Téma

Obchodníci využívají marketing, aby pomohli prodeji svého zboží. K podobným účelům slouží i politikům. Jen místo s potravinami nebo auty obchodují s idejemi a sliby a jejich cílem není v první řadě generování zisku, ale získání přízně voličů a zvýšení volebních preferencí.

Na mezinárodní sympozium politického marketingu, které hostila na začáku října Fakulta sociálních studií, se sjeli spíčkoví odborníci z mnoha zemí. Hlavím hostem byl Bruce Newman z DePaul University v Chicagu. V době, kdy svět potických kampaní mění zkušenost z Obamova velkého úspěchu, přivezl Newman do Brna přednášku nazvanou jednoduše: Fenomén Obama.

Abychom mohli zkoumat hvězdy, musíme je nejprve vidět. V současnosti se ale kvůli příliš silnému světlu, které člověk produkuje obzvláště ve velkých městech, hvězdná obloha pozoruje stále hůře. Jedním z hlavních témat roku astronomie se tedy stala problematika světelného znečištění.

Přesně čtyři sta let letos uplynulo od okamžiku, kdy prvního člověka napadlo obrátit dalekohled směrem k noční obloze. Italský astronom Galileo Galilei tak zjistil, že existují věci, které nejsou pouhým okem vidět, a přitom existují všude kolem nás. Byl to krok tak převratný, že mu umožnil během několika měsíců sepsat zásadní astronomický spis, ze kterého vycházel Johannes Kepler, když psal své zákony pohybu nebeských těles, jimiž se řídíme dodnes.

„Dvojhvězdy nám pomáhají nahlédnout do historie vesmíru a dávají nám klíč k jeho dalšímu pochopení,“ říká Zdeněk Mikulášek z ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty. I proto se staly hlavním tématem konference, kterou uspořádali na fakultě na konci června. Dvojhvězdy přilákaly do Brna největší vědecké špičky oboru a s více než 150 účastníky z celého světa se konference stala jednou z významných akcí pořádaných v rámci mezinárodního roku astronomie i výročí založení univerzity.

Před sto osmdesáti lety, v dubnu roku 1829, kdy shodou okolností vycházela stejná data na stejné dny jako letos, se Johann Wolfgang von Goethe v týdnu od 6. do 12. dubna  zabýval následujícími věcmi: věnoval se umělecké kritice, namaloval návrh erbu svému příteli, provedl rozbor básnického rytmu, opakovaně se vracel k různým historickým výkladům, zabýval se přírodními vědami, konkrétně svou oblíbenou optikou a teorií barev, trochu se věnoval estetice a dějinám umění, také psal, odpověděl na dopis bavorského krále a stihl zhodnotit i naši zemi, když řekl: „Čechy jsou zvláštní země… vzdělání literátů má ještě cosi čistého, což v severním Německu začíná již být vzácnější, neboť tu píše každý lump, u něhož není na mravní základ a vyšší záměr ani pomyšlení“. 

Neznám fakultu, která by se nepovažovala za vynikající, aspoň pokud se prezentuje navenek. A tak u nás máme přes sto fakult, které jsou excelentní, vynikají ve vědeckém bádání i progresivní pedagogice, pro své studenty jsou uživatelsky přívětivé a učitelský sbor mají složený ze samých osobností.

V dnešní době jsou elektronické platební systémy nedílnou součástí našeho každodenního života. Pomocí platebních karet vybíráme hotovost, realizujeme platby v kamenných obchodech či přes internet, vlastní bankovní účty spravujeme prostřednictvím různých systémů elektronického bankovnictví. Přesto však, dojde-li řeč na téma bezpečnosti jednotlivých elektronických systémů, jsou informace od bank více než kusé a s odstupem času lze pouze konstatovat, že jednotlivé finanční instituce podle svých prohlášení činí své systémy neustále bezpečnějšími.

Když se řekne věda, představí si jedni třeba cyklotron, jiní laboratoř s mikroskopy. Někoho napadne matematika a někoho mobilní telefon. Prostě úžasné věci, nad kterými zůstává rozum stát nebo které tu před pár lety ještě nebyly. Vedle nich vypadají humanitní a společenské vědy vyloženě bledě: co vůbec mohou nabídnout? Do novin se dostanou tak nanejvýš archeologové a egyptologové, když něco hodně nečekaného objeví. Ale my ostatní?

Kriticky reflektovat současný stav humanitních a společenskovědních oborů a ujasnit si jejich pozici v systému terciárního vzdělávání, potažmo v rámci připravované reformy – takový cíl si kladla dubnová konference Současnost a budoucnost humanitních oborů. První z cyklu plánovaných setkání zástupců univerzit a ministerstva školství hostila Masarykova univerzita.

Akademický senát Masarykovy univerzity (AS MU) nebo také takzvaný velký senát, který ve své nově zvolené podobě poprvé zasedl 16. února, patří vedle rektora a vědecké rady mezi klíčové akademické orgány univerzity. Přestože si řada lidí myslí, že jeho pravomoci jsou jen formální či poměrně omezené, zdaleka tomu tak není.