Od února příštího roku povede po jmenování rektorem Přírodovědeckou fakultu MU biochemik Tomáš Kašparovský. V listopadové volbě mu dalo hlas 20 z 27 senátorů fakulty. Do té doby bude zastávat nově zřízenou funkci proděkana pro kvalitu, aby se mohl už nyní zapojit do přípravy studijních programů pro blížící se akreditaci.
Nové akreditace jsou vaší hlavní prioritou. Počítáte s nějakými zásadními změnami v podobě studijních programů?
Mou snahou bude udělat nabídku studia na přírodovědecké fakultě přehlednou pro studenty, ale také pro praxi. Většina našich studentů se nestává vědci a tomu musíme studium přizpůsobit. Chci zjistit, jaké je uplatnění našich absolventů a co bychom mohli na studijních programech vylepšit, aby naši absolventi i lidé z praxe věděli, jaké budou jejich možnosti pracovního uplatnění po dokončení studia. Mám zkušenost, že když se studentům dá na začátku studia jasná vize, co budou jednou dělat, tak se s větší pravděpodobností v oboru udrží.
Počítáte tedy se změnami, které by mohly pomoci snížit studijní neúspěšnost?
Je to moje priorita a zahrnuje několik bodů. Budeme se snažit získávat motivované studenty už na středních školách. Jako multioborová fakulta však v tomto máme náročnější pozici, proto bych rád udržel výuku středoškolských učitelů. Učitelé jsou jakási předsunutá hlídka, která pomáhá kontaktovat nadějné, talentované a zapálené studenty. Chtěl bych také první ročník udělat takový, aby se studenti mohli zorientovat a lépe si pak vybrat obor.
Takže budete mít společný základ studia?
O společném základu v podobě zhruba 11 kreditů uvažujeme. Nebudou to ale předměty určené pro celou fakultu, ale společný základ by měl být v rámci širších oborů jako chemie, biologie či matematika. Budeme se snažit udělat první ročník tak, aby studenti získali takové základy, aby případně mohli bez problémů přestupovat mezi příbuznými obory. Například pokud student začne chodit na biochemii, ale ukáže se, že mu jde lépe chemie, zkusíme ho nasměrovat na tento program. Když u nás někdo nebude chtít studovat, nic s tím neuděláme, ale chtěl bych, abychom váhajícím studentům uměli nabízet alternativní cesty studiem. Aby nekončili proto, že neměli žádnou možnost pokračovat. Přičemž nehodláme slevit ze znalostních a dovednostních požadavků na studenta.
Při představování svého programu jste kladl důraz také na internacionalizaci fakulty. Jakým způsobem toho chcete docílit?
Naše fakulta nemá žádný pregraduální anglický studijní program, i když vím, že by o něj byl zájem. Rád bych motivoval jednotlivé ústavy k tomu, aby vytvořily v první fázi například navazující magisterské obory v angličtině. Ideální by bylo využít už existující přednášky a sloučit je do jednoho programu nebo je smysluplně doplnit a vyzkoušet, jaká bude poptávka. Zahraniční studenti nám jednak mohou přinést nový pohled a pak, když se vrátí do své země, můžeme díky tomu získat jako fakulta víc kontaktů. Ty se dají využít například pro zintenzivnění výměn v rámci programu Erasmus.
Jak chcete podpořit příchod zahraničních vědců či učitelů?
Můžeme jim nabídnout dobré finanční podmínky, kvalitní výzkumné prostředí a hlavně komfort univerzity, kde je možnost spolupracovat s řadou dalších oborů. Důležité také je pomoci cizincům zorientovat se ve fungování našeho prostředí, budu se tedy snažit posílit oddělení pro zahraniční vztahy.
Rád byste přesunul část administrativy do kampusu. Proč a jak?
V kampusu jsou dvě třetiny studentů, ale celá administrativa je v areálu v Kotlářské ulici. Chtěl bych tedy její část přesunout, aby nejen studenti neztráceli čas přejížděním. Nebude to ale jednoduché. Největší problém je v řízení činností a v jejich koordinaci s odloučeným pracovištěm. Jednotliví referenti se navíc nyní v případě potřeby v různých činnostech zastupují. O konkrétních možnostech přesunu části administrativy budu jednat s tajemnicí fakulty i vedoucími oddělení na děkanátu.
V Bohunicích je velká část přírodovědecké fakulty, ale také další dvě fakulty a institut Ceitecem, plánujete nějakou užší spolupráci v rámci kampusu?
Chci nastavit rozumnou spolupráci s Ceitecem, protože to je jeden z našich strategických partnerů. Může nám to přinést rozšíření možností ve výzkumu. Také lékařská fakulta je náš strategický partner, ale budu podporovat kooperaci i s těmi fakultami, které v kampusu nejsou. Krása univerzity je totiž mimo jiné v její univerzálnosti. Máme tu všechno, a když se spolu naučíme dobře spolupracovat, můžeme z toho jen těžit. Mým hlavním mottem tak bude spolupráce.
Máte už představu o týmu proděkanů? Zachováte i nově zřízenou pozici proděkana pro kvalitu, kterou nyní zastáváte?
Tým ještě nemám uzavřený a budu dál vyjednávat tak, aby byl vyvážený s ohledem na jednotlivé obory. Postupně již oslovuji ty, s nimiž bych chtěl spolupracovat. Jedním z nich je můj protikandidát Luděk Bláha, jemuž by slušela mu pozice proděkana pro vědu. Kvůli zachování kontinuity bych v týmu rád měl také současného děkana Jaromíra Leichmanna a chci oslovit také proděkana pro studium Zdeňka Bochníčka, který je nejlépe obeznámený s akreditačním procesem. Co se týče mé nové pozice, bude vzhledem k očekávanému zisku institucionální akreditace kontrola kvality studijních programů jedním ze stěžejních úkolů fakulty. Pokusím se ale tuto činnost rozdělit mezi další proděkany tak, abych nenavyšoval jejich původní počet, tedy pět.
Omezíte kvůli nové funkci svou výzkumnou práci, v níž se věnujete funkčním potravinám, a učení?
Část výukových aktivit přenechám mladším. Hodlám si zachovat dvě přednášky, které nyní mám. Co se výzkumu týče, bude můj tým pokračovat v experimentech a moje role bude víc mentorská. Jsem si vědom, že funkce děkana bude časově náročná, ale akademici jsou zvyklí pracovat přes čas a děláme to s nadšením.