Dvě konference na velmi aktuální témata pořádal koncem dubna
Mezinárodní politologický ústav ve spolupráci s Konrad Adenauer
Stiftung. Poslední dubnový pátek nejdříve odborníci v Brně diskutovali
na téma Kam kráčí česká politika. 29. dubna se sešli v prestižních
prostorách Velkého sálu Černínského paláce v Praze, aby se společně
zamysleli nad transatlantickým společenstvím a bezpečnostními výzvami
21. století.
Protiraketová obrana USA
Na ministerstvu
zahraničních věcí měli účastníci možnost setkat se s lidmi, kteří mají
o politiku Severoatlantické aliance dlouholetý expertní zájem, jako
například Wess Mitchell, Jiří Šedivý nebo Patrick Keller. Diskuze se
točila především kolem tématu protiraketové obrany Spojených států
amerických a umístění jejího komponentu, radaru, v České republice.
J. D. Crouch II. poznamenal, že protiraketová obrana by pro Američany
samotné neměla význam, protože by nemohla chránit i jejich spojence.
Účastníci se také věnovali postoji Ruska k celé situaci. „Pro USA
a NATO nepředstavuje nebezpečí Rusko, ale fanatičtí lídři států
v nestabilních regionech snažící se získat zbraně hromadného ničení,“
zdůraznil William Van Cleave.
Kam kráčí česká politika?
Na brněnské konferenci se řešilo jiné téma. Politika u nás se
profesionalizuje, přesto se povědomí o ní v české veřejnosti zhoršuje.
I takový názor zazněl na čtvrtém Brněnském politologickém sympóziu.
Program celodenní konference byl rozdělen do tří tematických panelů.
Zakončil ji kulatý stůl o vývoji české politiky, kde vystoupili
i zahraniční hosté jako Kai-Olaf Lang z Deutsches Institut für
Internationale Politik und Sicherheit nebo Jacques Rupnik z Centre
d´Etudes et de Recherches Internationales.
První dopolední blok se zaměřil na politické strany v České republice.
Pavel Šaradín z olomoucké univerzity svými slovy přiblížil funkce
politických stran a jejich naplňování v Česku. „Provází nás nedůvěra
v politické strany, úbytek členské základny a tendence vnímat politiku
negativně. Strany však intenzivně řeší, jak na to reagovat, a jedním
z výsledků je neustálé zdokonalování politického marketingu,“ uvedl
Šaradín. Přednášející zmínili také silné a slabé stránky českého
politického systému, problematiku stabilizace volební podpory
politických stran nebo často ostře sledované financování politických
subjektů.
Dalším tématem byla politika a česká společnost. A protože společnost
vnímá politiku a její zástupce prostřednictvím médií, přizvali
pořadatelé i komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinku. Ten se
ve svém příspěvku věnoval mediálním oligarchům, novému trendu v českém
novinářském prostředí. „Označení oligarchové jsem si nevybral náhodou,
neboť celá tato problematika má své kořeny v Rusku,“ objasnil Pečinka.
Podle něj jde o jakési obchodníky s vlivem, kteří se začali prosazovat
na počátku 90. let, kdy se politická moc v Rusku nebezpečně
transformovala v hospodářskou a mediální. „Výsledkem tohoto procesu je
ostatně i to, jakým způsobem vládl prezident Putin. Mně jde především
o to, abych upozornil na riziko, které v souvislosti s podobnými
osobnostmi hrozí médiím a také svobodě slova v České republice,“ dodal
Pečinka.
Ve třetím bloku účastníci konference srovnávali politickou krajinu
v Česku s jinými evropskými zeměmi, jako jsou Slovensko, Slovinsko,
Francie nebo Polsko.Brněnské politologické sympózium má za sebou už čtvrtý ročník. Jeho
pořadatelé si dali do budoucna odvážný cíl. „Každým naším setkáním se
nám podařilo vyvolat zájem odborné veřejnosti a nové diskuze, které nás
obohatily dalšími poznatky. Doufám, že si tito odborníci už dopředu
zaškrtnou v diáři příští duben jako termín dalšího sympózia,“ prohlásil
ředitel Mezinárodního politologického ústavu Břetislav Dančák.
