Na sympóziu se hovořilo o vzrůstající nutnosti orientace ústavů a kateder vyučujících sociální vědy nejen na výuku, ale také na výzkum. "Studenti studují doktorát jen ,pro zábavu' a ve skutečnosti nechtějí dělat výzkum," popsal situaci v Rakousku i v jiných zemích Evropy Rudolf Richter z Vídeňské univerzity. Pokud jde o nižší programy studia na Vídeňské univerzitě, uvažuje se o upřednostnění obecného bakalářského programu, v jehož rámci by se vyučovaly předměty uvádějící studenty do obecné problematiky sociálních věd s následnou možností specializace v programech magisterských. Jde o trend, který se již prosadil na některých univerzitách v Evropě a především na mnoha univerzitách v Americe.
Sympózia o výuce sociálních věd se zúčastnil také norský psycholog Einar Strumse z univerzity v Lillehammeru. Foto: Ondřej Ženka.
Psychologické teorie lze podle Strumseho do praxe aplikovat žádoucím i nežádoucím způsobem a znalost lidské psyché tak může být použita nejen ve prospěch člověka, ale i proti němu. Tak je tomu například v reklamách, kde je v psychologické teorii popsaný princip klasického podmiňování neustále využíván k propojení pozitivních emocí s produkty, které si mají zákazníci koupit. "Psychologické poznatky se však dají využít také žádoucím způsobem – teorii operantního podmiňování nebo posilování žádoucího chování lze úspěšně využít třeba v dopravní politice, kdy lze posilovat ekologické chování, jakým je přeprava autobusem či na kole," uzavírá svou vizi využitelnosti poznatků sociálních věd v praxi Strumse.