Od dubna povede Právnickou fakultu MU Martin Škop. V listopadové volbě získal ze tří kandidátů nejvíc hlasů a po čtyřech letech nahradí ve funkci stávající děkanku Markétu Seluckou. S vedením fakulty zkušenosti má, aktuálně je totiž proděkanem pro bakalářské a navazující magisterské studium.
Můžete jako člen vedení zhodnotit uplynulé čtyři roky na fakultě?
Fakultu se podařilo udržet mezi institucemi, na nichž probíhá kvalitní výzkum a také výuka. Má stále své dobré jméno a otevírá se partnerům i ze soukromého sektoru, což je určitě žádoucí. Navazovaly se vztahy se zahraničím, máme stále víc zahraničních vyučujících a vazeb na vysoké školy z celého světa. To jsou věci, v nichž kdybych nepokračoval, byl bych proti fakultě. Co bylo spíš slabinou stávajícího vedení, je malá diskuze dovnitř fakulty. Určitě je třeba oslovovat různé lidi, vyslechnout si jejich názory na různé problémy a zjistit, co kdo preferuje. Chtěl bych tedy víc otevřít diskuzi na fakultě i naše studium.
Jak chcete víc otevřít studium práva?
Jde o otevřenost vůči současným poznatkům. Největší diskuze o podobě studia probíhala v 90. letech, a proto si nyní musíme klást otázky a bavit se o tom, co a jak bychom chtěli dělat dál, ať už jde o obsah, nebo formu studia. Chápu, že zažitý rytmus je pro většinu lidí ideální a jakýkoliv zásah do něj je nepříjemný, ale rád bych realizoval co nejvíc dobrých nápadů a zkusil studium co nejvíc přiblížit současnosti.
Můžete být konkrétnější?
Například už rozvíjíme různé alternativní formy výuky jako právní kliniky či dovednostní kurzy, daří se spolupráce s neziskovým i soukromým sektorem, ale myslím si, že v tom nemáme systém. Velmi důležitou věcí je pak diskuze o tom, co by měl student či spíše absolvent práva vědět. Představu máme, získali jsme akreditaci oboru na dalších deset let, ale otázkou je, zda je stávající náplň studia skutečně to, co od studentů očekáváme a chceme, a zda to očekávají oni sami a také praxe. Nepanuje v tom totiž shoda, a to nejen v rámci fakulty, ale vlastně v celé Evropě.
Máte vy sám nějakou představu o tom, jak by mělo studium práva vypadat?
Osobně by se mi líbilo mít více povinně volitelných předmětů. Každý právník musí mít samozřejmě daný základ, tedy umět se zorientovat a vypořádat se s kteroukoliv právní disciplínou, a být tak v jistém smyslu univerzální. Ale k tomu by si mohl student v rámci výuky vybírat takové zaměření, které mu vyhovuje. Soustředit se například na občanské či trestní právo, nebo, bude- li chtít, zůstat co nejuniverzálnější. Existují ale i silné hlasy s opačným názorem, které tvrdí, že absolventi by měli ze školy vycházet co nejuniverzálnější, a požadují tedy naopak více povinných předmětů.
Budete o tom diskutovat jen v rámci fakulty?
Diskuze o náplni a podobě studia je celoevropská a já bych chtěl v této oblasti spolupracovat alespoň s ostatními právnickými fakultami v České republice tak, abychom se dohodli, co bude to minimum společné pro všechny a čím se naopak můžeme odlišovat, co budou naše konkurenční výhody. Aby si studenti mohli vybrat, kam půjdou studovat, podle svého zájmu.
Hledáte inspiraci k možné podobě studia i v zahraničí?
Líbí se mi například v Polsku práce s doktorandy, kterou bych u nás rád zavedl ve větší míře, než je tomu dosud. Jde o posílení diskuze o vědecké stránce jejich práce, měli by před katedrou či nějakým interním fórem častěji prezentovat svou práci a dostat zpětnou vazbu, konstruktivní kritiku, která je posune v dalším výzkumu.
Řada doktorandů si ale stěžuje, že jsou zatíženi jinými povinnostmi a čas na vědeckou práci mají omezený.
Situace se liší případ od případu, někde je to bez problémů, někde si studenti stěžují na přetěžování a jinde zase třeba na nedostatečné zapojení do výuky. Rád bych tomu dal jasná pravidla, aby bylo stanoveno, jaké jsou povinnosti a práva – tedy v jakém minimálním rozsahu mají doktorandi učit, zda a jaké psát články či recenze. Mělo by to ale umožnit individuální přístup, takže kdo chce víc učit, může se dohodnout se školitelem a zapojit se do dalších hodin nebo projektů.
Chcete začít diskutovat o řadě věcí na fakultě, nebojíte se, že to bude příliš zdlouhavé a žádné změny nenastanou ani v horizontu několika let?
Může se to stát a počítám s tím, ale myslím si, že lidé na právnické fakultě jsou racionálně uvažující a chytří a chtějí fakultu pozvednout. Problém je, že pokud nám chybí informace o tom, kam bychom chtěli směřovat, nemůžeme se nikam posunout. Mým cílem je tedy vytvořit alespoň nějaký základ, na kterém můžeme dál budovat naši fakultu podle požadavků studentů, akademiků i praxe.
Jednu rozsáhlejší diskuzi už za sebou máte kvůli podpisu smlouvy o spolupráci fakulty s Energetickým průmyslovým holdingem Daniela Křetínského. Budete ji dál rozvíjet?
Určitě chceme dál pokračovat. Hlavní diskuze kolem spolupráce se soukromými subjekty už proběhla, ale ještě bude pokračovat. Jsme v tom spíše začátečníci a určitě se budou objevovat další otázky. Už jsme si nastavili rámce spolupráce, které přináší oběma stranám výhody a zároveň nás nezavazují k ničemu, co by nás mohlo jako fakultu poškodit.
Funkce se ujmete v dubnu, máte už představu o proděkanech?
Už jsem s kolegy domluvený, obmění se část dosavadního týmu. Čtyři proděkani, včetně mě, nemohou či nechtějí dál pokračovat. Většina z těch nových budou v této roli začátečníci a v následujících měsících budou přebírat svou agendu a týmy. Jejich jména ale zatím nebudu zveřejňovat.
Vést fakultu je určitě náročné, omezíte jako děkan svou vědeckou práci?
Bude to náročné, ale věřím, že to nějak půjde. Aktuálně totiž dokončujeme s kolegy jeden projekt a teď jsme získali další z Grantové agentury ČR. A rád bych také vytvořil elektronickou učebnici teorie práva.