Jako oddělené světy, které však sdílejí společné prostory, fungovaly podle mnohých fakulty a vysokoškolské ústavy v univerzitním kampusu. S nástupem tří nových děkanů před zhruba rokem a půl se situace začala měnit, kromě neformálních akcí se v kampusu prohlubuje spolupráce také ve výuce či výzkumu.
Lékařská fakulta, přírodovědecká fakulta, fakulta sportovních studií a institut CEITEC začaly mnohé věci řešit společně a jejich děkani a ředitel se pravidelně scházejí. „Myslím, že všichni čtyři chápeme, že síla nejen každé fakulty, ale především univerzity je v komunitě studentů a akademiků. Proto se je snažíme dostat víc k sobě,“ řekl děkan přírodovědecké fakulty Tomáš Kašparovský.
Spolu s bývalým děkanem lékařské fakulty a nynějším rektorem Martinem Barešem se shodli, že spolupráce je samozřejmou věcí. „Jsme jedna univerzita. Jako lékař také nejsem solitér, ale funguji v týmu a v zahraničí je to běžné i na univerzitách. V českém prostředí ale stále narážíme na nějaké bariéry, které jsou často dané historicky, ale mnohdy i osobnostmi ve vedení fakult. V kampusu nastala zajímavá situace, kdy o spolupráci měli zájem všichni,“ uvedl rektor Bareš.
Podle ředitele institutu CEITEC Jiřího Nantla v současnosti v Bohunicích stojí největší přírodovědně zaměřený univerzitní kampus ve střední Evropě. „V určitý moment jsme si proto řekli, že bychom se měli soustředit na využití tohoto potenciálu. A to především vyžaduje vybudovat jednu komunitu napříč kampusovými součástmi.“
Děkan fakulty sportovních studií Martin Zvonař doplnil, že univerzitní kampus je poměrně velký a složitý organismus, který noví lidé poznávají několik týdnů i měsíců. Pro sportovní, ale i pracovní týmy přitom platí, že pokud v nich panuje dobrá nálada a shoda, lépe se jim daří dosahovat výborných výsledků. „Do kampusového týmu patří nejen zaměstnanci, ale také studenti, kteří pomáhají úspěchů dosáhnout a které si vychováváme i pro příští spolupráci na vědeckých výzkumech, projektech a pro pedagogickou činnost.“
Mezi viditelné aktivity budování komunity patří akce určené pro studenty i akademiky. Je to jarní Campus Day a na začátku semestru pořádané Grilování děkanů. Obě akce mají za cíl posílit přátelského ducha mezi všemi, kdo studují či pracují v kampusu. „Jde o přátelská setkávání, na kterých se poznávají a seznamují lidé z různých prostředí a oborů,“ přiblížil jejich fungování Bareš.
Letošní Campus Day zahrnoval například soutěže v individuálních a kolektivních sportech nebo netradiční módní přehlídku a nechyběla ani závěrečná party. Povídání u piva a dobrého jídla je pak náplní druhé akce – Grilování děkanů. Ta se poprvé uskutečnila v minulém roce a pří té příležitost vyrostly v areálu kampusu venkovní grily, které může kdokoliv využít i během roku.
Tuto část budování vztahů pak doplňují další, formálnější aktivity. „Existuje celá řada oblastí, kde si můžeme navzájem pomoci a v minulosti se tyto aktivity zbytečně dublovaly. Hodně se dá udělat třeba ve výuce, kde není nutné učit stejné předměty na každé fakultě zvlášť, ale můžeme si vypomoci. Podařilo se nám také nastavit vztahy s institutem CEITEC tak, aby ubylo rivality mezi vědci, ale více jsme využili synergické efekty ve výzkumu,“ vyjmenoval podoby užší spolupráce v kampusu Kašparovský.
Pro CEITEC je zapojení důležité i kvůli studentům. „Ze strany našich vědců především cítím silnou poptávku, aby vznikla společná pravidla pro situace, kdy jsou doktorští studenti školení na pracovišti mimo fakultu. Dosud to funguje na základě historických zvyklostí, a pokud vědec přišel zvenčí a není zapojený do příslušných vazeb, nastává problém,“ řekl Nantl.
Podobným změnám může pomoci pravidelné setkávání děkanů a ředitele, kteří spolu diskutují o různých otázkách spojených s kampusem, vyměňují si zkušenosti a vzájemně se inspirují.
Takovou spolupráci by rádi rozšířili i na další součásti univerzity. Například CEITEC má silné vazby na fakultu sociálních studií a podle ředitele Nantla existuje velký potenciál k partnerství i v oblasti výzkumu environmentálních témat zaměřených na udržitelnou péči o krajinu a zemědělství.
Děkan Kašparovský se zase snaží myšlenku spolupráce rozšířit na pedagogickou a filozofickou fakultu. „Myslím, že si máme co nabídnout v oblasti přípravy učitelů," uvedl. Martin Bareš také navrhl přizvat v příštím roce na Campus Day další fakulty. Podobné setkání zvažují děkani uspořádat i v centru města, a to ve formě zahradní slavnosti.
Právě neformální rovinu spolupráce si děkani i ředitel podle vlastních slov užívají. „Mám s takovými věcmi zkušenost jako vědec i ze svého pobytu zahraničí, kde potkáváte významné osobnosti daných oborů, které se chovají naprosto přirozeně a normálně. Člověk si tak uvědomí, co může dělat lépe,“ uvedl Bareš, který se už těší na další grilování děkanů, které bude 26. září a kam znovu přijde, i když tentokrát už nikoliv v roli děkana.
Děkan Zvonař vnímá tyto akce v kampusu jako příležitost seznámit se s novými kolegy, studenty, vyslechnout si, co je trápí nebo naopak těší, co se podařilo a co stále chybí. „Prostě chceme, aby se tu cítili dobře, byli na svou fakultu a univerzitu hrdí. Navíc, účinky těchto neformálních setkání vidíte po každé další akci, když projdete kampusem. Lidé, kteří dříve kolem sebe prošli bez pozdravení, se poznávají, usmívají se a zdraví,“ uvedl Zvonař.
„Měl jsem z poslední akce úžasný pocit. I studenti tam mají možnost si se mnou popovídat a říct mi věci, které by se oficiální cestou sdělovaly těžko. Pomáhá mi to zjistit, co by bylo pro fakultu dobré. Chceme, aby se tady studentům dobře žilo, aby splynuli s komunitou univerzity, protože do dobrého prostředí má člověk tendenci se vracet, třeba jako absolvent. A právě to je pro nás důležité,“ uzavřel děkan Kašparovský.