Po těžké nemoci zemřel 4. října britský profesor John Tyrrell, autor mnoha publikací o Leoši Janáčkovi. Muzikolog a přední znalec a propagátor české hudby oslavil v srpnu 76. narozeniny.
John Tyrrell se narodil 17. srpna 1942 v Rhodesii (dnešní Zimbabwe). Ještě během školní docházky v Johannesburgu se díky gramofonovým nahrávkám seznámil s tvorbou českých skladatelů včetně Leoše Janáčka, který mu okamžitě učaroval. Také proto se rozhodl studovat v Kapském Městě muzikologii.
Již během studia se začal učit český jazyk a to u bývalého československého velvyslance v JAR. V roce 1962 natrvalo přesídlil do Velké Británie, kde na oxfordské univerzitě pokračoval v doktorském studiu. Svou disertační práci obhájenou v roce 1969 věnoval problematice české opery. V roce 1966 získal stipendium British Council na roční pobyt na brněnské muzikologii Masarykovy univerzity a v hudebním oddělení Moravského zemského muzea.
Díky tomu se mohl detailně seznámit s prameny vztahujícími se k životu a dílu Leoše Janáčka a nasbírat zkušenosti od významných muzikologů jako prof. Jan Racek, prof. Bohumír Štědroň či dr. Theodora Straková. Spřátelil se také s mladými muzikology své generace, mezi nimiž byl např. Miloš Štědroň, Karel Steinmetz, Petr Vít, Vojtěch Kyas, Svatava Přibáňová, Eva Drlíková, Anna Šerých a Alena Němcová, se kterými pak udržoval kontakt prakticky po celý zbytek života. Do Brna se i nadále pravidelně vracel.
Od roku 1976 působil jako profesor na univerzitě v Nottinghamu, poté ve velšském Cardiffu. Řadu let byl také hlavním editorem prestižní encyklopedie New Grove Dictionary of Music and Musicians. Od sedmdesátých let publikoval mnoho článků zaměřených na českou hudbu a především Leoše Janáčka. V roce 1982 v Oxfordu editoval důležitý sborník Káťa Kabanová, přičemž stále více pociťoval potřebu propagovat českou hudbu a Leoše Janáčka nejenom ve Velké Británii, ale po celém světě.
Také proto se rozhodl psát, jak sám říkal, „užitečné knihy“, jejichž přínos spatřoval především ve zprostředkování důležitých pramenů anglicky hovořícím badatelům. V roce 1992 vydal v prestižním londýnském nakladatelství Faber and Faber velmi důležitou knihu Janáček´s Operas – A Documentary Account, do které zařadil a přeložil množství dokumentů vztahujících se k Janáčkově hudebně-dramatické tvorbě. Do angličtiny také přeložil a u stejného nakladatele vydal Janáčkovu korespondenci s Kamilou Stösslovou Intimate Letters. Leoš Janáček to Kamila Stösslová (1994) a paměti Zdeňky Janáčkové My Life with Janáček: The Memoirs of Zdeňka Janáčková (1998).
Zásadním Tyrrellovým dílem, které vytvořil spolu s Nigelem Simeone a Alenou Němcovou, je tematický katalog Janáčkova díla – hudebního i literárního, který vydal v roce 1997 u oxfordského nakladatelství Clarendon Press pod názvem Janáček´s Works. A Catalogue of the Music and Writings of Leoš Janáček. Také je třeba připomenout znamenitou knihu Czech Opera (Cambridge 1988), která vyšla i česky jako Česká opera (Brno 1992).
Avšak Tyrrellovo opus magnum, na kterém pracoval mnoho let a zúročil v něm své celoživotní bohaté zkušenosti a znalosti janáčkovské problematiky, je dvousvazková monografie Janáček: Years of a Life (sv. 1: The Lonely Blackbird, London 2006, sv. 2: Tsar of the Forests, London 2007). Jde o skutečně vynikající monografii, postavenou na důkladné znalosti dokumentů, literatury i dobových reálií, která je prakticky nepřekonatelná. V tisku je nyní první svazek českého vydání této monografie v překladu Tomáše Suchomela, který vychází u nakladatelství Host.
V Tyrrellově profesním i osobním životě bylo důležité přátelství s dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem, který se také od dob svých studií zabýval českou hudbou a zvláště Janáčkem. Spojoval je stejný cíl, prosadit Janáčka daleko výrazněji ve světovém kontextu. Od sedmdesátých let spolupracovali na špičkových nahrávkách Janáčkova operního díla s Vídeňskými filharmoniky pro vydavatelství DECCA. K vynikajícím Mackerrasovým zvukovým záznamům připojil Tyrrell rozsáhlé, skvěle vypracované průvodní texty. Často přispíval i do programů k Mackerrasovým janáčkovským nastudováním po celém světě. Tato činnost výrazně napomohla k jednoznačnému přijetí Janáčkova díla ve světě.
Další velmi důležitou činností byla příprava kritických edicí oper Její pastorkyňa a Z mrtvého domu. Byla to velká výzva, jelikož Pastorkyňa se do té doby hrávala pouze ve verzi s Kovařovicovými retušemi a Z mrtvého domu v přepracované a doinstrumentované verzi Břetislava Bakaly, Osvalda Chlubny a Oty Zítka. V případě Její pastorkyně se Tyrrell a Mackerras rozhodli vrátit k podobě díla, která předcházela Kovařovicovým zásahům, a nazvali ji „Brněnská verze 1908“, tedy znění vztahující se k Janáčkovu poslednímu podstatnějšímu přepracovaní díla a zároveň vydání klavírního výtahu právě v roce 1908. Její pastorkyňa „Brněnská verze1908“ vyšla poprvé tiskem u nakladatelství Universal Edition v roce 1996.
Také opera Z mrtvého domu se až do sedmdesátých let hrála v neautentické podobě. Tyrrell a Mackerras ji nejprve zbavili většiny instrumentačních doplňků a vrátili původní závěr opery. Takto byla edice k dispozici jako půjčovní materiál u Universal Edition více než třicet let. Teprve v posledních letech se Tyrrell k edici vrátil a partituru striktně uvedl do podoby z počátku srpna 1928, kdy během korektur samého konce 2. jednání skladatel náhle zemřel. Tuto edici naštěstí John Tyrrell stihnul dokončit a poprvé zazněla minulý rok v Cardiffu v nastudování Tomáše Hanuse. Také těmito náročnými edičními počiny se Tyrrell zapsal do dějin světové muzikologie.
Profesor John Tyrrell byl respektovaným odborníkem, čemuž odpovídají i mnohé pocty, kterých se mu za života dostalo, např.: čestný člen Royal Musical Association, doktor honoris causa Masarykovy univerzity a Janáčkovy akademie múzických umění, Charles Flint Kellogg Award in Arts and Letters atd. Poslední cenu Classic Prague Award jako „mezinárodní vyslanec české hudby“ převzal díky iniciativě ředitele České filharmonie Davida Marečka letos v lednu v Praze.
John Tyrrell patří nesporně k nejvýznamnějším světovým muzikologům a svým janáčkovským zaměřením se staví po bok velikánů v tomto oboru, jako byl prof. Vladimír Helfert či prof. Bohumír Štědroň.
Autor je docentem Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU.