Přejít na hlavní obsah

Nová kniha zbavuje mýtů osudové osmičky v českých dějinách

Historici z Masarykovy univerzity vydali knihu s názvem Osmičky: Osudová výročí českých a československých dějin končících na jednu číslici.

Jen pár dní před 100. výročím vzniku samostatného Československa představí tým historiků Masarykovy univerzity knihu s názvem Osmičky: Osudová výročí českých a československých dějin končících na jednu číslici.

Kolektiv deseti autorů chce upozornit na opravdu výrazné momenty zdejších dějin. Neobrací se přitom jen k moderním dějinám, ale jdou daleko víc do minulosti. Letopočtům s číslicí osm na konci bývá v českém kontextu často přikládána výjimečná důležitost, někdy jsou pokládány až za mytické.

„Většina z oněch velkých dat byla ale součástí mnohem rozsáhlejších politických či náboženských procesů, které Evropu v posledním tisíciletí postihovaly, a lze tak jen stěží hovořit o nějaké mimořádné osudovosti. Z tohoto pohledu je většina oněch osmiček náhodných, rozumějme, stalo se něco, co se vlastně stát muselo,“ řekl Libor Jan, vedoucí Historického ústavu Filozofické fakulty MU a také vedoucí autorského týmu.

Jan a jeho kolegové nechtějí jednotlivým datům přikládat větší důležitost, než jim náleží. Na druhou stranu ale připouští, že jde o určité milníky, a proto se je snaží populární formou přiblížit a uvažovat nad nimi z dnešního pohledu.

„Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly nebo různými způsoby politicky využívaly. My jsme se je snažili hodnotit bez těchto mytizací a manipulací,“ dodal historik.

Mluví-li se o osudových osmičkách, bývají zmiňována léta začínající zrozením Československa. Historici z filozofické fakulty jdou ovšem daleko hlouběji. Začínají rokem 1158, kdy byl korunován kníže Vladislav II., který dostal jako druhý Přemyslovec královskou hodnost. Pokračují rokem 1278 a smrtí Přemysla Otakara II., tehdy nejmocnějšího středoevropského panovníka.

Následují léta 1348 a 1378 navázaná na osobnost Karla IV, rok 1458 věnovaný sjednotiteli tehdejšího území Jiřímu z Poděbrad a rok 1618 spjatý s pražskou defenestrací a českým povstáním jako počátkem evropské krize.

Orientace na starší dějiny ale neznamená, že se vědci nevěnují těm novějším. Pokračují proto rozborem událostí z let 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968.

Fragmenty knihy už postupně otiskly Lidové noviny a teď vychází v Nakladatelství Lidové noviny. Veřejně se bude poprvé prezentovat ve čtvrtek 18. října v Dietrichsteinském paláci (Zelný trh 8) od 17 hodin.

Hlavní novinky