Konference se zúčastnil i Marek Šturc, který v současnosti působí na Generálním ředitelství pro životní prostředí při Evropské komisi, v sekci Energie a životní prostředí, kde se zabývá především tvorbou a analýzou politik a strategií v oblasti dopravy. Ve svém příspěvku představil balíček opatření Evropské komise nazvaný CARE.

V čem vidíte přínos takovýchto konferencí?

V umožnění výměny názorů různých aktérů v oblasti energetiky, kteří z jedné strany přispívají k tvorbě politiky a z druhé strany tvoří toto prostředí. Odborné veřejnosti se tak dostane pohled z obou stran a dozví se objektivní informace o aktuální situaci a problémech.
Z pohledu Evropské komise je důležité poznat specifické problémy jednotlivých členských zemí a průmyslu, aby bylo možné využít flexibilní mechanismy, které umožní efektivní vynakládaní zdrojů a zmírní dopad různých opatření.

Představil jste evropský balíček opatření CARE. Čím se zabývá?
V lednu 2008 navrhla Evropská komise balíček opatření nazvaný CARE, v němž stanovila velmi ambiciózní celoevropské cíle týkající se dodávek energie a změn klimatu.
Jeden z cílů je zvýšení využívání obnovitelných zdrojů. Dnes obnovitelná energie představuje 8,5 procenta a v roce 2020 by Evropská unie měla dosáhnout 20 procent. Pro dosažení tohoto cíle budou muset všechna odvětví hospodářství a všechny členské státy vynaložit velké úsilí. Členské státy se však mají samy rozhodnout, jak za účelem splnění svých vnitrostátních cílů zkombinují příspěvky z různých odvětví, přičemž si vyberou prostředky, které budou nejlépe vyhovovat jejich vnitrostátní situaci. Dostanou i možnost své cíle splnit tím, že budou podporovat rozvoj obnovitelné energie v jiných členských státech a třetích zemích.
Dalším z cílů je minimálně desetiprocentní podíl biopaliv v dopravě. Biopaliva řeší závislost dopravy na ropě, což je jeden z nejvážnějších problémů dotýkajících se bezpečnosti dodávek energie, s nimiž se Evropská unie potýká.

Zatím má Česko přebytky v produkci elektřiny. Bude v budoucnu potřeba rozvíjet jadernou energetiku nebo je možné vystačit s běžnými a obnovitelnými zdroji?
Je na každé členské zemi, aby se rozhodla, jakým způsoben splní evropské cíle. Investice a zlepšení v oblasti energetické účinnosti, například lepší zateplení budov, přísnější energetické standardy pro spotřebiče, úsporné formy osvětlení a zlepšení rozvodových sítí může vést k výrazným poklesům poptávky po elektřině a Česká republika si tak bude schopna udržet exportní pozici i bez zvýšení celkové výrobní kapacity.
I když energetická účinnost a obnovitelné zdroje jsou dlouhodobě tím nejvhodnějším řešením pro bezpečnost dodávek i pro klima, nebude možno do roku 2050 dosáhnout padesátiprocentního snížení emisí v zemích Evropské unie a na celém světě, pokud nevyužijeme také jiných možností, jako zachycování a ukládání uhlíku. Velmi důležitou úlohu zde hraje čas – během příštích deseti let bude totiž v Evropě nahrazena přibližně jedna třetina výrobní kapacity elektráren spalujících uhlí.