Univerzita stála u zrodu první expozice na výstavišti

Brněnskému výstavišti je letos 80 let. To je fakt, který nemůže uniknout žádnému Brňanovi. Málokdo dnes už ale ví, že vláda rozhodla zahájit provoz šestatřicetihektarového areálu Výstavou soudobé kultury v Československu, neboť se právě slavilo desáté výročí vyhlášení samostatné republiky. Cílem bylo pochlubit se vším novým, co vzniklo po roce 1918. Protože největším kulturním počinem na Moravě bylo založení Masarykovy univerzity v Brně roku 1919, patřily dvě z celkových osmi výstavních částí škole, vysokým školám, vědě a kultuře, a to v prostorách hlavního pavilonu A.

Univerzita byla chápána nejen jako vzdělávací a vědecká instituce, ale také se od ní očekávala kulturní kultivace Moravy, obecně byla přijímána coby „symbol ducha národní obnovy v mladém nezávislém státě“. Pro univerzitu byla velká pocta, že dostala takovou příležitost prezentovat svou činnost a výsledky celostátně, ale současně to byl i velký závazek.

Pro přípravné práce byl ustanoven odborný komitét, jehož výkonným tajemníkem se stal ing. Karel Paspa, zodpovědný za celou gigantickou administrativu připravované výstavy. Ve výboru bylo několik v té době už významných členů univerzitní akademické obce i dalších vysokých škol. Podíleli se na organizační přípravě i realizaci ideového plánu. Vysokoškolští organizátoři se tehdy museli obrátit na stovky odborníků, na veškeré kulturní a vědecké organizace v naší zemi z oborů technických, školských, průmyslových, humanitních, sportovních a správních. Ke spolupráci byla oficiálně vyzvána i německá univerzita v Praze, ale i přes záslužné osobní snahy jejího děkana Biedla zaujali němečtí kolegové k brněnskému podniku ostře negativní a odmítavý postoj, vlažně se chovali i Pražané.

O exponáty z oborů fyziky, mechaniky, strojírenství, hutnictví a chemie se staral prof. Josef Velíšek; o část výstavy, která se týkala zemědělství, živočišné výroby, šlechtění plemen, lesnictví a přilehlých oborů, prof. Vladimír Úlehla z Přírodovědecké fakulty a lékařství, sociální péči, biologickou technologii a farmaceutický průmysl dostali na starost představit, tehdy ještě docenti Jan Bělehrádek a Ferdinand Herčík a prof. František Hamza z Lékařské fakulty. Profesor Hamza například vystavil celou ordinaci protituberkulózní péče o železničáře, tak jak ji vybudoval v Brně-Králově Poli, tehdy to bylo v republice unikum.

 Exkluzivním exponátem výstavy se stal model mamuta v životní velikosti v pavilonu Člověk a jeho rod. Byl zrekonstruován podle kosterních nálezů zásluhou prof. Karla Absolona, jenž pokračoval ve výzkumech Moravského krasu, které před ním začal jeho tchán MUDr. Jindřich Wankel. Absolonova výstava se jmenovala Anthropos a na památku jejího úspěchu byl pak v roce 1962 postaven nedaleko výstaviště v Pisárkách pavilon stejného jména, kam byla umístěna také rekonstrukce mamuta. Mnoho dalších exponátů bylo bohužel odvezeno z výstaviště do Technického muzea v Praze. Výstava soudobé kultury k 10. výročí vzniku ČSR byla otevřena 26. května 1928. Její příprava si vyžádala celý rok. Mnohde se píše, že ji zahájil sám prezident Masaryk.