Předání rektorské agendy mezi dosluhujícím rektorem Mikulášem Bekem a novým rektorem Martinem Barešem se odehrálo koncem tohoto týdne. Oba se ještě společně zúčastní slavnostní inaugurace nového rektora, která se odehraje 16. října v aule na Právnické fakultě MU, kde Bek symbolicky předá rektorské insignie Barešovi.
Výsledkem osmiletého působení Mikuláše Beka na pozici rektora Masarykovy univerzity je zejména výrazný posun v jednom ze základních ukazatelů kvality vysoké školy. Podařilo se snížit celkový počet studentů (z více než 44 tisíc v roce 2011 na současných necelých 32 tisíc), což se pozitivně projevilo v počtu vysokoškoláků připadajících na jednoho učitele. Ti se tak mohou jednotlivým studentům věnovat intenzivněji.
Na univerzitě tak nyní na jednoho pedagoga připadá v průměru 19 studentů, zatímco před osmi lety to bylo více než 27 studentů. Právě vyšší počet studentů připadajících na učitele, než je pro univerzity tohoto typu v mezinárodním kontextu obvyklé, v minulosti zhoršoval postavení školy v celosvětových žebříčcích.
„Podařilo se nám včas a správně reagovat na vývoj populační křivky a pobídku ministerstva školství, které umožnilo postupné snižování celkového počtu studentů při zachování adekvátního počtu pedagogů,“ řekl končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Zlepšení poměru počtu studentů na učitele podle Beka umožní pedagogům nejen lépe učit, ale také se více věnovat výzkumu. Z pohledu studentů je zásadní také změna nabídky studijních programů, které univerzita pod Bekovým vedením akreditovala.
Kvalita vzdělávání spolu s vytvořením lepších podmínek pro rozvoj vědy a výzkumu a internacionalizace jsou i mezi prioritami nastupujícího rektora Bareše.
„Máme-li vážně přistupovat k ambici posunout se v mezinárodních žebříčcích, musí být jedním z důležitých sledovaných parametrů mezinárodní viditelnost našeho výzkumu,“ řekl Bareš. Jeho cílem je, aby Masarykova univerzita v prestižních světových žebříčcích vysokých škol pronikla do první pětistovky a do roku 2030 byla nejlepší univerzitou v České republice.
Při svém působení v čele univerzity se chce zaměřit nejen na kvantitativní, ale také na kvalitativní cíle. Bude například usilovat o průběžné zvyšování kvality nově ustavených studijních programů či získání většího počtu špičkových vědců a intenzivnější zapojení do mezinárodních výzkumných týmů. S tím bude souviset otevřená personální politika směrem k akademickým, vědeckým i administrativním pracovníkům a také snaha o intenzivnější využívání angličtiny ve vnitřní komunikaci na univerzitě.
Mezi prioritními rozvojovými projekty jmenoval nastupující rektor Bareš například dostavbu Simulačního pracoviště Lékařské fakulty MU, zahájení studijního programu farmacie, kyberbezpečnost či rozvoj celoživotního vzdělávání. „Připravujeme projekt pracovně nazvaný ´Zdravé stárnutí ve společnosti 4.0´. Společnost stárne, což vytváří tlak na veřejné financování a udržitelnost různých služeb a stát musí začít pracovat na změně přístupu k péči o starší obyvatele. My jsme přesvědčeni o tom, že nejlepší cestou je udržet seniory doma, kde je péče o ně levnější a bezpečnější, k čemuž můžeme přispět řadou odborností,“ řekl nový rektor.
Martin Bareš
Martin Bareš je původní profesí neurolog. Od února loňského roku vedl jako děkan Lékařskou fakultu MU a má zkušenosti i z vedení univerzity, kde v letech 2011–2018 působil nejprve jako prorektor pro rozvoj a poté prorektor pro akademické záležitosti.
„Sdílím názor, že o univerzitě je správnější hovořit jako o místě vzdělávání než jako o místě vyučování; přičemž pojem vzdělání označuje něco vyššího, co utváří lidského ducha a charakter a co člověku umožňuje vést odpovědnější a reflektovaný život,“ uvedl Bareš ve svém programovém prohlášení před zvolením do funkce rektora.
S ohledem na svůj nástup do funkce rektora Martin Bareš k 1. září rezignoval na post děkana Lékařské fakulty MU. Volba nového děkana bude vyhlášena na nejbližším zasedání akademického senátu fakulty. Do doby zvolení a jmenování nového děkana fakultu povede současný proděkan Martin Repko.
Kdo budou další členové vedení
Součástí nového vedení Masarykovy univerzity bude sedm prorektorů, s nimiž Bareš předstoupí před Akademický senát MU. Kancléřem nový rektor jmenoval Mariána Kišše, kvestorkou zůstává Marta Valešová.
Novými prorektory se mají stát: Břetislav Dančák, dosavadní děkan Fakulty sociálních studií MU; Šárka Pospíšilová, vedoucí Centra molekulární medicíny v institutu CEITEC MU; Jiří Hanuš, profesor historie na Filozofické fakultě MU; Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU; a Vladimír Žítek, vedoucí Katedry regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty MU. Z předchozího vedení by měli pokračovat dva prorektoři: Michal Bulant z Přírodovědecké fakulty MU, dosavadní prorektor pro studium a informační technologie; a Hana Svatoňová z Pedagogické fakulty MU, dosud prorektorka pro vnější vztahy.
Více se dočtete v novém čísle tištěného Magazínu M, které vychází 16. září.