Za přelomový pro celé terciární vzdělávání označil premiér Mirek Topolánek akademický rok 2008/2009. Důvodem je vrcholící diskuse o reformě systému terciárního vzdělávání a očekávané schválení novely zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Premiér to řekl na slavnostním zahájení akademického roku, které se uskutečnilo 7. října za účasti představitelů vlády, rektorů českých vysokých škol a dalších významných hostů na Masarykově univerzitě. Zahájení akademického roku na českých vysokých školách se konalo poprvé v Brně.
Jako první se pořádání slavnostního zahájení akademického roku mimo Prahu ujala Masarykova univerzita. Foto: Petr Preclík.
Předseda vlády České republiky Mirek Topolánek i ministr školství Ondřej Liška ocenili věcnost diskuse, která byla v uplynulý měsících vedena nad dlouhodobým strategickým dokumentem s názvem Bílá kniha terciárního vzdělávání.
Jednou z klíčových otázek v souvislosti s připravovanou reformou je systém financování vysokých škol. Podle premiéra nelze počítat s tím, že nutné zvýšení investic do vzdělání bude v největší míře zajištěno z veřejných zdrojů. „Bez podpory investorů, bez přílivu soukromých peněz nelze očekávat výrazné zvýšení kvality terciárního vzdělávání,“ řekl předseda vlády České republiky Mirek Topolánek. Více prostředků od soukromých investorů mohou získat zejména technické a přírodovědné obory.
Vzdělání je zároveň také nejlepší soukromou investicí. „Školné zvýší motivaci samotných studentů a zvýší jejich odpovědnost za volbu oboru, protože zavede do systému správné informace jako funkci ceny,“ uvedl premiér. K zavedení odložené platby za vzdělání však určitě nedojde v tomto volebním období.
„My vidíme vysokou školu jako efektivní, sebevědomý a autonomní subjekt, jako jeden z nejdůležitějších prvků občanské společnosti, který díky své autoritě, prestiži a přirozeným vazbám může ledacos ovlivnit,“ uvedl ministr školství Ondřej Liška.
Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala připomněl úspěchy, kterých české vysoké školy dosáhly v posledních letech. Zdůraznil potřebu postoupit dále v reformách, což už ale nemohou udělat vysoké školy samy. Pro silnější podíl soukromého kapitálu ve vysokoškolských rozpočtech je například nutné například vytvořit podmínky, současně je ale třeba navýšit či alespoň udržet podíl veřejných prostředků HDP, jež směřují k vysokým školám.
„Potřebujeme provést větší diferenciaci systému terciárního vzdělávání, posílit kvalitativní aspekty hodnocení výzkumu a vzdělávací činnosti, které se projeví i ve financování, potřebujeme posílit integrační a synergické prvky ve výzkumném i vzdělávacím prostoru, aby celý systém byl efektivnější a financovatelný. K tomu potřebujeme rozumné i odvážné kroky politické reprezentace,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity.
Zahájení akademického roku se vedle představitelů vlády zúčastnili také rektoři českých vysokých škol a další významní hosté. Foto: Petr Preclík.
Dosud slavnostní zahájení akademického roku organizovalo ČVUT v Betlémské kapli v Praze. Na základě rozhodnutí České konference rektorů se v organizaci akce nově budou střídat i další vysoké školy. Jako první se pořádní slavnostního zahájení akademického roku mimo Prahu ujala Masarykova univerzita.