Dlouhá léta jste působil jako profesor českého jazyka a literatury na univerzitě v Torontu. Můžete říci, jaký je mezi Kanaďany zájem o studium češtiny?
Oddělení českého jazyka a literatury vzniklo v Torontu v roce 1968, kdy byl o češtinu velký zájem, hlavně z politických důvodů. Československo se tehdy proslavilo po celém světě svým pokusem o nemožné, tedy o vytvoření demokratického socialismu, ale také proto, že tento pokus byl zničen násilně invazí. Tehdy také celá řada lidí odešla do Kanady. Přímo v Torontu se usadilo asi sedmdesát tisíc Čechů a Slováků. Univerzita si uvědomila, že vedle polštiny, ruštiny by se měla učit i čeština. Čeština se zde vyučuje až do současnosti. Je to kompletní akademický obor, od bakalářského studia až k doktorandskému. Kdo chce, může k tomu studovat i slovenštinu.
Neovlivňuje přímo v Torontu tento zájem působení Josefa Škvoreckého a 68' Publishers?
Do jisté míry ano. Škvorecký působil na univerzitě na anglickém oddělení. Jeho nakladatelství přirozeně přispívalo, alespoň mezi českou obcí, k poznání české literatury, která v té době nemohla v Čechách vycházet.
Lubomír Doležel, emeritní profesor Torontské univerzity
Tím pojmem chci postřehnout, co je zvláštní na literatuře a umění vůbec, proč vlastně umění pěstujeme. To je zásadní antropologická otázka – proč si lidé vymýšlejí? Moje odpověď je jednoduchá; lidé si vymýšlejí, poněvadž svět, ve kterém žijí, svět tzv. aktuální, jim v lidském duchu a představivosti nepostačuje. Proto si lidé od samého počátku, co máme stopy po literatuře, tehdy hlavně ústní literatuře, vymýšlejí celé alternativní světy a mnoho světů. Myšlenka mnohosti světů ostatně neproniká jen do literární teorie, přejali jsme ji z filozofie, objevuje se také v kosmologii. Dnešní kosmologické hypotézy jsou založeny na tom, že vedle tohoto vesmíru existuje mnoho jiných vesmírů, které mají zcela jiné fyzikální zákony a konstanty. Literatura je hlavním prostředkem konstrukce vytváření a šíření těchto světů mezi lidmi.
Jste také považován za českého průkopníka matematické lingvistiky. Mohl byste objasnit i tento termín?
Matematické lingvistice se již moc nevěnuji, ale jedná se o obor lingvistiky, který se snaží matematickými metodami poznat strukturu a užívání jazyka. V šedesátých letech se obvykle členila na algebraickou, pro zobrazování jazykových struktur algebraickými modely, a na statistickou - tu jsem pěstoval i já - která se zabývá různými parametry jazyka, například četností slov. Matematická lingvistika má praktické aplikace v informačních technologiích při přenášení zpráv nebo v tzv. teorii informací. Přirozený jazyk se musí matematicky zvládnout, aby se dal úspěšně přenášet do drátě. Matematická lingvistika by měla vyústit v algoritmus překladu jednoho jazyka do druhého, což se postupně uskutečňuje tzv. automatickým překladem.
Působil jste v Kanadě, sám jste vystudoval Univerzitu Karlovu. Mohl byste nějak zhodnotit pozici brněnské filologie nebo filologie na Masarykově univerzitě?
Myslím si, že je to na dobré cestě. Masarykova univerzita má velkou budoucnost. Pražská univerzita žije ve velkoměstě, které má mnohé záporné jevy, kdežto Brno je pořád ještě příjemné město, kde se dá dýchat, kde se dá procházet, kde jsou lidé veselí, mají blízko k jižní Moravě a ke sklípkům... Myslím si, že v tomto prostředí může vyrůst a vyrůstá prvotřídní univerzita. Nedávno jsem v novinách četl příspěvek s otázkou, zda dosáhne některá univerzita v České republice takové úrovně jako Oxford. Myslím, že takto bychom se neměli ptát, protože Oxford je zvláštním příkladem, dle mého názoru v humanitních vědách vůbec neexistuje nebo nevyniká. České univerzity mohou dosáhnout – a Masarykova univerzita pro to má všechny předpoklady – světové úrovně. To ovšem nezáleží na jejích učitelích, ale především na jejích studentech.