Softwarový gigant Red Hat otvíral svoji brněnskou pobočku v roce 2006. Tenkrát jen s pár lidmi a v prostoru o rozměrech bytu. Dnes firma v Česku zaměstnává přes 1000 lidí, a to i díky spolupráci s Fakultou informatiky MU. Zdejší soužití firmy a školy slouží jako model v dalších státech, a tak ho před pár týdny přijelo poprvé zkontrolovat i nejvyšší vedení společnosti.
Produkty Red Hatu jsou tak trochu mytické. Kdekdo o nich slyšel, ale jen málokdo si uvědomí, že se s nimi dostal do kontaktu. Firma vyvíjí software, který se používá třeba v bankomatech, čipech, autech, a potkal se s ním každý, kdo se díval na kreslené filmy od DreamWorks. Právě jejich kvanta dat se zpracovávala s pomocí nástrojů zajištěných Red Hatem.
Společnost má v Česku největší vývojové centrum na světě. A když se říká Česko, myslí se tím hlavně Brno, protože právě tady sídlí všichni inženýři, kteří vymýšlí nová řešení pro 23 firemních produktů.
„Před lety jsme hledali místo, kde bychom mohli růst. Spousta technologických firem tehdy expandovala do Indie, jenže my jsme pracovali na principu open source a přišlo nám, že tomu se daleko šikovněji věnují inženýři ve východní Evropě,“ popsal Paul Cormier, člen vedení společnosti zodpovědný za produkty a technologie, který u zakládání nové pobočky osobně byl.
„Že jsme zrovna v Česku, se stalo hlavně díky nadšení místních lidí, kteří s námi tehdy začínali. Abych byl upřímný, původně jsme to tady chtěli dělat jenom nízkorozpočtovou formou, ale všechno narostlo tak rychle a dobře, že pak už peníze vůbec nebyly téma,“ pousmál se Cormier.
Do Česka dorazil v březnu s výkonným ředitelem Jimem Whitehurstem a marketingovým šéfem Timem Yeatonem. Red Hat už sice v Česku funguje dohromady 14 let, členové nejvyššího vedení tady ale v takhle silné sestavě ještě nikdy nebyli. Proto přijeli hned na několik dní a rovnou v Brně zorganizovali schůzku představenstva firmy.
Češi to často v souvislosti s celosvětově působícími firmami moc neví, ale Brno je pro Red Hat místem, které funguje jako model pro spolupráci s vysokými školami a dalšími institucemi, jenž se pak používá i jinde. V případě Red Hatu teď například v Bostonu. „Začali jsme v malém, měli jsme tady sedm lidí a zůstali jsme hlavně proto, že tady byla univerzita, což pro nás byl skvělý zdroj velmi kvalifikované pracovní síly,“ podotknul Cormier.
Nepřetahujeme nedostudované
Dnes už to funguje tak, že studenti standardně píšou na témata zadaná firmou bakalářské práce nebo pracují na částečné úvazky na firemních projektech. V ideálním případě postupně přecházejí do firmy na čím dál složitější úkoly.
„Někdo se snaží lákat studenty už v době, kdy nemají dodělanou školu, ale to my nechceme. Úroveň programování, kterou tady děláme, je tak vysoká, že ho prostě nemůžou dělat nedovzdělaní lidé. Potřebujeme takové, kteří dokážou vytvářet srdce našich produktů a vyvíjet inovativní řešení, takže to vyžaduje docela vysoké vzdělání,“ zdůraznil Jim Whitehurst. Mimo jiné to je jeden z důvodů, proč Red Hat jako první firma částečně financuje studium doktorandů na Fakultě informatiky MU.
Vytahovat si IT specialisty rovnou ze školy je trend, který se rozmohl z toho důvodu, že je jich v Česku obecně nedostatek. „V tom ale nejste nijak speciální, na to si stěžují firmy po celém světě, je to globální problém,“ podotkli sehraně členové vedení Red Hatu, kteří se ale shodli také na tom, že oni nedostatek kvalitních lidí necítí. A už vůbec ne v Brně.
„Od začátku jsme si řekli, že tohle nebude místo, kde se bude dělat nudná údržba produktů, ale opravdu vývoj a nové věci, což si přeje každý vývojář. My navíc pracujeme v open source prostředí, v něčem velmi aktuálním, co se rychle mění, a u toho chce také každý být,“ podotknul Cormier.
Open source přístup znamená, že firma dává nahlédnout do zdrojového kódu, který produkuje, a nechává komunitu informatiků přetvářet ho a doplňovat. V jakémkoliv jiném odvětví byznysu těžko představitelný přístup se v IT vyplácí a je velkým trendem. „Dostali jsme se do bodu, kdy už se větší část inovací dělá právě open source. Problémy, které giganti typu Facebook nebo Google řeší, jsou totiž tak velké, že lidé v jedné firmě by se s nimi trápili zbytečně dlouho,“ dodal Whitehurst.
Komunitou, která na kódu pracuje, se myslí nejrůznější lidé a subjekty. Můžou to být studenti, nadšenci do informatiky, ale i konkurenční firmy – třeba výrobce čipů, který potřebuje, aby byl zrovna vytvářený software kompatibilní s jeho produkty, tak si ho rovnou už ve vývoji přizpůsobí k obrazu svému.
„Jistě že to má svoje bezpečnostní rizika, ale to má jakékoliv vytváření sítí. Víte, v jakém případě by to bylo absolutně bezpečné? Kdyby se na síti vůbec nepracovalo,“ reagoval Paul Cormier na otázku o stinných stránkách trendu. Role společností, jako je Red Hat, podle něj spočívá v tom, že rizika hlídá, a když někdo upozorní na chybu, opraví ji rychleji, než by to udělali sami členové komunity. A navíc způsobem, který je pro uživatele nejvýhodnější.
Že by firma z Brna zamířila dál na východ, by se stát nemělo. „Pořád slyším, že bychom měli mít vývojářskou základnu ve Vietnamu nebo v Polsku, ale moc tomu nerozumím. Proč bychom se stěhovali, když jsme tak dobře vyrostli v Brně,“ podotknul Cormier. Podle slov jeho a kolegů se do budoucna dá čekat snad jen specializace místních vývojářů – že už nebudou pracovat na všech produktech, ale zaměří se víc do hloubky na část z nich.
