Přejít na hlavní obsah

Nová biologická terapie může zlepšit léčbu leukémie

AnotaceVakcinyVýzkum nových možností biologické terapie, která vede ke snížení nežádoucích účinků po transplantaci krvetvorných buněk z kostní dřeně, dokončili na konci června vědci z Univerzitního centra buněčné imunoterapie Masarykovy univerzity. Ihned začali s nákladným testováním přípravy nové generace vakcín. Se sháněním potřebných finančních prostředků má pomoci nadační fond Modrá kotva.

Nový způsob léčby může představovat velmi zásadní změnu pro všechny, kteří onemocní leukémií. Jednou z možností léčby je transplantace krvetvorných buněk – až v 50 procentech případů se však objevuje reakce štěpu proti hostiteli. Jde o komplikaci vyvolanou T lymfocyty dárce. Terapie vyvinutá vědci Masarykovy univerzity však vede podle vedoucího výzkumného projektu Jaroslava Michálka k eliminaci nežádoucích T lymfocytů při uchování těch ostatních žádoucích, které si zachovávají svůj protinádorový efekt. „Věříme, že námi navržené postupy mohou zlepšit vyhlídky na přežití a kvalitu života pacientů s leukémií. Nelze sice mluvit o převratu v léčbě, ale může jít o významné doplnění současné palety léčebných postupů o nové účinné a málo toxické přístupy,“ vysvětluje Michálek.

Léčba by měla být nejen efektivnější, ale také levnější. „Příprava naší individualizované vakcíny pro jednoho pacienta, která pokryje roční léčbu, stojí přibližně 350 tisíc korun. Jeden rok léčby pacienta s pokročilým nádorem ledvin dnešními moderními léky stojí však více než jeden milion,“ uvádí Michálek.
Terapie vyvinutá vědci Masarykovy univerzity může po transplantaci krvetvorných buněk zabránit reakci štěpu proti hostiteli. K té dochází až v padesáti procentech případů. Foto: David Povolný.
Terapie vyvinutá vědci Masarykovy univerzity může po transplantaci krvetvorných buněk zabránit reakci štěpu proti hostiteli. K té dochází až v padesáti procentech případů. Foto: David Povolný.

Na závěry z klinických testů, které ověří výsledky výzkumu a umožní obrátit se na zdravotní pojišťovny a diskutovat o přínosu nového léčebného postupu, je však nutné počkat řadu let. „Předpokládané klinické studie jsou prováděny v průběhu dvou až tří let, ale celkově zhodnotit účinnost nového léčebného postupu můžeme až za dalších tři až pět let,“ popisuje výhled do budoucna vedoucí projektu Michálek. První pacienti, kteří se stanou součástí klinického testu, by ale mohli podstoupit léčbu už v polovině příštího roku. Vše se bude odvíjet od rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, pro které by podle Michálka měly být připraveny podklady do konce tohoto roku.

Další vývoj také závisí na finančních prostředcích, které se podaří do projektu získat. Posláním pro tyto účely vzniklého nadačního fondu Modrá kotva je právě jejich zabezpečení. „V Česku probíhá testování nových léků prakticky výhradně v režii farmaceutických firem, které promítnou náklady vynaložené na vývoj nového léku do jeho ceny. S dovedením výzkumu na akademické půdě až do fáze klinické studie se příliš nepočítá,“ vysvětlil Michálek, proč je potřeba shánět prostředky prostřednictvím nadačního fondu.

Hlavní novinky