Získání takovýchto cen je v prvé řadě neskutečná dřina a dril. Největší intenzita zkoušek a příprav u nás ve sboru začala počátkem roku. Navíc sbormistr nikdy neví dopředu, jaká konkurence se na festival přihlásí a které sbory nakonec festivalový výbor vybere do soutěžních večerů.
Jak se tedy připravujete?
Sbormistr musí zpěváky připravit na jakoukoli situaci či nepřízeň osudu v průběhu konání soutěže. Ani to vám však nemusí někdy zaručit, že na soutěžním pódiu proběhne všechno tak, jak má.
Vám to ale zrovna teď vyšlo.
Podařilo se nám perfektně načasovat pěveckou formu, sbor předvedl absolutně koncentrovaný výkon. Velmi obtížný soutěžní program s povinnou skladbou ve francouzštině jsme zpívali zpaměti.
A co cena Sbor roku 2007?
Ta přišla jako blesk z čistého nebe. Počátkem letošního března jsme se teprve s velkým zpožděním dozvěděli o naší nominaci. Náš sbor byl nominován za vynikající uměleckou činnost v roce 2007 a za získané první ceny na mezinárodních sborových festivalech v Pardubicích a v Trnavě. Do nominace se dostalo asi dvacet sborů.
V univerzitním sboru zpívají pod taktovkou Michala Vajdy studenti takřka ze všech fakult univerzity. „Chtělo by to ale více mužů,“ poznamená sbormistr. Foto: Archiv Sboru MU.
Jelikož mám ve sboru spoustu individualit, zpěváků z různých oborů s různým pěveckým potenciálem, motivací či disciplínou, je to někdy docela těžká domluva. Univerzitní sbor je amatérské těleso, které pracuje na základě dobrovolnosti, musíme tedy pořád hledat rovnováhu ve všech činnostech sboru.
Co obnáší práce sbormistra?
Vedle samotné umělecké práce stojí také neméně důležitá manažerská a organizační činnost. Je nutno naplánovat, co se kdy bude zkoušet, nakopírovat noty, hledat nové zpěváky, organizovat koncertní provoz od hledání vhodného prostoru, přípravy programů, plakátů, objednání dopravy až po technické zajištění průběhu samotného koncertu. Mimo běžné zkoušky probíhá několikrát do roka soustředění, které se musí také připravit.
To ale určitě není všechno.
Běžná tříhodinová zkouška představuje detailní přípravu, koncentraci a obrovský výdej energie, kterou je nutno v různých podobách přenést na šedesát zpěváků – v několikanásobně větší míře to platí pro každý koncert. Kromě vedení sboru mám pochopitelně také pedagogické povinnosti na katedře hudební výchovy – musím přednášet, cvičit a zkoušet v oborech Dirigování sboru a Intonace. Když mi zbude náhodou nějaký čas, věnuji se konečně té pravé sbormistrovské práci, jakou je studium, četba a hra partitur, samotná dirigentská příprava a podobně.
Co je na vaší práci nejhezčí?
V posledních týdnech mě opravdu naplňovalo vybrušování našeho soutěžního repertoáru. Taková jednoduchá věta jako: „Pojďme všichni zpívat tak, aby výsledek byl čím dál lepší“ se ve sboru naplňovala zcela bez násilného přemlouvání. I když většina zpěváků jednotlivců nejsou profesionálně školení pěvci, v celku tento sbor podává místy až profesionální výkony – a to mě naplňuje. Další věc, která mi přináší obrovské uspokojení je, že i já se musím skladby učit nazpaměť, a pokud na zkouškách či pódiu to opravdu dopadne tak jak má, je symbióza mezi sbormistrem a sborem absolutní. Reakce nejen našich zpěváků, ale hlavně posluchačů po našich vystoupeních, a teď obzvláště po soutěžním vystoupení v Montreux, byly opravdu velmi vstřícné, děkovné, někdy až dojemné.
Jak probíhá zkouška potenciálního nového člena?
Přijmout nového člena do sboru není téměř žádný problém. Zájemce či zájemkyně mě kontaktují, domluvíme si schůzku u klavíru, kde si zazpíváme pár písní, vyzkoušíme hlasový rozsah a pohovoříme o společných představách, co jeden od druhého očekáváme. Pokud tedy adept splňuje mé představy o pěveckých ideálech a souhlasí s náročností a intenzitou našich zkoušek a vystoupení, je vše domluveno téměř okamžitě.
Je těžké sehnat nové zpěváky?
Po celou dobu existence našeho sboru zájemců mnoho není, musíme je složitě vyhledávat. Současný problém je oslovit všechny studenty univerzity najednou, což správci ISu neumožňují. Ideální je, když současní členové oslovují své přátele, kterým mohou sbor a jeho fungování ústně doporučit. Snad největší problém je se sháněním kvalitních mužských hlasů.
Jaký je repertoár univerzitního sboru?
Dal by se rozdělit do několika velkých bloků. Dosti obsáhlý blok tvoří duchovní hudba. Současná provozovací pravidla pro pořádání koncertů v kostelech by nám neumožnila zpívat cokoli jiného.
A co lidová hudba?
Ta je další velkou skupinou. V našem repertoáru jsou úpravy lidových písní z Čech, Moravy a Slezska, ale také písně jiných národů – francouzské, irské, americké, slovenské či ukrajinské. Veškerá tato sborová literatura je v našem sboru provozována a capella, tedy bez doprovodu jakéhokoli nástroje. Poslední skupina, oratorní a kantátová tvorba, zase naopak předpokládá orchestrální či nástrojový doprovod, jedná se o skladby svým rozsahem delší a náročnější. Repertoár našeho sboru tedy zahrnuje klasickou sborovou literaturu od renesance až po současnost, ale i vokální skladby inspirované moderními žánry s možným uplatněním instrumentálních či jiných tvůrčích schopností pěvců.
Mají členové sboru nejoblíbenější skladbu?
Myslím, že mezi zpěváky se stálicí v oblíbenosti na delší dobu stala skladba Petra Ebena Cantico delle creature – Píseň bratra slunce. Poslední dobou registruji z reakcí zpěváků i kladné odezvy na skladby Petra Řezníčka, současného brněnského skladatele, a také skladby Klementa Slavického či Maurce Ravela.