.
Studijní předpoklady jsme pro účel přijímacího řízení definovali jako souhrn kognitivních osobnostních znaků, které mají vztah ke studijnímu výkonu při studiu na MU v Brně. Při ztotožnění studijních předpokladů s kognitivními předpoklady je možno jako synonymum pro výraz „studijní předpoklady“ užít pojmu „mentální kapacita“. Studijní předpoklady se zjišťují Testem studijních předpokladů. Jeho konstrukce se opírá o klasickou teorii testů, tzn. provádí se položková analýza a sledují se základní psychometrické charakteristiky (základní aspekty spolehlivosti a validity). Zatímco výsledky v tzv. oborových testech, což jsou většinou testy znalostí, do značné míry odrážejí výkony zejména krystalické inteligence, test studijních předpokladů je konstruován tak, aby postihoval též výkony fluidní inteligence, které jsou méně ovlivněny dosavadní úrovní sociálního prostředí uchazeče a méně citlivé na zkreslení vlivem rozdílů v úrovni vzdělávání na různých středních školách a v různých regionech.
Výsledky testování studijních předpokladů nemohou předem exaktně určit, do jaké míry bude nadání studenta nakonec promítnuto do jeho akademické úspěšnosti, neboť nezkoumají například vytrvalost, motivaci a jiné osobnostní charakteristiky, jež se na konečném výsledku studia (či na známkách v jednotlivých předmětech) také podílejí. Při používání a interpretaci výsledků testů studijních předpokladů je proto nezbytné mít na paměti základní účel, ke kterému je v přijímacím řízení na MU tento test použit: má oddělit část uchazečů, která by pravděpodobně nebyla úspěšná při získání vzdělání na naší univerzitě, od uchazečů, jejichž odhad studijních předpokladů je lepší.
Na Fakultě sociálních studií se používá výběr podle studijních předpokladů již sedm let, univerzitní test studijních předpokladů je na MU organizován již třetím rokem. Tento způsob přijímání studentů je předmětem veliké pozornosti ostatních českých vysokých škol, z nichž některé dokonce vyjádřily zájem připojit se k našemu způsobu testování uchazečů. Projekt je samozřejmě organizačně náročný, ale celkové výsledky i pověst přijímacího řízení na MU, a to včetně přezkumů, ukazují, že se Masarykova univerzita s tímto úkolem vyrovnává se ctí.
Zuzana Brázdová,
prorektorka pro studium
