Jak si vedou absolventi MU v praxi?

Každé dva roky oslovuje Masarykova univerzita všechny absolventy magisterského prezenčního studia, aby získala informace o tom, jaké uplatnění v praxi nacházejí a jak zpětně vysokoškolské studium hodnotí. Na sklonku loňského roku se podařilo získat odpovědi celkem 1 707 studentů, to jest 42 procent všech absolventů.

Po jednom až dvou letech po ukončení devět z deseti absolventů pracuje nebo podniká. Podíl nezaměstnaných je velice nízký, nižší než 1 %, což je zhruba šestkrát méně než činí celorepubliková míra nezaměstnanosti. Skupina aktuálně nepracujících absolventů je nejčastěji tvořena absolventy, kteří dále studují v doktorském studiu nebo studují další vysokou školu, cizí jazyky a dále to jsou ženy na rodičovské dovolené.

Příznivá hospodářská situace ovlivňovala proces získávání práce: dvě třetiny absolventů měly již pracovní místo v okamžiku promoce a do čtyř měsíců od promoce mělo zaměstnání devět absolventů z deseti. Při hledání zaměstnání se většina absolventů spoléhala na vlastní síly (67 %), další skupinu tvoří osoby, které dostaly nabídku od firem a institucí přímo (15 %) a části respondentů pomohli rodiče a známí (10 %). Jen necelá tři procenta absolventů označila proces hledání práce jako „velmi obtížný“, další pětina jej označila za „poměrně obtížný“, oproti výsledkům předešlého výzkumu nacházeli absolventi práci snáze. Relativně obtížněji hledali práci mladí přírodovědci a pedagogové a naopak nejsnazší bylo hledání zaměstnání pro informatiky. Celkem 86 % absolventů pracuje na místech, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání, a 79 % respondentů pracuje v oboru, který vystudovali nebo v oboru příbuzném. Zhruba polovina osob pracuje ve veřejném sektoru, v soukromých a zahraničních firmách pracují častěji informatici, ekonomové a právníci. S tím souvisí i výše odměňování. Vyšší průměrné platy dostávají právě absolventi působící v soukromém sektoru a u zahraničních firem.

Výška nástupních i aktuálních platů je ovlivňována v zásadě shodnými faktory. Jsou to: vystudovaná fakulta, hospodářské odvětví, typ podniku, postavení v zaměstnání, bydliště a jeho velikost a pohlaví absolventa.

Nízké platy jsou spojovány zejména s působením ve veřejném sektoru. Zahraniční a nadnárodní firmy platí v průměru 33 tisíc Kč za měsíc, samotně podnikající absolventi si vydělají v průměru 31 tisíc, české soukromé firmy platí 22 tisíc a veřejný sektor jen dvacet tisíc.
O práci v zahraničí má zájem zhruba jedna třetina absolventů (34,3 %). Rozložení motivace k práci v zahraničí je poměrně pestré a není možné tvrdit, že to jsou jen vyšší výdělky. Spolu s jinými motivy, jako jsou například touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností a podobně, jsou zhruba v rovnováze.

V aktuálním zaměstnání jsou mladí absolventi nejvíce spokojeni s tím, že mohou vykonávat zajímavou práci, pracovat v příjemném pracovním prostředí a také, že se mohou realizovat. Naopak relativně nejméně spokojení jsou s možností „udělat kariéru“ a se svými platy; zde je nespokojenost celkově nejvyšší, stejně jako v předchozích letech.

Vysoká je spokojenost mladých lidí s tím, co jim Masarykova univerzita během studia dala do života. Ta dosáhla historicky nejvyššího podílu (84 % spokojených absolventů), vysoký a relativně neměnný je i podíl absolventů, kteří by – pokud by takovou možnost měli – ke studiu znovu zvolili tu stejnou fakultu (69 %), a devět absolventů z deseti by zase studovalo na MU.

Podrobné výsledky výzkumu uplatnění absolventů MU 2005–2006 v praxi byly zveřejněny koncem února na univerzitních webových stránkách na adrese www.rect.muni.cz/pcentrum.