Ve vyjádření jednotlivých účastníků diskuze zazněly problémy, se kterými západní Balkán na své cestě do Evropy bojuje, i návrhy možností, jak je řešit. To vše v souvislosti s blížícím se předsednictvím České republiky Evropské unii. „Začleňování Balkánu do evropské integrace je jednou z priorit české zahraniční politiky, ale Unie v současnosti formou různých sankcí přístup těmto zemím spíše znesnadňuje,“ vyjádřil svoji nelibost Dienstbier.
Balkanista a historik Filozofické fakulty Václav Štěpánek vyzvednul roli vzdělání a připomněl i prospěšnost výměnných pobytů. „Mladí lidé nemohou zůstat uzavřeni v balkánském ghettu,“ upozornil Štěpánek. Právě studium na zahraničních univerzitách může mladým Balkáncům pomoct, aby svými znalostmi přispěli k rozvoji ekonomiky.
Někteří studují také na Masarykově univerzitě. Marko Živanovič je v Česku už pět let a kromě doktorského studia biologie na Přírodovědecké fakultě se intenzivně věnuje vytváření vazeb mezi vysokými školami. „Nedávno jsme podepsali smlouvu mezi Masarykovou univerzitou a univerzitou v Kragujevaci a já doufám, že se tím zvýší mobilita studentů. Díky podpoře ze strany české vlády a Jihomoravského kraje zde už teď navštěvuje denní formu studia třicet mladých Srbů. Snad to brzy začne fungovat i opačným směrem a Češi budou jezdit do Srbska,“ vyjádřil svoje přání Živanovič.
Dalším, kdo na svém vysokoškolském diplomu pracuje v České republice, je Srdjan Prtina. Doktorand na oboru mezinárodní teritoriální studia zdůraznil fakt, že samotné vycestování na zahraniční školu nestačí. „Jsem příkladem studenta, který se chce vrátit domů. Dřív vysokoškoláci utíkali, ale bez jejich návratu do vlasti bude rozvoj Balkánu pomalejší,“ upozornil Prtina.
Diskuzní odpoledne však nebylo jedinou akcí, která se balkánské otázce věnovala. Jiří Dienstbier a jeho manželka Jiřina při své návštěvě Brna zahájili také výstavu plakátů s názvem Balkans Perception of European Identity. Jak mladí lidé z Balkánu evropskou identitu vnímají, je možné zjišťovat až do 7. června, kdy výstava končí.