Téma

Přírodovědecká fakulta poskytuje mezifakultní studium ve spolupráci s pěti fakultami MU – Filozofickou fakultou, Pedagogickou fakultou, Fakultou informatiky, Ekonomicko-správní fakultou a Fakultou sportovních studií. Tradičním typem mezifakultního studia je studium k získání kvalifikace učitele. Jde o kombinace některého přírodovědného předmětu s anglickým jazykem a literaturou, historií, hudební výchovou, speciální pedagogikou, výtvarnou výchovou, oborem animátor pohybových aktivit a informatikou. Ve spolupráci s Pedagogickou fakultou a Filozofickou fakultou jsou rovněž nabízeny předměty společného základu učitelského studia.

Možnosti studovat mezifakultně využívá nemalý počet studentů Masarykovy univerzity. Těm, kteří znají úskalí tohoto typu studia, jsme položili tyto otázky:1. Proč jste se rozhodli zvolit mezifakultní studium?2. Jaké komplikace přináší mezifakultní studium a jaké největší problémy jste s ním dosud měli?3. Jste spokojeni s tím, jak systém mezifakultního studia funguje?4. Co by se podle vás mělo změnit?

České vysoké školy (univerzity) se těší značné samosprávě. V jiných odvětvích hospodářství nenajdeme podobnou demokracii pracovníků a zákazníků. Její míra je značná též ve srovnání s cizinou. Má své kořeny v listopadu 1989. Stát ji zachovává, přestože stále dává většinu peněz na jejich provoz. Je to asi dobře. Hierarchické řízení by patrně znemožnilo potřebnou modernizaci. Jen samosprávné prostředí otevírá prostor pro mnohost vizí, záměrů a řešení. Masarykova univerzita je dnes tak dobře „našlápnutá“ právě díky samosprávě. Samospráva je projevem důvěry veřejnosti vůči vysokoškolským pedagogům a studentům. Je ale také závazkem k solidnosti při výuce, výzkumu i hospodaření.

V souvislosti s chystanými změnami podmínek přidělování stipendií jsme se rozhodli oslovit několik studentů z různých fakult, abychom zjistili, zda o stipendijních fondech vůbec vědí a jak je využívají.