Masarykova univerzita již třetím rokem používá jako nástroj výběru uchazečů o studium testy studijních předpokladů (TSP). V hodnocení tohoto nástroje však dosud napříč univerzitou nepanuje jednoznačná shoda. Studijní odbor rektorátu proto uspořádal seminář Test studijních předpokladů jako součást přijímacího řízení na MU v Brně, který se na Fakultě informatiky konal 26. dubna, tedy týden před začátkem přijímacích zkoušek pro akademický rok 2005/06.
Jak uvedla ve svém proslovu na přivítanou prof. Zuzana Brázdová, prorektorka pro studium, tento seminář měl především poskytnout prostor odpůrcům testů, aby mohli vznést své připomínky a dotazy a celkově tak otevřít diskusi na dané téma na celé univerzitě.
Přestože se dostavilo malé množství účastníků a málokomu z nich se chtělo diskutovat, odhalil seminář některé slabiny a možnosti vylepšení TSP. Tím, kdo je nastínil, nebyl paradoxně nikdo z odpůrců, ale prof. Vladimír Smékal, který se jako psycholog zabývá testováním mentální kapacity jedinců a na tvorbě TSP se aktivně podílel. Profesor Smékal ve své přednášce Jak testovat studijní předpoklady představil teorii rozmanitých inteligencí Stanleyho Gardnera, podle které existuje sedm druhů inteligencí – jazyková, logicko-matematická, prostorová, hudební, tělesně-pohybová, intrapersonální a interpersonální. Podle jeho slov zkoumají TSP jen tři první typy. Zároveň zalitoval, že prostřednictvím testů s volbou alternativy, což se týká i TSP, jde jen stěží zkoumat inteligenci interpersonální, která je nezbytná pro profese učitele, lékaře nebo právníka, tedy pro ty, kdo pracují s lidmi. Na testování této inteligence jsou totiž vhodné pouze různé projektivní techniky, jež jsou ovšem příliš komplikované na to, aby mohly být hromadně administrovány.
"Jedním z nejzávažnějších problémů konstrukce naší testové baterie je to, že ani psychologie jako věda ještě nemá do detailů prozkoumáno, jaký je vztah mezi různými dimenzemi myšlení a podmínkami pro efektivní studium jednotlivých studijních oborů a uplatnění absolventů v praxi,“ načrtl další úskalí testování studijních předpokladů Smékal. V této souvislosti předestřel záměr psychologů vypracovat ve spolupráci s Fondem rozvoje vysokých škol výzkumný projekt, který by hledal a ověřoval vztahy mezi myšlenkovými operacemi vhodnými pro jednotlivé studijní obory a způsoby jejich testování. V takto sestavených testech by pak dílčí subtesty měly různou váhu podle toho, na který obor či fakultu se uchazeč hlásí. Například u uchazečů, kteří mají zájem studovat na Přírodovědecké fakultě, by měl větší váhu subtest numerického myšlení, u zájemců o lingvistické či filologické obory by pak byl takto nadhodnocen subtest verbálního myšlení. Podle této vize by pak přijímací testy nemusely rozhodovat jen o přijetí či nepřijetí, ale mohly by se stát základem pro doporučení, co a na jaké fakultě má vlastně uchazeč studovat. "Doporučuji univerzitě, aby se testů v žádném případě nevzdávala, ale měla by i nadále pracovat na optimalizaci jejich tvorby a použitelnosti,“ uzavřel svou přednášku Smékal.
