Protiraketová obrana USA
Na ministerstvu zahraničních věcí měli účastníci možnost setkat se s lidmi, kteří mají o politiku Severoatlantické aliance dlouholetý expertní zájem, jako například Wess Mitchell, Jiří Šedivý nebo Patrick Keller. Diskuze se točila především kolem tématu protiraketové obrany Spojených států amerických a umístění jejího komponentu, radaru, v České republice.
J. D. Crouch II. poznamenal, že protiraketová obrana by pro Američany samotné neměla význam, protože by nemohla chránit i jejich spojence. Účastníci se také věnovali postoji Ruska k celé situaci. „Pro USA a NATO nepředstavuje nebezpečí Rusko, ale fanatičtí lídři států v nestabilních regionech snažící se získat zbraně hromadného ničení,“ zdůraznil William Van Cleave.
Kam kráčí česká politika?
Na brněnské konferenci se řešilo jiné téma. Politika u nás se profesionalizuje, přesto se povědomí o ní v české veřejnosti zhoršuje. I takový názor zazněl na čtvrtém Brněnském politologickém sympóziu. Program celodenní konference byl rozdělen do tří tematických panelů. Zakončil ji kulatý stůl o vývoji české politiky, kde vystoupili i zahraniční hosté jako Kai-Olaf Lang z Deutsches Institut für Internationale Politik und Sicherheit nebo Jacques Rupnik z Centre d´Etudes et de Recherches Internationales.
První dopolední blok se zaměřil na politické strany v České republice. Pavel Šaradín z olomoucké univerzity svými slovy přiblížil funkce politických stran a jejich naplňování v Česku. „Provází nás nedůvěra v politické strany, úbytek členské základny a tendence vnímat politiku negativně. Strany však intenzivně řeší, jak na to reagovat, a jedním z výsledků je neustálé zdokonalování politického marketingu,“ uvedl Šaradín. Přednášející zmínili také silné a slabé stránky českého politického systému, problematiku stabilizace volební podpory politických stran nebo často ostře sledované financování politických subjektů.
Dalším tématem byla politika a česká společnost. A protože společnost vnímá politiku a její zástupce prostřednictvím médií, přizvali pořadatelé i komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinku. Ten se ve svém příspěvku věnoval mediálním oligarchům, novému trendu v českém novinářském prostředí. „Označení oligarchové jsem si nevybral náhodou, neboť celá tato problematika má své kořeny v Rusku,“ objasnil Pečinka. Podle něj jde o jakési obchodníky s vlivem, kteří se začali prosazovat na počátku 90. let, kdy se politická moc v Rusku nebezpečně transformovala v hospodářskou a mediální. „Výsledkem tohoto procesu je ostatně i to, jakým způsobem vládl prezident Putin. Mně jde především o to, abych upozornil na riziko, které v souvislosti s podobnými osobnostmi hrozí médiím a také svobodě slova v České republice,“ dodal Pečinka.
Ve třetím bloku účastníci konference srovnávali politickou krajinu v Česku s jinými evropskými zeměmi, jako jsou Slovensko, Slovinsko, Francie nebo Polsko.Brněnské politologické sympózium má za sebou už čtvrtý ročník. Jeho pořadatelé si dali do budoucna odvážný cíl. „Každým naším setkáním se nám podařilo vyvolat zájem odborné veřejnosti a nové diskuze, které nás obohatily dalšími poznatky. Doufám, že si tito odborníci už dopředu zaškrtnou v diáři příští duben jako termín dalšího sympózia,“ prohlásil ředitel Mezinárodního politologického ústavu Břetislav Dančák.